Apple již před lety oznámil brzké ukončení podpory 32bitových aplikací v rámci systému macOS. Cupertinský gigant proto již v roce 2018 oznámil, že verze macOS Mojave bude poslední verzí jablečného operačního systému, který si s 32bitovými aplikacemi ještě poradí. A přesně tak se také stalo. Následující macOS Catalina si už totiž s jejich spuštěním neporadí. V takovém případě se uživateli zobrazí hláška o tom, že daná aplikace není kompatibilní a její vývojář ji musí aktualizovat.
Tento krok se ne zrovna příjemně dotkl řady uživatelů. Není se vlastně čemu divit, jelikož s sebou přinesl řadu komplikací. Někteří jablíčkáři tak přišli o svůj software a herní knihovnu. Předělání appky/hry z 32-bit na 64-bit se totiž vývojářům nemusí z finančního hlediska vyplatit, kvůli čemuž jsme tak kompletně ztratili řadu parádních nástrojů a herních titulů. Mezi nimi vyčnívají například legendární hry od firmy Valve jako Team Fortress 2, Portal 2, Left 4 Dead 2 a další. Proč se tedy Apple rozhodl zcela zaříznout 32bitové aplikace, když tím svým uživatelům na první pohled způsobil řadu problémů?
Posun vpřed a příprava na větší změnu
Sám Apple argumentuje poměrně jednoznačnými benefity 64bitových aplikací. Jelikož mohou přistupovat k většímu množství paměti, využívat větší výkon systému i nejmodernější technologie, tak jsou pochopitelně samy o sobě o něco efektivnější a lepší pro samotné Macy. Ty už navíc několik let využívají 64bitové procesory, a proto je logicky na místě, aby na nich běžely správně připravené aplikace. Paralelu v tom můžeme vidět i nyní. Na Macích s Apple Silicon nám totiž programy mohou běžet buďto nativně, nebo přes vrstvu Rosetta 2. Samozřejmě pokud chceme jen to nejlepší, tak je na místě používat plně optimalizovaný software, který je přímo vytvořen pro danou platformu. Nejde sice o jedno a to samé, ale jistou podobnost zde vidět můžeme.
Zároveň se již před lety objevovaly zajímavé názory zdůvodňující tento krok. Už tehdy se totiž začalo spekulovat o tom, zdali se Apple nepřipravuje na příchod vlastních procesorů a tedy odklonu od Intelu, kdy by celkem dávalo smysl, aby si gigant všechny své platformy víceméně sjednotil. Přesně tohle se navíc s příchodem Apple Silicon nepřímo potvrdilo. Jelikož obě řady čipů (Apple Silicon a A-Series) využívají stejnou architekturu, tak je možné na Macích spouštět některé iOS aplikace, které jsou vždy 64bitové (od iOS 11 z roku 2017). Jistou roli v této změně mohl sehrát i brzký příchod vlastních jablečných čipů.
Nejstručnější odpověď je ale jednoznačná. Apple se od 32bitových aplikací (v iOS i macOS) odklonil z prostého důvodu, aby zajistil vyšší výkon na obou platformách a delší výdrž baterie.
Windows 32bitové aplikace nadále podporuje
Samozřejmě v závěru se ještě nabízí jedna otázka. Pokud jsou dle Applu 32bitové aplikace tak problematické, proč je konkurenční Windows, který je bezkonkurenčně nejrozšířenějším desktopovým operačním systémem na světě, stále podporuje? Vysvětlení je poměrně jednoduché. Jelikož je Windows takto rozšířený a spoléhá se na něj řada firem z byznys sféry, tak není v silách Microsoftu vynucovat takto silné změny. Na druhé straně tady pak máme Apple. Ten má naopak pod palcem jak software, tak i hardware, díky čemuž si může určovat vlastní pravidla, aniž by téměř na kohokoliv musel brát ohledy.
Spousta zařízení v průmyslu ještě potřebuje podporu i 16-bitovou… tam už se bohužel musí používat nepodporované OS. Na druhou stranu je to jedno, protože ty zařízení nejsou v síti, resp. jsou v oddělené „své“ síti.