Adam Kos Jaká stabilizace je při pořizování fotografií smartphonem vůbec ta nejlepší? Samozřejmě ta, která vlastně s výbavou telefonu nemá nic společného. Řeč je o stativu. Ten ale nemáte neustále po ruce a momentky s ním také fotit nebudete. A proto je zde běžná softwarová stabilizace, ale od iPhonu 6 Plus i optická stabilizace obrazu (OIS) a od iPhonů 12 Pro Max dokonce optická stabilizace obrazu s posuvem snímače. Jaký je ale mezi nimi rozdíl?
Optická stabilizace byla nejdříve přítomna u klasického širokoúhlého fotoaparátu, Apple už s její pomocí ale stabilizuje i teleobjektiv od iPhonu X. Optická stabilizace obrazu s posuvem snímače je však pořád novinkou, protože společnost ji prvně představila s iPhonem 12 Pro Max, který ji před rokem nabízel jako jediný z kvarteta nově představených iPhonů. Letos je situace jiná, protože ji obsahuje celá čtveřice iPhonů 13, tedy od nejmenšího modelu mini až po největší Max.
Fotogalerie
Budeme-li se bavit o fotoaparátu v mobilním telefonu, tak se skládá ze dvou nejdůležitějších částí – čočky a senzoru. První udává ohniskovou vzdálenost a clonu, druhý pak převádí na něho dopadené světlo skrze před ním se nacházející čočku na fotografii. Na základním principu se tedy pořád nic nemění, i když se jedná oproti DSLR zařízením o samozřejmou miniaturizaci do kompaktního těla. Máme zde tedy dva hlavní prvky fotoaparátu a dvě rozdílné stabilizace. Každá pak stabilizuje něco jiného.
Mohlo by vás zajímat
Rozdíly OIS vs. OIS s posuvem snímače
Klasická optická stabilizace, jak už její označení samo napovídá, stabilizuje optiku, tedy čočku. Činí tak za pomoci různých magnetů a cívek, které se snaží vymezit chvění lidského těla, a které dokážou polohu čočky změnit tisíckrát za sekundu. Její nevýhoda je ale v tom, že čočka sama je poměrně těžká. Oproti tomu snímač je lehčí. Jeho optická stabilizace tedy pohybuje s ním namísto čočky, a to opět za pomoci magnetů a cívek, díky čemuž dokáže přizpůsobit svou polohu až 5× častěji oproti OIS.
Fotogalerie
I když může mít OIS s posuvem snímače v tomto porovnání jasně navrch, ve výsledku jsou rozdíly velice malé. Nevýhoda OIS s posuvem snímače je také ve složitější a prostorově náročnější technologii, proto byla tato funkce uvedena výhradně s největším modelem iPhonu 12 Pro Max, který ve svých útrobách nabízel nejvíce prostoru. Až po roce dokázala společnost systém přivést do celého portfolia nové generace.
Možná kombinace obojího
Když ale výrobce vyřeší problém s prostorem, je zřejmé, že zde vede právě ona pokročilejší stabilizace snímače. Pořád to ale není to nejlepší možné řešení. Výrobci profesionální techniky totiž umí obě stabilizace kombinovat. Jenže ti také nejsou omezeni na tak malé tělo, kterým je limitován mobilní telefon. Pokud se tedy podaří výrobcům zmenšit potřebné výstupy fotoaparátů, můžeme se dočkat ještě tohoto trendu, který ale určitě nenastolí hned ta příští generace telefonů. OIS s posuvem snímače je přece jen pořád na svém začátku cesty. Apple bude také nejdříve pracovat na její implemeci do teleobjektivu modelů Pro, než začne řešit, co vlastně dál.
Mohlo by vás zajímat
Chcete-li mít skutečně ostré fotky
Nehledě na to, jaký mobilní telefon s jakou stabilizací vlastníte, a jakým jeho objektivem aktuální scénu fotíte, můžete k ostrým snímkům přispět i sami. Stabilizace přece jen redukuje vaše nedostatky, které lze do jisté míry ovlivnit. Stačí se řídit body níže.
- Stůjte oběma nohama pevně na zemi.
- Držte lokte co nejblíže tělu.
- Spoušť fotoaparátu stiskněte v momentě výdechu, kdy se lidské tělo chvěje nejméně.
