Zavřít reklamu

Nedávno jsme prostřednictvím bleskovky informovali o vydání dalšího balíku nezávislých her Humble Bundle. Ten tentokrát obsahuje hry od známého českého studia Amanita Design, konkrétně jsou to Samorost 2, Machinarium, ale i úplná novinka, adventura s názvem Botanicula. A právě kvůli ní si bundle stáhlo už přes 85 tisíc lidí.

Brněnské studio Amanita Design se zapsalo do herního podvědomí svým svěžím přístupem k point-and-click „adventurám“. Ty se obejdou bez jakéhokoliv srozumitelného dialogu a jsou v první řadě graficky i zvukově naprosto úchvatné. Slovo adventura je zde v uvozovkách záměrně, nelze si totiž představit hry stojící na krkolomném kombinování zdánlivě nezkombinovatelných předmětů nebo řešení na první pohled neřešitelných hádanek za notného skřípání zubů a proklínání autorů. Adventury pod taktovkou Amanita Design mají docela jiný cíl: bavit, neustále udivovat a hlavně vrátit do her radost z jejich samotného hraní a objevování. A právě na té stojí nejnovější počin brněnského studia. Oproti Machinariu, ve kterém šlo přece jen stále ještě o řešení hádanek a celkem složitých problémů, Botanicula staví na exploraci velkého množství překrásných lokací a roztomile podivných postav. Budete sice stále klikat na všechno, co vám přijde pod kurzor, ne však s cílem najít jakýsi jednopixelový předmět a zaplnit desetiřádkový inventář, ale zkrátka s očekáváním, co na vás zase vybafne za podivnost.

Do jisté míry se změny oproti předešlým titulům dočkal také vizuál. Ve srovnání s Machinariem je Botanicula o něco abstraktnější, má výrazně snovější atmosféru a byť se to může zdát nemožné, je také o velký kus potrhlejší. Stačí se podívat na pětici našich hlavních hrdinů: tvoří ji pan Lucerna, pan Makovice, paní Houba, pan Pěříčko a pan Větvička. Jejich cesta začíná, když jejich obydlí, velký pohádkový strom, napadnou obří pavouci a začnou z něj vysávat všechen zelený život. Nutno podotknout, že hrdiny se stávají spíše než svým odhodláním zvláštní shodou náhod a že jim v jejich dobrodružství kromě sympatické naivity pomůže také velká dávka štěstí.

Během vaší cesty, která povede mnoha rozličnými zákoutími doširoka rozvětveného světa, potkáte kromě zlých temných pavouků také velké množství rozmanitých postav, přičemž některé z nich vám i pomohou bojovat a bránit váš domov. Nebude to však zadarmo – dříve, než se posunete zase o kousek dále, jim budete muset pomoci s jejich vlastními problémy. Jednou budete pomáhat ustarané mamince najít její potomky, které se rozutekly kamsi do neznáma (rozuměj za hranice herní obrazovky). Podruhé budete hledat ztracené klíče nebo žížalu uprchnuvší od rozmrzelého rybáře. Ale vězte, že ať už půjde o jakoukoliv prkotinu, nikdy nebudete mít pocit, že děláte něco zbytečného nebo snad dokonce nudného. A to ani pokud vám zrovna ta či ona postava nepomůže. Můžete si být totiž jisti, že vás vždy alespoň rozesmějí svým potrhlým výstupem.

Může se vám také stát, že se přistihnete, jak si už poněkolikáté necháváte přehrát tu samou animaci nebo jen tak zkoumáte herní obrazovku, protože v podkresu hraje strhující zvuková smyčka. Kromě dokonalého grafického zpracování totiž Botanicula vyniká i po stránce zvukové. A nejde jen o hudební podkres (o který se mimochodem postarala hudební skupina DVA), ale i o „dialogy“ postav, které sestávají tu z rozverného juchání, jindy za rozesmutnělého mrmlání nebo hypnotizujícího alikvotního mručení. Je radost vidět, že co do kvality audia jsou na tom v poslední době mnohé nezávislé hry lépe než předimenzované blockbuster série.

Bohužel je nutné konstatovat, že setkání se světem Botaniculy není velmi dlouhé. Herní čas se totiž pohybuje přibližně okolo pěti hodin. Na druhou stranu tento fakt dává vědět, o jak umně vyvedený titul jde. Tvůrcům se podařilo vše vybalancovat tak, aby se hráč nikde na dlouho nezasekl, rychle řešil jednoduché problémy, a přesto měl z jejich překonání dobrý pocit. Těžko říct, zda jde o důsledek působivého vizuálního stylu, ale za celou dobu se mi ani jednou nepřihodilo, abych se pozastavil nad prostoduchostí nějaké hádanky, anebo se naopak přespříliš zasekl. A protože jde vždy hlavně o kvalitu, ve výsledku nelze brát herní dobu jako minus.

Co navíc velmi příjemně překvapilo, byl fakt, že za závěrečnou animací čeká pro zvídavé hráče něco navíc. Při procházení herním světem je totiž možné interagovat i s postavami, které přímo nesouvisí s příběhem a zdánlivě hrají druhé housle. Kromě toho, že samotné postavičky mnohdy hráče po kliknutí odmění nějakým komickým číslem, se počet objevených „druhů“ počítá i do achievementů. A po závěrečných titulcích nám to hra všechno pěkně sečte a podle výsledného čísla odemkne náležitý počet bonusových filmečků. Když to vezmeme z trochu tradičnějšího hlediska, zajišťuje tento bonusový materiál do jisté míry možnost dalšího znovudohrání. Je také navýsost sympatické, že vývojáři neredukují achievementy na pouhý řádek textu objevující se u hráčova profilu doufajíce v jeho satisfakci se slovy „mám šest platinovejch trofejí“. Co je ale nejdůležitější, tento bonus podtrhuje to, co je na hře tak krásné: odměňuje nás za zvídavost.

Buďte tedy také zvídaví a prožijte si svět Botaniculy na vlastní kůži. Kdo bude na stromě poslední, toho sní pavouk!

Domovské stránky hry Botanicula.

Autor: Filip Novotný

.