Pamatuji si to jako včera, když všichni odsuzovali Samsung za jeho veliké phablety, které přece nikdo nechce používat. Stejně tak je tomu na moment, kdy Apple představil svůj první Plus model. Čím větší, tím také dražší. Proč tedy chceme velké telefony?
Jakmile přišel iPhone 6 Plus na trh, tak jsem na něho tedy okamžitě přešel z iPhonu 5 a rozhodně se nechtěl vracet. Osobně jsem razil strategii, že větší je prostě lepší. Není to teď myšleno s ohledem na to, že i Apple větší modely upřednostňoval před těmi menšími, a to zejména v oblasti fotoaparátů (OIS, duální fotoaparát atd). Je logické, že čím větší máte displej, tím více obsahu na něm vidíte. I když je rozhraní stejné, jednotlivé prvky jsou jednoduše větší – od fotografií po hry.
Samozřejmě ne všichni chtějí velké stroje. Někdo přece jen dává přednost kompaktním rozměrům v podobě základních velikostí, u iPhonů jsou to ty o úhlopříčce 6,1 palců. Je trochu s podivem, že Apple zariskoval a představil modely mini. Mám teď na mysli modely mini v takové podobě, v jaké je známe. Jeho rozptyl úhlopříček by šel totiž pojmout o poznání praktičtěji, než aby začínal na skutečně malých 5,4 palce a končil 6,7 palců, přičemž 6,1“ displeje reprezentují hned dva modely řady. Ten rozdíl 0,6“ je totiž poměrně veliký a určitě by zde šlo jeden model ještě vměstnat, samozřejmě na úkor jiného. Jak to tak navíc už delší dobu vypadá, iPhony mini nejsou zrovna prodejními hity a do budoucna se s nimi pravděpodobně rozloučíme.
Čím větší, tím „lepší“
A je to paradoxní, protože čím menší telefon, tím pohodlněji se ovládá. Smartphony s velkými displeji jednoduše mají problémy s použitelností. Je obtížné s nimi manipulovat jednou rukou a některé jsou koneckonců tak velké, že se vám nevejdou pohodlně ani do kapsy. Jenže větší obrazovky jsou atraktivnější a příjemnější na sledování obsahu. Velikost přitom často určuje i vybavenost a samozřejmě také cenu.
O čem jsou skládací zařízení? O ničem jiném než o velikosti. Na rozdíl od vrcholných řad smartphonů výrobců ale už nabízejí jistá omezení, kdy např. Samsung Galaxy Z Fold3 nedosahuje výbavou kvalit modelu Galaxy S21 Ultra. Ale má ten obrovský displej. I když se může zařízení používat ne zrovna přívětivě, oči a pozornost k sobě jistě táhne.
Za větší modely jsme ochotni připlácet nemalé finance, omezují nás svými rozměry, váhou i použitelností, přitom je ale pořád chceme. Může za to i právě ona cena, protože pak můžete říci, že máte vlastně to „nejvíc“ co výrobce nabízí. Osobně vlastním iPhone 13 Pro Max a ano, volba na tento model padla právě pro jeho velikost. Jsem pohodlný a nechci se omezovat v rozhledu ani rozletu (prstů). Proto chci velký displej, na kterém toho uvidím více než na iPhonu mini.
Cenový rozdíl mezi základními verzemi těchto modelů je ale obrovských 12 tisíc Kč. Klidně bych na svém Maxovi oželel všechny ty jeho technologické výdobytky, pro které jsem ho nekupoval (teleobjektiv, LiDAR, ProRAW, ProRes, jedno jádro GPU navíc oproti řadě 13 a překousnul bych i absenci adaptivní obnovovací frekvence displeje), kdyby Apple uvedl takto velké zařízení za poměrně nižší cenu. Jakmile totiž jednou okusíte víc, už nechcete míň. A to je ten problém, protože v případě Applu jste pak už odkázáni jen na špičku jeho portfolia.
Tento článek samozřejmě vyjadřuje jen názor autora. Třeba to vy osobně máte úplně jinak a nedáte na malá zařízení dopustit. Pokud je tomu tak, přeji vám, aby tu s námi iPhone mini ještě nějaký ten rok byl, ale možná byste měli začít pomalu loučit.
Já jsem s nadšením přešel z 6” telefonu zpátky na 4” SE první generace, které jsem časem vyměnil za 13 mini. Rozměry iphonu 5 mi přijdou geniálně praktické. Asi je tam znát odkaz samotného S. Jobse. Kdyby do toho těla dali bezrámečkový displej a touchid dali pod displej, byl by to z mého pohledu naprosto dokonalej iphone.
Mám to úplně stejně. Pořád jsem kupoval menší iPhony a loni prvně koupil iPhone 13 Pro Max a už nikdy nechci menší telefon a naopak klidně vezmu i větší pokud bx ho Apple představil 😁 je to bomba a iPad už od té doby vůbec nepoužívám.