Zavřít reklamu

Na magazínu Jablíčkář se vám snažíme prostřednictvím seriálů přinést všemožný exkluzivní obsah. Většina členů redakce totiž rozhodně celý den nesedí jen za počítačem a nepíše články, které jsou věnované Applu a jablečným produktům. Důkazem nám v tomto případě mohou být například seriály Začínáme s gravírováním, kde se společně zabýváme tím, jak krok po kroku začít doma amatérsky gravírovat, anebo třeba Technika bez očí, kde vám jeden člen našeho týmu popisuje, jaké to vlastně je být v dnešní moderní době nevidomý.

Osobně se kromě Applu mimo jiné svým způsobem věnuji také automobilům. Konkrétně nejsem takový typ, který by uměl vyměnit na autě každý šroubek, naopak se snažím hledat příčiny různých problémů, a to prostřednictvím autodiagnostiky, skrze kterou lze svým způsobem i kódovat různé funkce na vozidle. Dobrou zprávou je, že naprosto základní diagnostiku vozidla v dnešní době zvládne naprosto každý, kdo má doma chytrý telefon – a je jedno zdali iPhone, anebo Android. Přesně proto jsem se rozhodl započít seriál Autodiagnostika pro iPhone, ve kterém si společně řekneme prakticky vše o tom, co potřebujete vědět, abyste na svém vozidle mohli diagnostiku provést i vy. V tomto pilotním článku si řekneme více informací o tom, jak to vlastně s autodiagnostikami je, na jakých vozidlech fungují a jaký typ byste si měli zakoupit.

autodiagnostika_iphone_auto
Zdroj: autorevue.cz

Druhy autodiagnostik

Hned na začátek bych rád uvedl, že je tento článek určen především amatérským jedincům, kteří nemají s prováděním autodiagnostiky žádné zkušenosti, a kteří si chtějí pouze zkontrolovat, zdali je jejich vozidlo v pořádku. Přesně proto se v této sérii článků budeme věnovat univerzální diagnostice a nikoliv profesionální diagnostice. Určitě vás zajímá, jaký je mezi těmito diagnostikami vlastně rozdíl – odpověď je vcelku jednoduchá. Zatímco univerzální diagnostika je levná, funguje na většině vozidlech, komunikuje přes Bluetooth či Wi-Fi a dokáže pouze přečíst (a maximálně vymazat) chybové kódy, tak profesionální diagnostiky jsou mnohonásobně dražší a určené jen pro vybrané značky, umí komunikovat prakticky jen přes kabel a kromě správy chybových kódů dokáží také programovat jednotky. Samozřejmě ještě existují diagnostiky, které se mohou svými funkcemi řadit do obou skupin, o těch se ale také bavit nebudeme.

Jak funguje autodiagnotika?

Pokud chcete k vašemu vozidlu připojit autodiagnostiku, tak prvně musíte najít diagnostický konektor, popřípadě port, který je všeobecně známý pod zkratkou OBD2 (On-Board Diagnostics). Vůbec poprvé se tento diagnostický port začal používat ve spojených státech v roce 1996, v Evropě se poté nachází na všech benzínových autech od roku výroby 2000 a na naftových autech od roku výroby 2003. Dobrou zprávou je, že se OBD2 port využívá na prakticky všech vozidlech až dodnes. Dá se tedy říci, že s pomocí tohoto seriálu budete na jeho konci schopni provést diagnostiku prakticky všech evropských vozidel od roku 2000 v případě benzínu či 2003 v případě nafty.

autodiagnostiky_typy1

Diagnostický port OBD2 má celkově 16 pinů a tvar rovnoramenného lichoběžníku. Nejčastěji tento konektor najdete na straně řidiče, někde pod volantem. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že některé vozidla Ford mají diagnostickou zásuvku schovanou v odkládacím boxu na levé straně pod volantem, u novějších vozidel Škoda se port nachází taktéž na levé straně pod volantem, nikoliv už však v boxu. Některé zásuvky jsou poté zakryté záslepkou, kterou je nutné sejmout. V tomto případě doporučuji, abyste si vždy lokaci konektoru našli na Google obrázcích, stačí vyhledat výraz „[název vozidla] OBD2 port location“.

Jakou diagnostiku vybrat?

Jak už jsem zmínil výše, tak se v sérii těchto článků budeme věnovat především levnějším autodiagnostikám, které jsou univerzální. Jednak je totiž jejich ovládání možné přes chytrý telefon, a jednak nenabízí možnosti, kterými byste mohli řídící jednotky vozidla nějakým způsobem zničit či odrovnat. V současné době patří mezi nejdostupnější diagnostiky ty s označením ELM327. Tyto diagnostiky jsou k dispozici hned v několika verzích – kromě kabelové verze, kterou lze propojit s počítačem, si můžete zakoupit ještě verzi s Wi-Fi, anebo Bluetooth. Rozdělení je v tomto případě jednoduché – pokud máte iPhone, budete potřebovat verzi s Wi-Fi, jestliže máte Android, bude pro vás lepším řešením Bluetooth. Vzhledem k tomu, že se nacházíme na magazínu věnovaném Applu, tedy chytrým telefonům iPhone, tak pro vás bude nutné objednat právě autodiagnostiku ELM327 s připojením pomocí Wi-Fi. Takovou autodiagnostiku zakoupíte prakticky kdekoliv, a to jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Níže přikládám odkazy na zakoupení obou verzí v internetovém obchodě Alza.cz. Nutno podotknout, že z tohoto článku budou samozřejmě moci těžit také uživatelé Androidu – proces spojení je velmi jednoduchý a podobný v obou případech.

eobd-facile-iphone-android
Zdroj: outilsobdfacile.com

Závěr

Pro tento pilotní díl nového seriálu Autodiagnostika pro iPhone je to vše. Výše jsme si rozdělili autodiagnostiky na dvě hlavní skupiny, řekli jsme si více o diagnostickém portu OBD2 a nasměroval jsem vás pro zakoupení správné autodiagnostiky pro váš iPhone, anebo pro váš Android. Pokud jste nedočkaví, tak už si samozřejmě můžete diagnostiku objednat, v opačném případě stačí vyčkat na další články, ve kterých si uvedeme více informací. V dalším díle se společně podíváme na to, jakým způsobem lze autodiagnostiku spojit s vaším chytrým telefonem a ukážeme si některé základní aplikace, které můžete s diagnostikou ELM327 využít.

.