Zavřít reklamu

Takzvané touchpady jsou nedílnou součástí notebooků. S jejich pomocí můžeme zařízení ovládat i bez toho, aniž bychom museli připojit externí periferie jako myš či klávesnici. U tohoto typu produktů se navíc jedná o zcela základní výbavu, bez které bychom se vlastně ani neobešli. Laptopy totiž fungují jako přenosné počítače, jejíchž cílem je nám poskytnout vše potřebné i na cestách. A právě do této definice moc nezapadá, abychom si museli vozit vlastní myš. Když se ale podíváme na notebooky s Windows a MacBooky od Applu, najdeme v tomto odvětví poměrně zásadní rozdíl – Force Touch trackpad.

Zmínka o nutnosti vzít si vlastní myš na cesty totiž není daleko od pravdy, ba naopak. Pro některé uživatele běžných laptopů konkurenčních značek jde o doslova povinnost. Kdyby se totiž měli spoléhat na vestavěný touchpad, daleko by s takovou nedošli a svou práci by si naopak nevídaně ztížili. V případě MacBooků je ale situace diametrálně odlišná. Cupertinský gigant totiž v roce 2015, při příležitosti představení 12″ MacBooku, světu vůbec poprvé odhalil svůj nový Force Touch trackpad, který bychom mohli označit za nejlepší trackpad/touchpad mezi běžnými laptopy.

Hlavní přednosti trackpadu

Trackpad se v té době posunul o několik úrovní výše. Právě tehdy přišla poměrně zásadní změna ovlivňující celkový komfort používání. Předchozí trackpady byly totiž mírně nahnuté, díky čemuž se na nich dalo lépe klikat ve spodní části, zatímco v té horní o něco hůře (u některých touchpadů od konkurence dokonce vůbec). 12″ MacBook ale přinesl poměrně zásadní změnu, kdy trackpad srovnal a umožnil u něj, aby jablíčkář mohl klikat po celé jeho ploše. Právě v tomto bodě začínají zásadní výhody tehdejší novinky s názvem Force Touch trackpad. U toho to ale ani zdaleka nekončí. Pod samotným trackpadem se ještě nachází poměrně zásadní komponenty. Konkrétně zde nalezneme čtyři senzory tlaku a oblíbený Taptic Engine pro poskytnutí přirozené haptické odezvy.

Poměrně zásadní jsou zmiňované senzoru tlaku. Právě v tom spočívá kouzlo technologie Force Touch, kdy trackpad sám pozná, jak moc na něj při kliknutí zatlačíme, podle čehož dokáže následně konat. K tomu byl samozřejmě stejně tak uzpůsoben i operační systém macOS. Pokud silně klikneme například na soubor, otevře se nám jeho náhled, aniž bychom museli otevírat konkrétní aplikaci. Stejně to funguje i v dalších případech. Při silném kliknutí na telefonní číslo se otevře kontakt, u adresy mapa, u data a času se zase ihned přidá událost do Kalendáře a podobně.

MacBook Pro 16

Oblíbenost mezi jablíčkáři

O schopnostech trackpadu navíc vypovídá i jeho samotná oblíbenost. Řada jablíčkářů se totiž absolutně nespoléhá na myš a namísto ní vsází na vestavěný/externí trackpad. Applu se tento komponent totiž podařilo vyšperkovat nejen po hardwarové stránce, ale i po té softwarové. Samozřejmostí je proto naprosto skvělá funkcionalita v rámci macOS. Zároveň určitě nesmíme zapomenout zmínit jednu poměrně zásadní věc – trackpad lze totiž kompletně spravovat softwarově. Jablíčkáři si proto mohou navolit například sílu haptické odezvy, nastavit si nejrůznější gesta a další, což jim následně ještě může zpříjemnit celý zážitek.

Jak už jsme zmínili výše, Applu se podařilo dostat jeho trackpad na míle daleko před veškerou konkurencí. V tomto ohledu ale můžeme narazit na poměrně zásadní rozdíl. Zatímco cupertinský gigant do jeho vývoje investoval spoustu času a úsilí, v případě konkurence to naopak většinou vypadá, že se touchpadu nevěnuje vůbec. Apple má však v tomto ohledu zásadní výhodu. Sám si totiž připravuje hardware i software, díky čemuž dokáže lépe vyladit veškeré neduhy.

.