Nový návrh odpovědnosti za životní prostředí německé vlády Evropské unii říká, že Apple by měl vyžadovat bezpečnostní aktualizace a poskytovat náhradní díly pro iPhone po dobu nejméně sedmi let. Podle magazínu Heise Online chce německé ministerstvo hospodářství také docílit dostupnosti náhradních dílů „za rozumnou cenu“. Svými požadavky tak Německo překračuje dříve známé návrhy Komise EU. Ta totiž chce, aby výrobci smartphonů, jako jsou Apple a Google a samozřejmě další, pokračovali v aktualizaci systému zařízení a poskytovali mu náhradní díly po dobu pěti let, zatímco náhradní díly by měly být k dispozici po dobu šesti let.
Průmyslové sdružení DigitalEurope, které zastupuje společnosti Apple, Samsung a Huawei, si však myslí, že tyto návrhy jsou až příliš extrémní. Sama totiž navrhuje, aby výrobci poskytovali aktualizace zabezpečení jen po tři roky a aktualizace funkcí po dva roky. Pokud jde o náhradní díly, chce, aby výrobci poskytovali pouze displeje a baterie. Ostatní součásti, jako jsou kamery, mikrofony, reproduktory a konektory, jsou totiž nutné měnit jen zřídka kdy.
Co se softwaru týče, Apple je v tomto ohledu poměrně velkorysý. Např. jeho iPhone 6S byl na trh uveden už v roce 2015 a nyní na něm víceméně bez problémů běží aktuální iOS 14. Kde ale naráží na své limity je samozřejmě výkon. I když tedy podporuje i nejnovější aplikace a hry, je nutné počítat s vyšším zahříváním telefonu, rychlejším vybíjením baterie (i pokud je ta nová) a ne tak plynulým chodem. Naráží i na velikost paměti RAM, která nedokáže udržet více spuštěných aplikací.
Neprodávané a zastaralé produkty
Jakmile však vyjde najevo kritické ohrožení bezpečnosti zařízení, Apple vydá i pro svá stará zařízení patřičnou aktualizaci – nedávno se tak stalo např. u iPhonu 5 nebo iPadu Air. Jasně daná pravidla má společnost i ohledně hardwaru, kdy jej označuje za neprodávaný a zastaralý. Neprodávané produkty jsou takové, které se vyrábějí déle než 5 let, a přitom méně než 7 let. Pro takové stroje už Apple nenabízí servis hardwaru, což se ale netýká neautorizovaných servisů. Zastaralé produkty jsou pak ty, jejichž prodej byl ukončen už před více než sedmi lety. U neautorizovaných servisů je pak problém v tom, že už nedokážou sehnat náhradní díly, protože už je Apple jednoduše nedistribuuje. Dle německého návrhu by to znamenalo, že by Apple musel první úroveň posunout ještě o dva roky.
V čem je vlastně problém?
Na první dobrou si řeknete, že pro Apple to znamená jen nutnost vyrábět náhradní díly o dva roky déle. Jenže situace není tak jednoznačná. Prvním faktorem je zaplněnost linek, které nemají možnost vrátit se ke starým specifikacím, protože pracují na nových. Apple by tak včas a během aktuálního cyklu daného zařízení musel náhradní díly vyrobit na sklad, aby je pak jen distribuoval, až nadejde jejich čas. Jenže kde je pak skladovat? Takové obrovské množství komponent pro tolik modelů by chtělo opravdu hodně prostoru.
Navíc tento krok bude jasně brzdit inovaci. Proč by měl výrobce vymýšlet nový komponent, který je třeba menší nebo úspornější, a který by poté nemohl použít zpětně? Všechno stojí peníze, tedy i vývoj a s takovou logikou uchovávání starých náhradních dílů jasně musí dojít k tomu, že se jejich danou podobu pokusí společnost držet co nejdéle. Co vydělá více, pokud budu každý rok vyvíjet novou velikost displeje, nebo budu po několik let sekat tu stejnou? Přesně toto u Applu vidíme už od generace iPhonu 6, kdy se design mezi verzemi 7 a 8 měnil jen minimálně, to i v případě iPhonů X, XR, XS a 11. Ekologie, za kterou se tento návrh schovává, je samozřejmě důležitá, ale není radno to zase přehánět, protože všechno má svá pro a proti. Je ale pravdou, že zde by Apple trpěl ze všech společností pravděpodobně nejméně.