Zavřít reklamu

Přechod na Apple Silicon posunul Macy na zcela novou úroveň. S příchodem vlastních čipů se jablečné počítače dočkaly podstatného zvýšení výkonu a větší úspornosti, čímž gigant prakticky vyřešil problémy dřívějších modelů. Ty totiž kvůli příliš tenkému tělu trpěly přehříváním, což následně způsobovalo takzvaný thermal throttling, jež má za následně omezování výkonu s cílem snížení teploty. Právě přehřívání tak bylo zcela zásadním problémem a zdrojem kritiky ze strany samotných uživatelů.

Tento problém s příchodem Apple Silicon prakticky kompletně zmizel. Apple tento obrovský benefit v podobě nízké spotřeby jasně demonstroval představením MacBooku Air s čipem M1, kterému scházel ventilátor, respektive postrádal aktivní chlazení. I přesto však nabízí dechberoucí výkon a s přehříváním se prakticky vůbec nepotýká. V tomto článku se proto zaměříme na to, proč se jablečné počítače s čipy Apple Silicon nepotýkají s tímto nepříjemným problém.

Přední vlastnosti Apple Silicon

Jak už jsme zmínili výše, s příchodem čipů Apple Silicon si Macy výrazně polepšily z hlediska výkonu. Zde je ale nutné upozornit na jednu důležitou skutečnost. Cílem Applu totiž není na trh přinést nejvýkonnější procesory, nýbrž ty nejefektivnější v poměru výkon/spotřeba. Právě proto na svých konferencích zmiňuje leading performance per watt. Právě v tom tkví celé kouzlo jablečné platformy. Ostatně kvůli tomu se gigant rozhodl i pro zcela odlišnou architekturu a své čipy staví na ARMu, které využívají zjednodušenou instrukční sadu RISC. Naopak tradiční procesory, například od lídrů jako AMD či Intel, se spoléhají na tradiční architekturu x86 s komplexní instrukční sadou CISC.

Konkurenční procesory se zmiňovanou komplexní instrukční sadou díky tomu dokáží zcela excelovat v surovém výkonu, díky čemuž přední modely výrazně předhánějí možnosti Apple M1 Ultra, nejvýkonnějšího čipsetu z dílny jablečné společnosti. Tento výkon však s sebou nese i znatelnou nepříjemnost – ve srovnání s Apple Silicon má totiž obrovskou spotřebu energie, což je následně zodpovědné za generování tepla a tedy i případné přehřívání, pokud není sestava dostatečně efektivně chlazena. Právě přechodem na jednodušší architekturu, která se doposud používá primárně v případě mobilních telefonů, dokázal Apple vyřešit dlouholetý problém s přehříváním. ARMové čipy mají jednoduše podstatně nižší spotřebu energie. Zcela důležitou roli taktéž hraje výrobní proces. Apple se v tomto ohledu spoléhá na moderní technologie svého partnera TSMC, díky čemuž jsou současné čipy vyráběny s 5nm výrobním procesem, zatímco současná generace procesorů od Intelu, známá jako Alder Lake, se spoléhá na 10nm výrobní proces. Ve skutečnosti je ale nelze kvůli rozdílné architektuře takto jednomyslně srovnávat.

Apple Silicon

Jednoznačné rozdíly lze vidět při srovnání spotřeby energie u Macu mini. Současný model z roku 2020, v jehož útrobách tepe čipset M1, spotřebovává při nečinnosti jen 6,8 W, v plné zátěži pak 39 W. Pokud bychom se však podívali na Mac mini z roku 2018 se 6jádrovým procesorem Intel Core i7, tak u něj narazíme na spotřebu 19,9 W při nečinnosti a 122 W při plné zátěži. Nový model postavený na Apple Silicon tak v zátěži spotřebovává třikrát méně energie, což jasně mluví v jeho prospěch.

Je efektivita Apple Silicon udržitelná?

S trochou nadsázky bylo přehřívání u starších Maců s procesory od Intelu prakticky denním chlebem jejich uživatelů. Příchod první generace čipů Apple Silicon – M1, M1 Pro, M1 Max a M1 Ultra – však Applu výrazně zlepšil renomé a tento dlouhodobý problém odstranil. Očekávalo se tedy, že další řady už budou lepší a lepší. Bohužel po vydání prvních Maců s čipem M2 se začalo mluvit o opaku. Testy totiž odhalují, že je naopak jednodušší tyto stroje přehřát, přestože Apple od novějších čipů slibuje opět vyšší výkon a efektivitu.

Objevuje se tedy otázka, jestli gigant v tomto směru časem nenarazí na obecné limitace platformy. Jestliže totiž takovéto problémy přišly již společně se základním čipem druhé generace, existují obavy, jak na tom budou další modely. Víceméně se však takovýchto problémů obávat nemusíme. Přechod na novou platformu a příprava čipů je alfou a omegou pro správné fungování jablečných počítačů obecně. Podle toho lze usoudit jediné – Apple má tyto problémy pravděpodobně už dávno podchycené. Zároveň ke zmiňovanému přehřívání Maců s M2 je nutné dodat jednu skutečnost. Přehřívání se totiž objevuje pouze v případech, kdy je Mac hnán na hranici svých možností. Do takovýchto situací se pochopitelně prakticky žádný běžný uživatel konkrétního zařízení nedostane.

.