Apple každoročně představuje nové generace svých produktů. Rok co rok se tak můžete radovat například z nových iPhonů nebo Apple Watch. V posledních letech si však jablíčkáři začínají stěžovat na nedostatek inovací, což se z celého portfolia netýká snad jen Maců, kde příchod čipů Apple Silicon zcela přetváří pohled na jablečné počítače. I přesto ale nové generace přicházejí s nejrůznějšími novinkami, čímž se odlišují od svých předchůdců. Na druhou stranu také gigant tyto produkty zvýhodňuje po stránce softwaru a nepřímo nás tak nutí k nákupu aktuálních zařízení.
Tento problém se týká řady produktů z jablečného portfolia, ale na první pohled není tak úplně vidět. Pojďme si proto celou situaci vysvětlit a poukázat na zařízení, u kterých se s něčím podobným můžete setkat. Inovace novinek samozřejmě dává smysl a při nasazení novějšího displeje, jako tomu bylo u iPhonu 13 Pro (Max), není možné skrze softwarovou aktualizaci zpřístupnit 120Hz obnovovací frekvenci majitelům starších telefonů. To je zkrátka nemožné, jelikož vše řeší hardware. I přesto ale najdeme některé softwarové rozdíly, které už tak úplně logické nejsou.
Nativní klávesnice u Apple Watch
Vůbec nejlépe si to můžeme popsat na příkladu nativní klávesnice u Apple Watch. Ta přišla až spolu s Apple Watch Series 7 (2021), u kterých Apple zrovna dvakrát moc změn nepředstavil. Ve zkratce se jen jedná o hodinky s větším displejem, podporou rychlého nabíjení nebo funkcí pro detekci pádu z kola. Cupertinský gigant u těchto hodinek nejčastěji propaguje právě zmiňovaný displej, který je mimo jiné největší, jaký jsme na Apple Watch obecně mohli kdy vidět. Zároveň firma přinesla nativní klávesnici, něco, po čem jablíčkáři volají prakticky několik let. Fakt, že je dostupná pouze pro americké uživatele, nyní zcela pomineme.
Apple se dlouhou dobu příchodu klávesnice bránil, což dokonce posunul na zcela novou úroveň šikanou vývojářů. V App Storu se totiž nacházela aplikace FlickType for Apple Watch, která se těšila nemalé popularitě, dokud ji Apple nestáhl ze svého obchodu za údajné porušení podmínek. Tímto začala nemalá tahanice mezi jejím vývojářem a cupertinským gigantem. Aby toho ale nebylo málo, Apple nejen že tuto appku smazal, ale zároveň ji prakticky okopíroval pro své vlastní řešení, které je k dispozici pouze na Apple Watch Series 7. Aplikace ale bezchybně fungovala i se staršími modely. Proč je ale vlastně exkluzivní pro loňskou generaci, když se jedná jen o záležitost softwaru a například s výkonem nemá určitě co do činění?
Apple častokrát argumentoval tím, že příchod klávesnice je možný díky nasazení většího displeje. Tento výrok dává na první pohled smysl a můžeme nad ním jen mávnout rukou. Zde si ale musíme uvědomit jednu zásadní věc. Apple Watch se totiž prodávají ve dvou velikostech. Vše začalo s 38mm a 42mm pouzdry, od AW 4 jsme měli na výběr mezi 40mm a 44mm pouzdrem a teprve až vloni se Apple rozhodl pro další navýšení, ale o pouhopouhý milimetr. Jestliže je displej na 41mm Apple Watch Series 7 dostačující, jak je tedy možné, že majitelé prakticky všech starších větších modelů přístup ke klávesnici nemají? Jednoduše to prostě nedává smysl. Apple jde tedy očividně o to, aby jistým způsobem své jablíčkáře přiměl k nákupu novějších produktů.
Funkce Živý text
Dalším zajímavým příkladem je funkce živý text, v angličtině live text, která přišla v systémech iOS 15 a macOS 12 Monterey. Funkce ale opět není dostupná pro každého, avšak v tomto případě to už skutečně dávalo smysl. Použít ji mohli pouze uživatelů Maců s čipem Apple Silicon, případně majitelé iPhonu XS/XR nebo novějších modelů. Cupertinský gigant v tomto směru argumentoval důležitostí Neural Enginu, tedy čipu, který se stará o práci se strojovým učením a je sám součástí čipsetu M1. Proč je ale pak omezení i u iPhonů, když například i takové „Xko“, respektive jeho čipset Apple A11 Bionic disponuje Neural Enginem? Zde je nutné poukázat, že čipset Apple A12 Bionic (z iPhonů XS/XR) přišel s vylepšením a namísto 6jádrového Neural Enginu nabídl jader hned osm, což je pro živý text podmínkou.
Vše takto dává smysl a pravděpodobně nikdo by nespekuloval nad tím, zdali jsou tyto požadavky skutečně oprávněné. Dokud se Apple nerozhodl pro zvláštní změnu. Ještě v beta verzi totiž živý text zpřístupnil i pro Macy s procesory od Intelu, přičemž funkci mohou využít všechna zařízení, která jsou kompatibilní s macOS 12 Monterey. Jedná se tak například o Mac Pro (2013) nebo MacBook Pro (2015), což jsou poměrně staré stroje. Z jakého důvodu si ale s funkcí neporadí například zmiňovaný iPhone X nebo iPhone 8 je nejasné. Ačkoliv se jedná o starší telefony, které vyšly v roce 2017, tak i přesto nabízí dechberoucí a podstatně naddimenzovaný výkon. Absence živého textu je tedy otázkou.