Zavřít reklamu

OLED obrazovky najdeme v „kapesních“ velikostech v případě našich mobilních telefonů, stejně tak se vyrábějí v opravdu velkých úhlopříčkách vhodných pro televizory. Oproti době, kdy se tato technologie začala šířit světem, ale ty velké úhlopříčky značně zlevnily, a to napříč aktuálnímu zdražování. Jaký je tedy rozdíl mezi OLED v telefonu, který je pořád poměrně drahý, a OLED v TV? 

OLED jsou organické diody vyzařující světlo. Jejich věrné podání černé pak ústí v celkovou kvalitu podání obrazu, která předčí tradiční LCD. Navíc od displejů založených na LCD nevyžadují OLED podsvícení, takže mohou být velmi tenké.

V současnosti najdeme OLED technologii i v zařízeních střední třídy. Hlavním výrobcem malých OLED pro telefony je společnost Samsung, najdeme je nejen v telefonech Samsung Galaxy, ale také v iPhonech, Google Pixelech nebo v telefonech OnePlus. OLED pro televize dělá např. společnost LG, která je dodává do řešení značek Sony, Panasonic nebo Philips atd. Jenže není OLED jako OLED, ačkoli technologie je podobná, tak materiály, způsob jejich výroby atd. mohou vést k významným rozdílům.

Červená, zelená, modrá 

Každý displej se skládá z malých jednotlivých obrazových prvků, kterým se říká pixely. Každý pixel se skládá z dalších dílčích subpixelů, obvykle po jednom ze základních barev červené, zelené a modré. To je velký rozdíl mezi různými typy OLED. U mobilních telefonů se typicky vytvářejí subpixely samostatně pro červenou, zelenou a modrou. U televizí se namísto toho používá sendvič RGB, který poté pomocí barevných filtrů vytváří červenou, zelenou, modrou a také bílou barvu.

Jednoduše řečeno, každý subpixel v televizi je bílý a až barevný filtr nad ním určuje, jakou barvu uvidíte. Je tomu z toho důvodu, že právě toto umožňuje minimalizovat účinky stárnutí OLED a tedy vypalování pixelů. Protože je každý pixel stejný, tak celá plocha stárne (a vypaluje se) rovnoměrně. I když se tedy celý panel televize s postupem času ztmavuje, ztmavuje se všude stejně.

Je to o velikosti pixelu 

Co je ale samozřejmě u tak velkých úhlopříček důležité, že se jedná o jednodušší výrobu, která je samozřejmě také levnější. Jak také pravděpodobně tušíte, pixely na telefonu jsou mnohem menší než ty na televizoru. Protože pak OLED pixely vytvářejí vlastní světlo, tak čím jsou menší, tím méně světla produkují. S vyšším jejich jasem také vzniká řada dalších problémů, jako je životnost baterie, vytváření přebytečného tepla, otázky o stálost obrazu a koneckonců i celková životnost pixelu. A to všechno jeho výrobu prodražuje.

Také proto se u OLED v mobilních telefonech používá diamantové uspořádání pixelů, což znamená, že namísto jednoduché čtvercové mřížky červených, zelených a modrých subpixelů je červených a modrých subpixelů méně než zelených. Červené a modré subpixely jsou v podstatě sdílené se sousedními zelenými, na které je vaše oko stejně citlivější. Jenže mobilní telefony máme blíže našim očím, proto je třeba sofistikovanější technologie. Na televize se díváme z větší dálky, a i když se jedná o velké úhlopříčky, rozdíl v použití levnější technologie okem nepoznáme. 

.