Operační systém iOS 16 přinesl řadu poměrně zajímavých novinek. Bezesporu největší pozornosti se těší přepracovaná zamknutá obrazovka, kterou je nyní možné personalizovat dle vlastních potřeb, přidat na ni widgety nebo takzvané živé aktivity. Změn a novinek je každopádně hned několik. Mezi nimi se ostatně nachází i takzvaný Režim blokování neboli Lockdown Mode, s nímž Apple cílí na minimální podíl uživatelů, kteří potřebují 100% zabezpečení svého zařízení.
Cílem Režimu blokování je ochránit zařízení Apple iPhone před extrémně vzácnými a sofistikovanými kybernetickými útoky. Jak Apple přímo na svém webu uvádí, jde tedy o volitelnou extrémní ochranu, která je určena pro jedince, kteří se kvůli svému postavení či práci mohou stát terčem těchto zmiňovaných útoků digitálních hrozeb. Co ale konkrétně režim jako takový dělá, jak chrání iPhone před napadnutím a proč se někteří jablíčkáři pozastavují nad jeho přidáním? Přesně na tohle si nyní společně posvítíme.
Jak funguje Režim blokování v iOS 16
Nejprve se pojďme zaměřit na to, jak vlastně Režim blokování z iOS 16 funguje. Po jeho aktivaci se iPhone proměňuje do výrazně odlišné, respektive omezenější podoby, čímž má maximalizovat celkové zabezpečení systému. Jak Apple sám uvádí, konkrétně dochází k blokování příloh v nativních Zprávách, některých prvků a složitějších webových technologií při procházení webu, příchozích FaceTime hovorů od osob, s nimiž jste předtím nebyli v kontaktu, Domácností, sdílených alb, USB doplňků a konfiguračních profilů.
Vzhledem k celkovým omezením je víceméně jasné, že drtivá většina jablíčkářů pro tento režim nenajde nikdy žádné využití. Uživatelé se v takovém případě musí vzdát řady běžných možností, které jsou typické pro každodenní používání zařízení. Právě díky těmto omezením je možné maximalizovat celkovou úroveň zabezpečení a úspěšně tak odolat kybernetickým útokům. Na první pohled režim vypadá parádně. Přináší totiž potřebným jablíčkářům dodatečnou ochranu, která pro ně v daných okamžicích může být zcela klíčová. Jenže podle některých si tímto Apple částečně i protiřečí a jde prakticky sám proti sobě.
Naznačuje Režim blokování trhliny v systému?
Apple u svých produktů staví nejen na jejich výkonu, designu či prémiovém zpracování. Poměrně výrazným pilířem je totiž také bezpečnost a důraz na soukromí. Cupertinský gigant své produkty zkrátka prezentuje jako prakticky neprolomitelné a nejbezpečnější vůbec, což lze přímo vztáhnout na jablečné telefony Apple iPhone. Právě tento fakt, aneb že má firma potřebu do svého operačního systému přidávat specializovaný režim pro zajištění zabezpečení, u některých může vzbuzovat obavy o kvalitu samotného systému.
Operační systém jako takový je však nesmírně náročným a obsáhlým typem softwaru, který se skládá z nepřeberného množství řádků kódu. Vzhledem k celkové komplexnosti a objemu je proto víceméně jasné, že se čas od času může objevit nějaká chyba, na níž se nemusí hned přijít. To se samozřejmě týká nejen iOS, ale prakticky veškerého existujícího softwaru. Chyby se zkrátka dělají běžně a jejich odhalení v takto obrovském projektu nemusí vždy proběhnout hladce. To ale na druhou stranu neznamená, že by systém nebyl bezpečný.
Právě tento přístup s vysokou pravděpodobností razí i sám Apple. V takovýchto případech, kdy konkrétní jedinec skutečně může čelit sofistikovaným digitálním hrozbám, je více než jasné, že se útočník bude snažit všechny skuliny a chyby k jeho napadení. Obětování některých funkcí se v tomto ohledu jeví nejen jako jednodušší, ale především jako podstatně bezpečnější varianta. V reálném světě to totiž funguje opačně – nejprve se přijde s novou funkcí, ta se následně připraví, a až poté se vyrovnává s případnými problémy. Když však tyto funkce omezíme a necháme je na „základní“ úrovni, jsme schopni dosáhnout daleko lepšího zabezpečení.
Úroveň zabezpečení iOS
Jak už jsme několikrát zmínili výše, nový Režim blokování je určen jen pro hrstku uživatelů. Operační systém iOS se však již v základu pyšní doopravdy solidním zabezpečením, kvůli čemuž se jako běžní jablíčkáři nemáte vůbec čeho obávat. Systém ja zabezpečen hned na několika úrovních. V rychlosti tak můžeme shrnout, že například veškerá data na zařízení jsou šifrována a údaje pro biometrickou autentizaci se ukládají pouze do zařízení bez jejich odesílání na servery společnosti. Zároveň není možné telefon prolomit takzvaně hrubou silou (brute-force), jelikož po několika nezdařených pokusech o odemknutí dochází automaticky k uzamčení zařízení.
Poměrně důležitý systém Apple razí i v případě samotných aplikací. Ty jsou totiž spouštěny v takzvaném sandboxu, tedy izolovaně od zbytku systému. Díky tomu se tak nemůže stát, že byste si například stáhli napadenou aplikaci, která by následně dokázala ukrást data z vašeho zařízení. Aby toho navíc nebylo málo, aplikace do iPhonu si lze instalovat pouze skrze oficiální obchod aplikací App Store, v němž se každá aplikace kontroluje individuálně, aby se tak dalo předejít takovýmto problémům.
Je Režim blokování nutný?
Když se podíváme na výše zmiňované způsoby zabezpečení iOS, nabízí se znovu otázka, zda je Režim blokování vlastně vůbec nutný. Největší obavy o bezpečnost kolují především od roku 2020, kdy technologickým světem otřásla aféra s názvem Pegasus Project. Tato iniciativa sdružující investigativní novináře z celého světa totiž odhalila, že vlády prostřednictvím spywaru Pegasus špehovaly žurnalisty, opoziční politiky, aktivisty, podnikatele a řadu dalších lidí a to prostřednictvím technologie, o jejíž vývoj se postarala izraelská technologická firma NSO Group. Údajně takto bylo napadeno přes 50 tisíc telefonních čísel.
Právě kvůli této aféře je na místě mít k dispozici dodatečnou vrstvu zabezpečení, která jeho kvalitu posouvá ještě o několik úrovní dál. Co říkáte na příchod Režimu blokování? Jde podle vás o kvalitní funkci kladoucí důraz na soukromí a bezpečnost, nebo by se bez ni jablečné telefony pohodlně obešly?