Amaya Tomanová Rok 2000 – respektive přechod z roku 1999 na rok 2000 – byl pro řadu lidí z mnoha důvodů zásadní. Zatímco někteří si od této změny letopočtu slibovali obrovskou změnu k lepšímu, jiní věřili, že přechod na nový letopočet bude spíše příčinou nemalých problémů. Našli se dokonce tací, kteří předpovídali postupný kolaps celé civilizace. Důvodem k těmto obavám byla změna formátu data v počítačích a dalších zařízeních, a celá problematika nakonec vešla v povědomí veřejnosti jako fenomén Y2K.
Mohlo by vás zajímat
Obavy z takzvaného problému roku 2000 se mimo jiné zakládaly na skutečnosti, že u některých starších zařízení byl rok zapisován z důvodu úspory paměti pouze pomocí dvou číslic, a při přechodu z roku 1999 (respektive 99) na rok 2000 (00) mohlo dojít k problémům s odlišením roku 2000 od roku 1900. Strach z kolapsu důležitých systémů ale měli spíše řadoví občané – většina vládních a jiných organizací totiž před přechodem na nový letopočet investovala do potřebných opatření, která měla pomoci předejít případným problémům. Problémy potenciálně hrozily v bankách kvůli špatnému výpočtu úroků a dalších parametrů, jisté potíže mohly nastat i v dopravních systémech, továrnách, elektrárnách a na řadě dalších důležitých míst. Na většině míst se podařilo zavést řadu opatření ještě dříve, než se o problému vůbec začalo veřejně mluvit – na aktualizaci hardwaru a softwaru a dalších opatření, souvisejících s Y2K, bylo vynaloženo odhadem 300 miliard dolarů. U novějších počítačů byl navíc již letopočet zapsán čtyřciferným číslem a problémy tím pádem nehrozily.
Spolu s blížícím se koncem starého roku se fenomén Y2K těšil čím dál větší pozornosti médií. Zatímco odborná média se snažila veřejnost spíše uklidnit a šířit osvětu, bulvárnější tisk i televizní stanice se předháněly v tom, kdo přijde s katastrofičtějším scénářem. “K Y2K krizi nedošlo především z toho důvodu, že se na ni lidé začali připravovat s desetiletým předstihem. A běžná veřejnost byla příliš zaneprázdněná nakupováním zásob a dalšími věcmi, takže neměla ani ponětí o tom, že programátoři již odvádějí svou práci,” uvedl Paul Saffo, profesor na Stanfordově univerzitě.
Mohlo by vás zajímat
Problémy s přechodem na nový letopočet se nakonec odrazily spíše na chybně vytištěných datech v dokumentech, fakturách, záručních listech a na balení nejrůznějšího zboží, kde bylo opravdu v některých případech možné setkat se s rokem 1900. V japonské elektrárně Ishikawa byly zaznamenány dílčí potíže, díky záložním zařízením ale nedošlo k ohrožení veřejnosti. Podle serveru National Geographic nezaznamenaly výraznější problémy ani země, které se na příchod nového roku připravily s o něco menší důsledností než například Velká Británie nebo Spojené státy – jednalo se třeba o Rusko, Itálii či Jižní Koreu.
Zdroje: Britannica, Time, National Geographic
