Jiří Filip Komerční sdělení: Mladá generace v Česku patří v digitálních dovednostech mezi evropskou elitu. Data Eurostatu ji řadí na druhou příčku v Evropské unii a více než devět z deseti studentů ovládá alespoň základní digitální nástroje. Se stále větším významem technologií však rodiče řeší, jak vybrat notebook, počítač či chytrou elektroniku tak, aby dítěti skutečně sloužily a neplatili zbytečně za funkce, které nevyužije.
Pro mladší školáky hraje roli také nízká hmotnost
První notebook pro školáka nemusí mít špičkový výkon. Pro vypracování úkolů, videohovory, tvorbu prezentací nebo hledání studijních podkladů je podstatnější snadné ovládání, pohodlné přenášení a hmotnost, která nebude zbytečnou zátěží do školní tašky.
„Pro mladší děti je vhodné vybírat lehké zařízení s odpovídajícím výkonem, například notebook Lenovo IdeaPad Duet 3, který váží jen 1,47 kilogramu. Dítě na něm pohodlně vytvoří prezentaci, zapíše si poznámky i vyhledá potřebné materiály,“ uvádí Roman Šubrt, vedoucí produktového marketingu IT/GSM DATART.
Telefon nemusí být součástí první školní výbavy
Rodiče malých školáků často hledají způsob, jak s dítětem zůstat ve spojení, aniž by mu museli pořizovat smartphone se sociálními sítěmi a dalšími rušivými vlivy. Vhodným řešením mohou být dětské chytré hodinky. Zprostředkují základní komunikaci, umožní rodičům zjistit polohu dítěte a obejdou se bez plnohodnotného telefonu.
„Například LAMAX WatchY4 Plus mohou sloužit jako jednoduchý prostředek komunikace bez rozptylování internetem a sociálními sítěmi. Umožňují volat a posílat zprávy na předem nastavené kontakty. Díky GPS modulu rodiče zároveň zjistí, zda dítě bezpečně dorazilo do školy. K dispozici je i SOS tlačítko pro krizové situace nebo bezpečná zóna, při jejímž opuštění přijde rodiči upozornění do telefonu. Při výběru konkrétního modelu doporučujeme sledovat jeho funkce i technické parametry, které se mohou produkt od produktu lišit,“ doplňuje Šubrt.
U středoškoláků se vyplatí počítat s budoucím využitím
Na střední škole už notebook neslouží pouze k psaní domácích úkolů. Studenti běžně využívají více aplikací najednou, pracují se specializovaným softwarem a téměř 79 % Čechů mladších 24 let dnes používá také generativní AI.
„Při výběru notebooku pro středoškoláka je rozumné uvažovat s předstihem několika let. Dobrou rezervu představuje 16 GB operační paměti a spolehlivá baterie,“ říká Šubrt. Jako univerzální řešení zmiňuje notebook HP 250R G10, který má větší displej a pohodlnou klávesnici pro každodenní práci.
Na vysoké škole záleží především na studovaném oboru
Právě na univerzitě se rozdíly mezi potřebami jednotlivých studentů projevují nejvíce. Budoucí historik bude od notebooku očekávat něco jiného než student architektury. Pokud se studium skládá hlavně z práce s texty a rešerší, prioritou by měla být pohodlná klávesnice, kvalitní obrazovka a dlouhá výdrž na baterii.
„Vhodnou možností pro vysokoškolské studenty může být například Apple MacBook Air 13″ M5 nebo MacBook Neo 13″ A18 Pro. Tyto modely ocení hlavně studenti, kteří už používají iPhone či další produkty Applu a chtějí mezi zařízeními jednoduše sdílet soubory, fotografie nebo internetové připojení,“ doporučuje Tomáš Hrouda, vedoucí oddělení Apple DATART. Dodává, že při výběru notebooku pro studenty je důležité sledovat také jeho hmotnost a výdrž baterie.
„Notebook pro studium by se neměl vybírat jen podle výkonu. Student, který jej denně nosí mezi přednáškami, ocení nízkou hmotnost a dostatečnou výdrž na jedno nabití. Praktické je i nabíjení přes USB-C, zatímco MacBook Air nabízí navíc možnost využít MagSafe,“ dodává Hrouda.
Pro programování a kreativní obory je třeba vyšší výkon
V technických, grafických a kreativních oborech už mohou nároky na zařízení výrazně vzrůst. Vývoj aplikací, grafická práce, střih videa nebo 3D modelování často vyžadují rychlejší procesor, větší operační paměť či samostatnou grafickou kartu.
„Pro náročnější typ práce může být dobrou volbou například Acer Nitro Lite 16, který disponuje samostatnou grafikou a nabízí větší výkonovou rezervu. Ještě před nákupem je ale vhodné ověřit nároky programů, s nimiž bude student během studia pracovat,“ doporučuje Šubrt ze společnosti DATART.
Správná volba vychází z potřeb studenta a rozpočtu
Při nákupu notebooku je potřeba zohlednit zejména rozměry, hmotnost, výkon, kvalitu displeje i výdrž baterie. Významným faktorem je samozřejmě také cena. DATART uvádí, že letos se průměrná cena notebooku pohybuje okolo 19 000 korun včetně DPH, což je přibližně o šest procent více než loni.
„Vyšší průměrná cena naznačuje, že studenti a rodiče dávají přednost zařízením, která mohou dobře sloužit několik let. To ale neznamená, že pro každého je nejdražší notebook automaticky nejlepší. Zásadní je vždy to, k jakým činnostem jej bude student doopravdy používat,“ říká Šubrt.
Osobní vyzkoušení nenahradí ani podrobný seznam parametrů
Procesor, velikost operační paměti i kapacitu úložiště lze snadno porovnat na internetu. Řada důležitých vlastností však v technických specifikacích chybí. Je klávesnice pohodlná? Jak se displej používá po delší dobu? Je povrch konstrukce příjemný? A nebude notebook při nošení v batohu nebo držení v ruce příliš těžký?
„Zákazníkům doporučujeme, aby si před nákupem vyzkoušeli několik modelů osobně. Na prodejně DATART lze porovnat klávesnice, velikosti displejů, skutečnou hmotnost i celkové zpracování notebooků. Technické parametry vám pomohou zúžit výběr, ale až vlastní zkušenost často ukáže, který model bude studentovi vyhovovat nejlépe. Při rozhodování by proto měla hrát hlavní roli četnost a způsob reálného používání zařízení,“ uzavírá Šubrt.
