Zavřít reklamu

V červnu 2020 nám Apple představil poměrně zajímavou novinku, o které se tak nějak mluvilo již delší dobu. Samozřejmě je řeč o přechodu Maců z procesorů Intel na vlastní řešení Apple Silicon. Pro Apple se jednalo o poměrně zásadní a náročnou změnu, kvůli čemuž měla řada lidí obavy, zda se tohle rozhodnutí jablečné společnosti nakonec nevymstí. Reakce se však kompletně otočily při pohledu na první čipset M1, který dorazil do MacBooku Air, 13″ MacBooku Pro a Macu mini. Apple totiž celému světu dokázal, že si zvládne výkon vyřešit i sám.

Samozřejmě takto zásadní změna, která sice přinesla zvýšení výkonu a lepší úspornost, si vyžádala i svou daň. Apple se totiž přeorientoval na úplně odlišnou architekturu. Zatímco předtím se spoléhal na procesory od Intelu, které využívají již léta zajetou architekturu x86, nyní vsadil na ARM (aarch64). Ta je stále typická především pro mobilní zařízení – čipy postavené na ARMu totiž najdeme hlavně v telefonech nebo tabletech, a to především kvůli její úspornosti. Právě proto se například zmiňované telefony obejdou bez tradičního ventilátoru, který je pro počítače naprostou samozřejmostí. Stejně tak se spoléhá i na zjednodušenou instrukční sadu.

Kdybychom to měli shrnout, ARMové čipy jsou daleko lepší variantou „menší“ produkty kvůli zmiňovaným benefitům. Ačkoliv v některých případech mohou poměrně znatelně překračovat možnosti tradičních procesorů (x86), tak pravdou je, že čím více od nich budeme chtít, tím lepší výsledky nabídne právě zajetá konkurence. Pokud bychom chtěli poskládat komplexní systém s pomalu až nepředstavitelným výkonem, pak se pomalu ani není o čem bavit.

Potřeboval Apple změnu?

Otázkou také je, zda Apple vůbec tuto změnu potřeboval, případně jestli by se bez ní ve skutečnosti neobešel. V tomto směru je to vcelku složitější. Když se totiž podíváme na Macy, které jsme měli k dispozici v letech 2016 až 2020, pak se příchod Apple Silicon jeví jako spása z nebes. Přechod na vlastní platformu totiž zdánlivě vyřešil snad všechny problémy, které tehdejší jablečné počítače doprovázely – slabší výkon, chabá výdrž baterie v případě laptopů a problémy s přehříváním. To vše rázem zmizelo. Není se proto čemu divit, že si první Macy, osazené čipem M1, získaly tak obrovskou popularitu a prodávaly se jako na běžícím páse. V případě takzvaných základních modelů totiž doslova zbouraly konkurence a za relativně rozumné peníze dokázaly nabídnout přesně to, co každý uživatel potřebuje. Dostatek výkonu a nízkou energetickou náročnost.

Jak už jsem ale zmínil výše, čím komplexnější systém budeme potřebovat, tím také budou klesat schopnosti ARMových čipů obecně. To ale nemusí být pravidlem. Ostatně Apple nás o tomto sám přesvědčil svými profesionálními čipsety – Apple M1 Pro, M1 Max a M1 Ultra, které díky svému designu nabízejí dechberoucí výkon, a to i v případě počítačů, od kterých vyžadujeme jen to nejlepší.

Reálná zkušenost s Macy s Apple Silicon

Osobně se mi celý projekt s přechodem na vlastní čipsety zamlouvá již od začátku a jsem víceméně jeho fanouškem. S nadšením jsem proto čekal na každý další Mac s Apple Silicon, kterým se nám Apple pochlubí a ukáže, čeho všeho je v tomto oboru vlastně schopen. A musím zcela upřímně uznat, že mě vždy dokázal překvapit. Sám jsem si vyzkoušel jablečné počítače s čipy M1, M1 Pro, M1 Max a M2 a ve všech případech jsem nenašel snad žádný závažnější problém. To, co od nich Apple slibuje, jednoduše nabízejí.

macbook pro polootevreny unsplash

Na druhou stranu je nutné se na Apple Silicon dívat střízlivě. Jablečné čipy se těší poměrně solidní popularitě, kvůli čemuž to mnohdy až vypadá, jako kdyby neměly byť jen sebemenší nedostatek, což pak některé uživatele může nemile překvapit. Vždy totiž záleží na tom, co daný člověk od počítače očekává, případně jestli konkrétní konfigurace dokáže naplnit jeho očekávání. Samozřejmě pokud se bude jednat například o vášnivého hráče počítačových her, pak jdou všechna jádra, která čipy Apple Silicon nabízejí, úplně stranou – ve sféře gamingu jsou tyto Macy téměř nepoužitelné, a to ne z hlediska výkonu, nýbrž optimalizace a dostupnosti jednotlivých titulů. To samé se může týkat řady dalších profesionálních aplikací.

Hlavní problém Apple Silicon

Pokud si s něčím Macy s Apple Silicon nedokážou poradit, pak je to ve většině případů kvůli jedné věci. Jde totiž o něco nového, na co si celý počítačový svět musí zvyknout. Ačkoliv stejné pokusy měl ještě před Applem Microsoft ve spojení s kalifornskou firmou Qualcomm, až gigantovi z Cupertina se podařilo použití ARMových čipů v počítačích naplno zpropagovat. Jak už bylo zmíněno výše, jelikož jde víceméně o novinku, pak je také nutné, aby ji začali ostatní respektovat. V tomto směru jde především o vývojáře. Optimalizace jejich aplikací pro novou platformu je totiž zcela zásadní pro její správné fungování.

Kdybychom si měli odpovědět na otázku, zda je Apple Silicon správnou změnou pro rodinu produktů Mac, pak pravděpodobně ano. Když totiž srovnáme předchozí generace s těmi současnými, pak nám vyjde jen jediné – jablečné počítače si polepšily o hned několik úrovní. Samozřejmě není všechno zlato, co se třpytí. Stejně tak jsme přišli o některé možnosti, které ještě nedávno byly samozřejmostí. V takovém případě je nejčastěji zmiňovaným nedostatkem nemožnost instalace operačního systému Windows.

Zajímavější spíše bude sledovat, kam se bude Apple Silicon vyvíjet dál. Máme za sebou totiž jen první generaci, která sice dokázala většinu fanoušků překvapit, jenže prozatím nemáme jistoty, že si Apple tento trend dokáže udržet i nadále. V nabídce jablečných počítačů je navíc i přesto jeden poměrně zásadní model dodnes běžící na procesorech od Intelu – profesionální Mac Pro, který má být vrcholem počítačů Mac. Máte důvěru v budoucnost Apple Silicon, nebo podle vás Apple udělal krok, který bude brzy litovat?

.