Jiří Filip Recenze iPhone 12 Pro Max je bezesporu jednou z nejočekávanějších recenzí na Jablíčkáři letošního roku. O to větší máme radost, že se nám telefony podařily do redakce zajistit a my vám nyní můžeme v následující řádcích přinést jejich komplexní hodnocení. Jaký tedy iPhone 12 Pro Max v reálu je?
Mohlo by vás zajímat
Design a zpracování
Mluvit o designu iPhonu 12 Pro Max jako o něčem novém upřímně příliš dobře nejde. Jelikož u něj Apple vsadil na ostré hrany z iPhonů 4 či 5 v kombinaci s prvky iPhonů z let minulých, dostáváme s trochou nadsázky designový recyklát. Že by však neuměl zaujmout, to rozhodně říci nemůžu – ba právě naopak. Po letech používání zaoblených hran je větší změna designu ve formě ostrého zkosení alespoň pro oko vcelku příjemná a myslím si, že právě tato věc bude hrát v rozhodování mnohých jablíčkářů prim. Přeci jen, nejprodávanější iPhony byly v minulosti vždy ty, které ukázaly nový design, nikoliv nové funkce ve starém těle. Kdybych tedy měl za sebe “nový” design iPhonů 12 (Pro Max) zhodnotit, hodnotil bych jej kladně.
To samé bohužel nemůžu tak úplně říci o barevné variantě, která se mi dostala na recenzi do rukou. Řeč je konkrétně o zlatém modelu, který sice vypadá na produktových fotkách celkem fajn, zato v reálu to žádná hitparáda alespoň dle mého názoru není. Jeho záda jsou totiž na můj vkus až moc světlá a zlatá na ocelových bocích zase až moc nažloutlá. Se zlatou verzi iPhonů 12, potažmo iPhonů XS či 8 jsem tedy byl spokojenější mnohem víc. Nicméně pokud máte křiklavou žlutou u zlaté rádi, zklamaní nebudete. Z čeho však naopak zřejmě ano, bude to, jak snadno lze telefon “umatlat”. Zatímco záda a displej otiskům prstů odolávají relativně slušně, ocelový rám je doslova magnetem na otisky a to i přestože u něj měl Apple zvolit nové povrchové opracování, kterým měl právě nežádoucí zachytávání otisků eliminovat. Za mě se mu však nic takového nepovedlo.
Fotogalerie
Milovníky zcela rovných zad pak určitě zklame to, že ani letos se Applu nepodařil fotoaparát telefonu zapustit zcela do těla, jak tomu bylo v minulosti. Kvůli tomu je tak potřeba počítat s tím, že při jeho používání bez krytu se bude zkrátka a dobře kymácet. Na druhou stranu, s ohledem na technické specifikace fotoaparátu (kterým se budu věnovat později v recenzi) tak nějak přemýšlím, zda má vůbec jeho vyčnívání z těla ven smysl jakkoliv kritizovat. Mnohem více by se zde spíš hodilo říci něco ve smyslu “výrazné zlepšení vykoupené kompromisy”.
Hodnotit zpracování telefonu od Applu, který s cenou začíná v základu relativně výrazně nad hranicí 30 tisíc korun mi přijde popravdě skoro až bezpředmětné. Asi vás totiž nepřekvapí, že se jako vždy jedná z hlediska výroby o mistrovský kousek technologie, na kterém nenaleznete “odfláknuté” absolutně nic a na který je tedy zkrátka radost pohledět z jakéhokoliv úhlu. Matná skleněná záda v kombinaci s ocelí a předkem s výřezem totiž telefonu zkrátka sluší.
Mohlo by vás zajímat
Ergonomie
Jestli se v souvislosti s iPhonem 12 Pro Max o něčem mluvit vyloženě nedá, je to kompaktnost. Právě té se totiž u tohoto macka s 6,7” displejem a rozměry 160,8 x 78,1 x 7,4 mm při 226 gramech rozhodně nedočkáte. Je nicméně potřeba říci, že oproti loňskému modelu povyrostl z hlediska rozměrů jen nepatrně a na hmotnosti pak dokonce nepřibral ani gram. Dle mého názoru se tedy v tomto směru jedná o velmi příjemný počin ze strany Applu, který budou jeho uživatelé zcela určitě hojně kvitovat – tedy samozřejmě alespoň ti zvyklí na větší telefony.
Přestože je iPhone 12 Pro Max jen o malilinko větší než iPhone 11 Pro Max, upřímně se mi v ruce držel o poznání hůře. Myslím si však, že v tom nehrála ani tak roli mírná změna velikosti, ale spíš výrazná změna řešení hran. Přeci jen, zaoblené boky padnou do dlaně tak nějak líp a to i přestože mám ruce celkem velké. S ostrými hranami jsem si v kombinaci s velikostí telefonu nebyl, jak se říká, tak jistý v kramflecích při jeho držení v jedné ruce. Co se pak týče ovladatelnosti jednou rukou, ta je na víceméně stejné úrovni jako loni a potažmo i v letech minulých u větších modelů. To jinými slovy znamená, že bez funkce Dosah zkrátka šance na pohodlnější ovládání telefonu nemáte. Pokud pak chcete mít jistý úchop telefonu i v jedné ruce, nevyhnete se použití krytu, který hrany iPhonu za jisté míry zaoblí a tedy je udělá “hands-friendly”. Alespoň v mém případě tedy bylo nasazení krytu malé vysvobození.
Displej a Face ID
Dokonalost. Tak přesně tak bych asi ve zkratce zhodnotil použitý OLED panel Super Retina XDR. Přestože se jedná alespoň podle technických specifikací o tentýž panel, který Apple používá u iPhonů 11 Pro, jeho zobrazovací schopnosti se za rok staré označit rozhodně nedají. Veškerý obsah, který je displej schopen zobrazit, je totiž bez jakékoliv nadsázky přenádherný a to ve všech směrech. Ať už se bavíme o podání barev, kontrastu, jasu, pozorovacích úhlech, HDR či vlastně čemkoliv jiném, u 12 Pro Max si v žádném případě na nekvalitu stěžovat nebudete – ba právě naopak. Ostatně, prvenství za nejlepší displej použitý ve smartphonech všech dob, které si telefon odnesl nedávno od odborníků z DisplayMate, jen tak zadarmo (z hlediska výkonu) nebylo.
Zatímco zobrazovací schopnosti nelze displeji jakkoliv hanit, rámečky kolem něj a výřez v jeho horní části už ano. Tak nějak jsem doufal, že se Apple v tomto směru letos konečně pochlapí a světu ukáže telefony s rámečky z dnešní doby a hlavně menším výřezem. U rámečků sice určitý pokus o zúžení je, stále mi však přijdou dost tlusté. Oproti předešlým rokům vypadají dle mého užší zejména kvůli změně typu hran telefonu, které již nyní opticky rámečky displeje neprotahují. A výřez? Ten je kapitola sama pro sebe. Ačkoliv musím říci, že u iPhonu 12 Pro Max nepůsobí díky jeho rozměrům tak výrazně jako u menších modelů, o jeho nenápadnosti nemůže být ani řeč. Je nicméně otázkou, zda Apple skutečně není schopný senzory pro Face ID zmenšit na nějaké zajímavější rozměry, které umožní zmenšení výřezu, nebo si zkrátka tato vylepšení rozfázoval do budoucna. Osobně bych to ale viděl na variantu B.
U Face ID mi přijde jako obrovská škoda i to, že se od svého představení v roce 2017 téměř nikam neposunulo. Jasně, od Applu neustále slýcháme o tom, jak zlepšuje jeho algoritmy a pozorovací úhly, ale když vedle sebe nyní ve výsledku položíme iPhone X a iPhone 12 Pro, rozdíl v rychlosti odemčení a úhlech, pod kterými je technologie schopná pracovat, je naprosto minimální. Přitom zrovna zlepšení snímacího úhlu by bylo naprosto skvělé, jelikož by využitelnost telefonu posunulo na novou úroveň – odpadla by totiž v mnoha případech nutnost jeho zvedání například ze stolu. Holt, ani letos zde bohužel krok kupředu nepřišel.
Výkon a úložiště
Jestli novince něco nechybí, pak je to výkon. Toho má totiž díky čipsetu Apple A14 Bionic a 6 GB RAM na rozdávání. O to smutnější je pak fakt, že si s ním s trochou nadsázky nebudete vědět rady. Jasně, aplikace z App Store vám na telefonu poběží rychleji než kdy dříve a i prostředí samotného telefonu je velmi svižné. Je to ale opravdu ta přidaná hodnota, kterou od nejvýkonnějšího procesoru v mobilech současnosti očekáváme? Přiznám se, že dle mého určitě ne.Vše vám poběží skvěle, ale ve výsledku jen o něco málo lépe než na loňských modelech. Přitom by stačilo tak málo a potenciál procesoru vytěžit podobně, jak to Apple již roky dělá na iPadech – tedy nějakým pokročilejším multitaskingem. Dvě aplikace spuštěné vedle sebe či malé okno aplikace spuštěné před velkým oknem by zkrátka bylo super a dávalo smysl – tím spíš, když máte v ruce 6,7” obra – vůbec největší iPhone v historii Applu! Nic takového se však nekoná a vy si musíte vystačit se základním multitaskingem pro menežování aplikací spuštěných na pozadí, potažmo s funkcí Obraz v obraze, která se však ve své podstatě neliší od té, která je k dispozici i u iPhonů 12 mini s 5,4” displejem či SE 2 se 4,7” displejem. Právě prakticky nulové využití displeje z hlediska softwaru je věc, která dle mého názoru potenciál iPhonu 12 Pro Max zadupává do země a nedělá z něj ten telefon, který by z něj bez větších problémů mohl být. Drobné softwarové úpravy, kdy se například Zprávy při používání telefonu na šířku přetaví do iPadovské verze, zkrátka nestačí – tedy alespoň mě.
Fotogalerie
Lamentovat však ve výsledku nemá smysl, takže se vraťme k hodnocení. To totiž u výkonu taky nemůže dopadnou jinak než kladně, jelikož – jak jsem již psal výše -, veškeré aplikace včetně těch nejnáročnějších vám na telefonu poběží naprosto skvěle. Například herní pecka Call of Duty: Mobile, která je asi tou nejnáročnější hříčkou v App Store, se načítá skutečně bleskurychle a běží plynule, jako nikdy předtím – byť o tak velký skok kupředu se ve výsledku nejednalo.
Zatímco výkonnostní potenciál a jeho nevyužití se mi u iPhonu 12 Pro Max opravdu nelíbí, v případě základního úložiště musím mluvit přesně naopak. Po letech čekání se totiž Apple konečně odhodlal do základních modelů nasadit využitelnější úložiště – konkrétně 128 GB. Myslím si, že právě tímto krokem přesvědčil letos mnohé uživatele o tom, že místo základní 12 se 64 GB úložištěm se vyplatí přihodit pár tisíc korun za základní 12 Pro se 128 GB, jelikož právě tato velikost je dle mého názoru naprosto optimálním vstupním řešením. Díky za to!
Konektivita, zvuk a LiDAR
Jeden velký paradox. Tak přesně takto bych s trochou nadsázky zhodnotil iPhone 12 Pro Max z hlediska konektivity. Apple je sice prezentuje minimálně z hlediska fotoaparátu jako profesionální zařízení (což ve vás má ostatně vyvolat i jeho název iPhone 12 PRO Max), ale z hlediska jednoduché připojitelnosti příslušenství skrze port hraje stále se svým Lightningem druhé housle. Právě kvůli skutečně špatným možnostem připojení externího příslušenství, které si jinak než přes redukci neužijete, mi tedy nějaké hraní si na profi zařízení nedává tak úplně smysl. A pozor – tohle všechno přitom píšu jakožto milovník Lightningu. Zde je ale zkrátka potřeba říci, že když už tedy prezentuji telefonu stejně jako perfektní profesionální kameru či fotoaparát, nebylo by od věci u něj nasadit port (tedy USB-C), kterým jej snadno připojím k externímu displeji či čemukoliv jinému bez jakékoliv redukce.
Zatímco port je dle mého velkým negativem, nasazení technologie MagSafe naopak velkým pozitivem. Ta totiž odemyká obrovské možnosti nejen Applu, ale i výrobcům příslušenství třetích stran, kteří budou najednou schopni k iPhonům své produkty připevnit mnohem snáz než kdykoliv předtím. Díky tomu se tedy stanou iPhony pro jejich výrobky i atraktivnější a přátelštější, čímž logicky poroste množství příslušenství, které k nim bude možné připojit. Ač se to tedy zatím nemusí zdá, právě v MagSafe představil Apple blízkou (a možná i vzdálenou) budoucnost využitelnosti příslušenství.
V podobném duchu bych mohl pokračovat i u podpoře 5G sítí. Jasně, stále se jedná o technologii v plenkách, ze kterých navíc asi hned tak nevyleze. Jakmile se však celosvětově rozšíří více, věřím tomu, že z hlediska komunikace, přenosu souborů a vůbec všeho, k čemu je potřeba internet, jej do značné míry změní. A je super, že jsme na to díky iPhonům 12 připraveni. V případě evropských iPhonů se sice o dokonalé přípravě tak úplně mluvit nedá, jelikož podporují jen pomalejší verzi 5G, ale to lze dávat za vinu spíše zdejším operátorům, kteří nemají v plánu své sítě vystavět pro rychlejší mmWave, jelikož by musely být hustější.
Ani zvuk telefonu nebudu v žádném případě kritizovat. Přestože se jeho kvalitou Apple sice na nedávné Keynote vůbec nechlubil, pravdou je, že šel i on výrazně nahoru. Přiznám se, že právě to pro mě bylo relativně velké překvapení, jelikož jsem nedávno testoval i iPhone 12, jehož zvuk snese srovnání s loňským iPhonem 11. Když však vedle sebe postavíte 11 Pro a 12 Pro, zjistíte, že je zvukový projev novějšího telefonu o poznání lepší – čistší, hutnější a celkově mnohem víc uvěřitelnější. Zkrátka a dobře, za zvukový projev se u tohoto telefonu zlobit nebudete.
Bohužel, zde chválení končí. Moc rád bych řekl, že i LiDAR je skutečnou revolucí, ale to nemohu. Jeho využitelnost je totiž zatím velmi malá, jelikož si s ním rozumí jen pár aplikací a fotoaparát při portrétech v nočním režimu, ale hlavně mi přijde, že jej Apple uchopil stejně špatně jako ARKit a tím jej de facto odsoudil k paběrkování “na okraji technologické společnosti”. Chci tím říci, že ačkoliv se jedná o úžasnou technologii schopnou mapovat ve 3D okolí telefonu opravdu precizně, svět jej kvůli odbyté prezentaci ze strany Applu prakticky nepochopil a kvůli tomu si myslím, že jeho využitelnost upadá. Semínko zmaru přitom Apple zasadil už letos na jaře, kdy přidal LiDAR iPadům Pro. Ty však představil jen skrze tiskovou zprávu, přes kterou nebyl schopen klady této vychytávky prezentovat, a ta proto svým způsobem ustoupila všemu ostatnímu do pozadí. Zde tedy nezbývá než doufat v to, že se jí z něj podaří vyhrabat a z LiDARU bude za pár let stejný fenomén jako například z iMessage. Jasně, typově se jedná o dva zcela rozdílné produkty, ale ve výsledku stačí jen dobré uchopení a mohou být na podobné úrovni z hlediska oblíbenosti.
Fotoaparát
Právě zadní fotoaparát je největší zbraní iPhonu 12 Pro Max. Ačkoliv se svými papírovými specifikacemi od řady Pro z roku 2019 příliš neliší, změn se událo vcelku dost. Tou největší je pak nasazení stabilizace posuvným senzorem u širokoúhlého objektivu či výrazné zvětšení jeho čipu, díky čemuž by měl být telefon schopen podávat přesvědčivější výkony i při zhoršených světelných podmínkách. Co se pak týče světelnosti objektivu, u ultraširokoúhlého můžete počítat s f/2,4, u širokoúhlého u f/1,6 a u teleobjektivu f/2,2. U ultraširokoúhlého a teleobjektivu je pak samozřejmostí dvojitá optická stabilizace. Počítat můžete i s 2,5x optickým zoomem, dvojnásobným oddálením optickým zoomem, pětinásobným rozsahem optického zoomu a celkem dvanáctinásobným digitálním zoomem. K dispozici je rovněž jako již tradičně True Tone Blesk či softwarová vylepšení fotografií ve formě Smart HDR 3 či Deep Fusion. A jak tedy telefon v reálu fotí?
Ideální, mírně zhoršené přírodní světelné podmínky a umělé světlo
Focení na iPhone 12 Pro Max je čirá radost. Do rukou se vám totiž dostane telefon, který nemusíte pro kvalitní fotky nikterak upravovat a přesto si můžete být vždy jistí tím, že se vám podaří zachytit skutečně perfektně. Když jsem telefon testoval konkrétně při ideálním a mírně zhoršeném světle, potažmo při umělém osvětlení, dosahoval skoro až neuvěřitelných výsledků ve formě fotek s velmi realistickými barvami, perfektní ostrostí a mírou detailů, kterou by jim mohly závidět kdejaké kompakty. To vše přitom zvládnete vyfotit vždy skutečně jen za pár vteřin a to pouhým stiskem spouště bez jakýchkoliv větších úprav nastavení. Daleko lepší obrázek o kvalitě fotoaparátu si však samozřejmě uděláte podle fotek z něj. Ty si můžete prohlédnout v galerii pod tímto odstavcem.
Fotogalerie
Zhoršené světelné podmínky a tma
Působivých výsledků dosahuje telefon i za zhoršených světelných podmínek či tmy. Je vidět, že právě zde Apple opět výrazně na zlepšeních zapracoval a ta se mu navíc povedla dotáhnout ke zdárnému konci. Alfou a omegou zlepšených nočních fotek je dle mého názoru nasazení většího čipu do širokoúhlého objektivu, který je ve výsledku hlavním objektivem naprosté většiny jablíčkářů pro jejich klasické focení. Právě ti se tak mohou spolehnout na to, že fotky budou i díky němu o poznání kvalitnější než tomu bylo u nočního režimu loni. Skvělým bonusem je pak to, že tvorba nočních fotek je nyní o poznání rychlejší a tudíž nehrozí jejich rozmazání. Jasně, o srovnatelné kvalitě se zrcadlovkami se u nočních fotek na telefon bavit nelze, ale výsledky, které letošní iPhone 12 Pro Max dosahuje, jsou skutečně působivé.
Fotogalerie
Video
Novou formu stabilizace obrazu u širokoúhlého objektivu oceníte nejvíce při natáčení videa. To je totiž nyní plynulejší než kdy dříve. Dokonce bych se nebál říci, že nyní působí skoro až jako natáčení přes stabilizátory za tisíce korun. Zde tedy Apple odvedl skutečně perfektní práci, za kterou si zaslouží obrovskou pochvalu. Možná je jen trochu škoda, že jsme se ani letos nedočkali podpory portrétního režimu při natáčení, jelikož se jedná o prvek, který by telefon velmi ozvláštnil a natáčení by se díky němu stalo zajímavějším. Tak snad alespoň za rok.
Výdrž baterie
Při pohledu do technických specifikací může telefon v sekci věnované výdrži baterie svým způsobem zklamat – nabízí totiž tytéž hodnoty jako iPhony 11 Pro Max loni. To jinými slovy znamená 20 hodin přehrávání videa, 12 hodin výdrže při streamování a 80 hodin výdrže při přehrávání zvuku. Jelikož mám v živé paměti testování iPhonu 11 Pro Max z loňska, věděl jsem, s čím bych měl +- počítat u “dvanáctky”. Tu jsem v uplynulých týdnech používal jako svůj primární telefon, přes který jsem vyřizoval veškeré pracovní i osobní záležitosti. To znamená, že jsem na něm přijímal 24/7 notifikace, denně z něj zhruba 3 až 4 hodiny volal, procházel na něm aktivně internet, používal maily, nejrůznější komunikátory, ale také samozřejmě autonavigaci, sem tam nějakou hru či sociální sítě. Při tomto použití se u svého iPhonu XS, který používám vždy v mezičasech mezi recenzemi nových telefonů, dostávám večer kolem 21 hodin na 10 až 20 % zbývající baterie. Asi vás nepřekvapí, že tyto hodnoty jsem s iPhonem 12 Pro Max hravě překonával, jelikož jsem se i při aktivním používání večer dostával zhruba na zbývajících 40 % baterie, což je super výsledek – tím spíš, když se vztahuje na všední dny. O víkendech, kdy telefon držím v ruce méně, pak nebyl problém usínat se 60 %, což už je opravdu fajn a svědčí to o tom, že dva dny mírnějšího používání by nebyly pro telefon žádný problém. Pokud byste jej pak používali ještě úsporněji, myslím si, že se dá přemýšlet klidně i o čtyřdenní výdrži, byť by byla na hraně. Je nicméně nutné podotknout, že kromě využívání telefonu se na jeho výdrži podepisují i jeho nastavení. Osobně používám například automatický jas spolu s Dark Modem takřka ve všech aplikacích, díky čemuž jsem schopen baterii šetřit solidně. U lidí, kteří mají jas na maximum neustále a vše v bílé je samozřejmě nutné počítat s výdrží horší.
Zatímco výdrž telefonu potěší, nabíjení tak úplně ne. Jedná se totiž o běh na dlouhou trať a to ve všech variantách nabíjení. Pokud sáhnete po 18 či 20W nabíjecím adaptéru, z 0 na 50 % jste schopni se dostat za nějakých 32 až 35 minut. Na 100% nabití je pak potřeba počítat zhruba se 2 hodinami a 10 minutami, což zrovna krátká doba není. Na druhou stranu je ale potřeba brát v potaz to, že zkrátka dobíjíte největší iPhone v historii Applu, což si logicky nějaký ten čas vyžádá. Pokud by vás pak zajímalo bezdrátové nabíjení, to je u Maxe využitelné snad jen na noc či na chvíle, kdy vás absolutně nepálí čas. Doba nabíjení je totiž i při 7,5W více než dvojnásobná oproti nabíjení skrze klasický kabel, což dělá z této možnosti skutečně běh na velmi dlouhou trať. Osobně však používám bezdrátové nabájení jen na noc, takže mě delší trvání nikterak nepohoršovalo.
Resumé
Skvělý telefon s nenaplněným potenciálem. Tak přesně takto bych závěrem iPhone 12 Pro Max zhodnotil. Jedná se totiž o smartphone disponující spoustou skutečně skvělých věcí, které vás budou bavit, ale zároveň prvky, které vás zamrzí nebo rovnou naštvou. Na mysli mám například právě (ne)využitelný výkon, LiDAR nebo třeba výše zmíněnou absenci větších možnosti pro natáčení videa, které by tuto možnost celkově zatraktivnily. I tak si ale myslím, že se jedná o skvělou koupi, která potěší každého, kdo velkým iPhonům fandí. Na druhou stranu, pokud se rozhodujete mezi 12 Pro a 12 Pro Max, pak vězte, že vám větší model nic až tak navíc nepřinese, ba co víc – budete muset zkousnout jeho horší kompaktnost.
Všechno OK, až na jednu drobnost. Autor neví, co je to kompaktnost, takže ho taky nesprávně používá. iPhone 12 Pro Max je rozhodně kompaktní a to bez diskuze. Nedokážu si představit, jak by ho šlo udělat ještě kompaktněji. Chápu, co autor kritizuje, ale tohle není kompaktnost. Kompaktnost znamená něco zcela jiného.
iPhone 12 PRO MAX napriek zväčenému čipu dosahuje v porovnaním s iPhone 12 PRO bohužial na nerozoznanie rovnaké fotky.
V nižšie uvedenej recenzii si môžte pozrieť porovnanie dokonca s iPhone 12. Rozdiel žiaden.
https://youtu.be/qrzCLgDplTw?t=230
Chci se zeptat mistnich chytraku (pardon, odporniku) – jeste porad ta mr*ka za*rana zasahuje do datovych prenosu (a dokonce i pres hotspot) a urcuje co a neni pro tupana bezpecne? Jeste porad blokuji VPNky na starsich protokolech (a aplikace ktere je vnitrne pouzivaji)? Nebo uz si to muze koupit i clovek co potrebuje s daty pracovat a ne jen delat xichty na tiktok?
To by mne taky zajímalo, potřebuji pro práci VPN a iPhone to nepustí. Kvůli tomu musím mít Xiaomi :(, kde potřebný program jede bez problémů