Když Apple při příležitosti vývojářské konference WWDC 2020 představil projekt pod názvem Apple Silicon, získal si tak poměrně velkou pozornost nejen od samotných jablíčkářů, ale také od fanoušků konkurenčních značek. Cupertinský gigant totiž potvrdil dřívější spekulace, že se v případě svých počítačů přesune od procesorů Intel na vlastní čipy. Netrvalo to dlouho a dočkali jsme se prvního tria modelů (MacBook Air, 13″ MacBook Pro a Mac mini), poháněných čipem M1, který se o něco později podíval i do 24″ iMacu. V říjnu letošního roku pak ještě přišly jeho profesionální verze – M1 Pro a M1 Max – pohánějící brutálně výkonný 14″ a 16″ MacBook Pro.
Výhody, které už všichni dobře známe
Čipy Apple Silicon s sebou přinesly řadu bezkonkurenčních výhod. Na prvním místě pochopitelně stojí výkon. Jelikož si čipy zakládají na odlišné architektuře (ARM), na které Apple mimo jiné staví i své čipy pro iPhony a je s ní tak velice dobře obeznámen, dokázal tak možnosti posunout ve srovnání s procesory od Intelu na zcela novou úroveň. U toho to ale samozřejmě nekončí. Tyto nové čipy jsou zároveň nesmírně úsporné a neprodukují tolik tepla, díky čemuž například MacBook Air ani nenabízí aktivní chlazení (ventilátor), případě u 13″ MacBooku Pro jen stěží uslyšíte zmiňovaný větrák někdy běžet. Z jablečných laptopů se tak okamžitě stala výborná zařízení pro přenášení – nabízejí totiž dostatečný výkon spolu s dlouhou výdrží baterie.
Nejlepší volba pro běžné uživatele
V současné době tak lze Macy s Apple Silicon, konkrétně tedy s čipem M1, označit za nejlepší počítače pro běžné uživatele, kteří zařízení potřebují pro kancelářskou práci, sledování multimediálního obsahu, prohlížení internetu či občasnou úpravu fotek a videí. S těmito úkony si totiž jablečné počítače poradí takříkajíc levou zadní, aniž by se u toho jakkoliv zadýchali. Pak tady ale samozřejmě máme i nový 14″ a 16″ MacBook Pro, který lze osadit čipem M1 Pro a M1 Max. Už podle samotné cenovky je jasné, že tento kousek rozhodně necílí pro obyčejné lidi, nýbrž na profesionály, kteří, s trochou nadsázky, nemají nikdy dostatek výkonu.
Nevýhody Apple Silicon
Není všechno zlato, co se třpytí. Tomuto rčení samozřejmě neunikají ani čipy Apple Silicon, které si s sebou bohužel také nesou nějaké ty nedostatky. Například jej sužuje limitovaný počet vstupů, především tedy u 13″ MacBooku Pro a MacBooku Air, které nabízejí pouze dva Thunderbolt/USB-C porty, přičemž si navíc dokážou poradit s připojením pouze jednoho externího monitoru. Tím největším nedostatkem ale zůstává dostupnost aplikací. Některé programy totiž prozatím nemusí být optimalizovány pro novou platformu, kvůli čemuž je systém spouští před kompilační vrstvu Rosetta 2. To s sebou samozřejmě přináší snížení výkonu a další problémy. Postupně se situace lepší a je jasné, že s příchodem dalších čipů Apple Silicon se budou vývojáři zaměřovat na novější platformu.
Jelikož jsou navíc nové čipy postaveny na odlišné architektuře, tak na nich nelze spustit/virtualizovat klasickou verzi operačního systému Windows. V tomto směru je možné pouze virtualizovat takzvanou Insider verzi (určenou pro architekturu ARM) skrze program Parallels Desktop, který není zrovna úplně nejlevnější.
Když se ale na zmiňované nedostatky podíváme s odstupem, má vůbec smysl je řešit? Je samozřejmě jasné, že pro některé uživatele je pořízení Macu s čipem Apple Silicon naprostým nesmyslem, jelikož jim současné modely neumožňují pracovat na 100 %, avšak nyní tady hovoříme o běžných uživatelích. Ačkoliv si tedy nová generace jablečných počítačů s sebou nějaké ty zápory nese, tak i přesto se jedná o prvotřídní stroje. Jen je nutné odlišit, pro koho jsou vlastně určeny.
Rosetta je naprosto v pohodě. Nemám tedy zkušenosti s nějakými PRO programy a vím, že se mluvilo o nějakých plug-inech pro různé PRO programy, které třeba nefungují, ale to chce pochopitelně jen čas. Co se týká například her, tak ty přes Rossetu jedou naprosto v pohodě a většinou i líp, než předtím.
No a s Windows je to špatný. Sice se to přes Parallels Desktop dá řešit, v podstatě to i funguje, ale zatím to není finální verze a už se mi i stalo, že Microsoft vydal taokvý Insider update, který prakticky vůbec nefungoval a ten je dodneška oficiálně ke stažení na jejich stránkách jako možná instalace.
Jako dev team v security firme jsme z M1 naprosto nadseni.
Dobře a jak je to s USB ovladači na tiskárny např.? Nemohu najít žádné informace o kompatibilitě. Nechci riskovat, že píši nic nevytisknu nebo nenaskenuji. U výrobce tiskárny (Brother) nemůžu tyto informace najít.
Mám Mac Mini s M 1 procesorem. Šest let starou laserovou tiskárnu HP a funguje líp než na windowsech. HP na podpoře k této tiskárně nenabízí jiný ovladač než na win7. Na MacMini ale funguje skvěle i skenování a veškeré nastavení tiskárny včetně kvality tisku a skenování. Takže bych asi neměl strach, protože jsem ještě od nikoho neslyšel, že by mu na Macu nefungovala nějaká tiskárna .
Jinak co se týká aplikací, které jedou pouze přes rosettu, tak jak kancelářské aplikace, tak i pro úpravu fotek a střih videa fungují svižněji než na předešlém Macbooku s procesorem od Intelu.
No a co se týká virtualizace Windows…..nechápu proč se to pořád řeší….na Windows taky nejde spustit OSX…..buď chci Windows a nebo Mac…..nechápu proč to pořád někdo řeší. Navíc si myslím, že snad krom některých profesionálních programů pro Windows je přímo pro OSX možné najít adekvátní náhradu.
„Parallels neni nejlevnejsi“
Kdo ma na Maca, nema problem s 80USD rocne za Parallels.
Než řešit virtualizaci za 80 € je jednodušší a účinnější pořídit základní notebook s Windows za pár tisícovek.
Zajimavy napad. Ale treba ja bych nechtel mit dalsi kram