Včerejšek byl na novinky v technologickém sektoru nanejvýš bohatý a nejinak je tomu i nyní, kdy se se zprávami takřka roztrhl pytel. Hlavními aktéry jsou tentokrát zejména američtí giganti v čele s Facebookem a Twitterem, kteří byli opět donuceni stopnout si před kongres, tedy před webkameru, a obhajovat své monopolní praktiky. Slavit naopak může Elon Musk, jemuž s v případě Tesly velmi daří a jeho rostoucí automobilová společnost překročila další milník – zapsala se do akciového indexu S&P 500. Špatně na tom však není ani vesmírné SpaceX, které nejenže úspěšně vyslalo ve spolupráci s NASA k Mezinárodní vesmírné stanici čtyřčlennou posádku, ale zároveň se nově nemusí bát ani konkurence. Evropská vesmírná společnost Vega totiž doslova sabotovala sama sebe.
Evropská Unie prohrála ve vesmírném závodu na plné čáře. Rakety Vega padají jako zralá jablka
Pokud jste někdy v koutku duše doufali, že se Evropská Unie zařadí mezi čelní světové velmoci i mimo jiný sektor než je průmysl a automobilky, musíme vás poněkud zklamat. Francouzská vesmírná společnost Vega, o níž nebylo v posledních letech příliš slyšet, se totiž dlouhou dobu považovala za důstojného konkurenta, který bude jednoho dne úspěšně vysílat rakety do vesmíru, podobně jako to dělá například americké SpaceX nebo vládní NASA. Přání je sice otcem myšlenky, nicméně právě tato odvážná myšlenka byla zrodem jednoho z nejstrašnějších a nejúsměvnějších raketových startů za posledních několik dekád.
Rakety Vega francouzského výrobce Arianespace totiž již ponělikáté nezvládly prvotní zážeh a nejen to. Nyní se totiž společnosti podařilo při snaze poslat do vesmíru dva evropské satelity zničit kus drahocenné přírody kdesi v neobydlené části Země. Na naprosto zřejmé pochybení odkázal i známý astronom Jonathan McDowell, podle něhož se letošní rok v počtu nepodařených vesmírných letů zařadil do historie. Celkem se totiž za letošek nevyvedlo 9 pokusů a testů, což se naposledy stalo před více než půl stoletím, konkrétně v roce 1971. Ačkoliv tak NASA i SpaceX slaví obří úspěchy a připisují si na vrub dalšího pokroky v dějinách lidstva, Arianespace má oči pro pláč a nezbývá než doufat, že se příští rok vydaří lépe.
Tesla míří do akciového indexu S&P 500. Investoři jsou z pokroků společnosti nadšení
Když už jsme u toho legendárního vizionáře Elona Muska, pojďme se podívat na další jeho úspěšnou společnost, kterou je právě Tesla. Tahle automobilka budí vášně již pořádně dlouhou dobu, a byť má po světě mnoho příznivců, řada zlých jazyků tvrdí, že se jedná o nevýdělečný projekt a idea elektromobilů je zkrátka padlá na hlavu. Naštěstí se ale prognózy nenaplnily a Tesla sklízí více úspěchů než kdy předtím. Nejenže začala být konečně relativně výdělečná, dokonce se zároveň může pochlubit řadou inovativních technologií a pořádným náskokem před konkurencí. To jen podtrhuje bezmezná, až fanatická důvěra investorů, díky nimž akcie společnosti již poněkolikáté raketově vystřelily.
Situace dokonce zašla tak daleko, že se 21. prosince Tesla zařadí do akciového indexu S&P 500 po boku dalších 499 největších technologických společností světa. Ačkoliv by se mohlo zdát, že se na burzu může zapsat každý, není tomu tak. Index S&P 500 je totiž rezervovaný pro ty největší hráče na trhu a jen pro získání jednosměrné letenky na seznam těchto gigantů musí společnost disponovat minimální tržní hodnotou 8.2 miliard dolarů. A jak je vidět, na tento prestižní milník výrazně slyší i akcionáři. Akcie Tesly totiž poskočily o 13 % a vyšplhaly se na 460 dolarů za kus. Uvidíme, jak se bude automobilce dařit nadále. Jisté je, že takřka půlmiliardový výdělek je za letošek více než působivý výsledek.
Zuckerberg byl opět předvolán na kobereček. Tentokrát svědčil kvůli dalším politickým hrátkám
Ve Spojených státech mají takovou hezkou tradici, která započala již před několika lety. To se takhle vždy jednou za několik měsíců sejdou zástupci největších technologických společností, pár soudců, několik zástupců amerického kongresu a ideálně i nějaký ten šikovný lobbista. Úkolem představitelů těchto gigantů je pak obhájit a odůvodnit své činy a v mnohých případech i přešlapy před nevrlými a mnohdy zaujatými státníky. Nejinak je tomu i nyní, kdy byl na potítko předvolán šéf Facebooku, Mark Zuckerberg, a generální ředitel Twitteru. Tentokrát sice pravidelný meeting proběhl pouze před webkamerou, ale i tak znamenal takový menší průlom ve vztazích mezi soukromou a veřejnou sférou.
Politici si totiž stěžovali, že obě sociální sítě nadržují liberálům a omezují republikány. Zuckerberg se pak jen hájil tím, že se platforma snaží zajistit co nejlepší podmínky pro komunitu a najít tenkou hranici mezi svobodou projevu a utlumením nenávistných komentářů. Generální ředitel Twitteru, Jack Dorsey, tato slova potvrdil a přislíbil větší ochotu k regulacím a konverzaci. Konec konců, obě sociální sítě zakázaly politickou reklamu několik dní před americkými volbami, ale ani to nezastavilo „agitku“ obou gigantů. Oba představitelé nicméně slíbili, že se pokusí situaci napravit a najít nějaký společný konzensus, který by nijak neohrozil svobodu projevu komunity a zároveň by omezil šíření dezinformací a nenávistných komentářů.