Vratislav Holub Operační paměť je nedílnou součástí počítačů. Ve zkratce lze říct, že se jedná o superrychlou paměť pro dočasné uložení dat například z právě spuštěných programů, které ještě nebyly zapsány na disk, případně to v daném okamžiku ani není možné (z důvodu práce se soubory apod). Mezi jablíčkáři se ale čas od času objeví zajímavý dotaz spojený právě s tímto tématem. Jak je možné, že například i obyčejný MacBook Air s 8GB pamětí funguje při zátěži daleko lépe než například konkurenční laptopy s Windowsem, které mohou mít i dvakrát větší kapacitu?
Mohlo by vás zajímat
Jak to celé funguje?
Pokud se řadíte mezi naše pravidelné čtenáře a neunikl vám náš dřívější článek o jednotné paměti v Macích, kterou Apple nasadil s příchodem čipů Apple Silicon a docela zajímavým způsobem posunul tento segment vpřed, tak vás může napadnout, že za lepším fungováním jablečných počítačů stojí právě tato jednotná paměť. Ta sice znatelně zrychluje chod systému, ale na tento obor nemá zase tak velký vliv. Pojďme si ale ještě vysvětlit, jak lze operační paměť vlastně vyčerpat. Jak už jsme uvedli výše, ukládají se do ní dočasná data z právě spuštěných programů. Může se jednat například o otevřený wordovský dokument, projekt ve Photoshopu, Final Cutu Pro, nebo hned několik spuštěných panelů v prohlížeči.
Mac Pro (2019) nabízí až 1,5TB paměti
Takzvaným pověstným „žroutem“ paměti je například Google Chrome. Ten se vyznačuje především tím, že již několik otevřených panelů dokáže poměrně snadno a rychle vyčerpat paměť o standardní velikosti 8 GB. A právě v případě, kdy dochází k vyčerpání, narážíme na zajímavé rozdíly mezi Macy a konkurenčními počítači. Když totiž dojde kapacita fyzické paměti, tak operační systémy vsází na virtuální paměť, kdy dochází ke stránkování na disk.
Virtuální paměť jako záchrana, ale…
V rychlosti můžeme říct, že jakmile počítačům dojde zmiňovaná kapacita, tak začne systém pro stejné účely využívat pevný disk v podobě virtuální paměti. To má ale vcelku velký háček – pevný disk totiž není ani zdaleka tak rychlý jako operační paměť, kvůli čemuž se uživatelé mohou setkat s pověstným zasekáním zařízení. Zde narážíme na benefit jablečných počítačů. Apple totiž i do svých základních Maců, například i do MacBooku Pro s čipem M1, umisťuje vcelku rychlé SSD disky, které svou rychlost dokážou využít nejen při práci se soubory, respektive tedy při klasickém čtení a zápisu, ale také v případě nutnosti použití virtuální paměti.
Mohlo by vás zajímat
Amaya Tomanová Na druhé straně tady máme konkurenční zařízení s operačním systémem Windows, která podobnou vychytávkou disponovat nemusí. To ale neznamená, že by za každou cenu jiné počítače a laptopy byly v závěsu za Applem. Samozřejmě lze pořídit/sestavit i takové stroje, které se jablíčkům dokážou hravě vyrovnat, případně je i překonat.
Nechápu odbornost redaktora…..mám jak notebook s windows s ram 16 gb a procesorem I7 a ssd diskem , tak starý Mac mini s I3 procesorem a 8 gb ram a taktéž ssd ( ssd v Macu není originál , ale dokoupený a vyměněný za původní hdd….mimochodem jak u win notebooku, tak u MacMini jsem použil stejný ssd obstejné kapacitě ). U Miniho se mě nikdy nestalo, že by mu došel dech….ale u Windows se to stává celkem pravidelně. Takže jsem přesvědčený, že je to daně především težkopádností Windows a vyladěním OSX…..asi jako u mobilů…..iOS taky nepotřebuje tolik operační paměti….zato android je na velikosti operační paměti závislý.
Ty odborníku. Osx funguje na specifických zařízeních. Windows běží na tisícovkách různých počítačích o různých parametrech. Windows nejsou těžkopádné, jen je rozdíl mezi tím, když běží na tomto PC a na tamtom, protože mají různé parametry
Souběžně používám Mac mini M1 a w10 na i7 … Obojí se zasekava a je nutné tvrdý restart po nainstalování nového OS má Mac problémy se probudit v režimu více monitorů. Zůstává vysunutá i spodní lišta. Zvláště pokud používám Adobe. V současnosti myslím, že Apple má více práce se stabilitou než W. Přičítám to Rosete a přechodu na nový chip.