Zavřít reklamu

V květnu Blizzard po dlouholetém vývoji konečně vydal třetí díl série Diablo. Ale co si od něj takhle na chvíli odpočinout se dvěma zajímavými parodiemi RPG žánru?

Po dvanácti letech jsme se konečně dočkali a vypadá to, že Diablo III vystřídá loňský Skyrim v pozici herními recenzenty i nadšenci bezkonkurenčně nejdiskutovanější hry. Odborná hodnocení bývají veskrze vysoká, názory se ale přece jen různí. Někteří hráči nové Diablo nadšeně hltají od začátku až do konce (a pak ještě znovu a znovu na stále vyšší obtížnosti), jiní se pak s postesknutím sami sebe ptají, kam se vytratilo kouzlo dnes už nesmrtelného druhého dílu. Ale ať už se na trojku díváte jakkoli, nebylo by příjemné si na od všeho toho humbuku na chvíli odpočinout u páru povedených titulů z indie scény?

Dungeons of Dredmor

Ačkoli se tato hra rozhodně neřadí mezi ty nejnovější, stojí za to si ji připomenout, protože je v našich končinách, jak se zdá, téměř neznámá. I přes velmi dobrá zahraniční hodnocení ji zdejší recenzenti snad kvůli současnému boomu indie her přehlédli anebo dokonce s očividným nepochopením konceptu zavrhli. Pozoruhodná je v tom, že se jedná o prvotinu kanadského studia Gaslamp Games, které čítá pouhých několik málo vývojářů. Indie titulů přitom v poslední době vychází díky digitálním distribucím mnoho, opravdu kvalitních je jich ale pomálu. V tomto ohledu se může Dungeons of Dredmor zařadit mezi povedené debuty typu LIMBO, Bastion nebo Minecraft.

O co ale vlastně jde? Předně o hru typu dungeon crawler, která paroduje všemožné diablovky a roguelike. Hlavní hrdina se zde musí probojovat skrze deset pater temného dungeonu rozdělených na čtvercová políčka. Tah po tahu se bude probíjet hordami monster, aby nakonec stanul tváří v tvář absurdně tuhému závěrečnému bossovi, Lordu Dredmorovi. Takto jsme de facto shrnuli celý příběh. Že na takovémto ději nelze stavět pořádné RPG? Ruku na srdce, u mnoha podobných, ale „seriózních“ her je to i přes výborný dabing a špičkově provedené cutscény v podstatě stejné. Stačí se podívat na úvodní text, který nás zasvětí do „děje“: v temných kobkách se znovuzrodilo prastaré zlo a pouze jediný hrdina ho může porazit. Tímto hrdinou jste bohužel vy. A teď zkuste přijít na hru, která na tomto prastarém vzorci nestaví.

Přestože Dredmor má v podstatě nulový příběh, je možná duchaplnější, než leckterá diablovka. Je totiž vyloženě prošpikovaný odkazy na všemožné herní klasiky, jejich zdařilým parodováním a také řadou absurdních monster a předmětů. V dungeonu můžeme potkat stvoření typu chodící mrkev pořvávající vůkol „FUS RO DAH“, budeme bojovat s nekromantickým ananasem, k dispozici nám budou zbraně jako Svatý ruční granát z Antiochu nebo třeba Štít agnosticismu (vyvedený s velkým zlatým otazníkem). Hra přitom rozeznává tři charakterové archetypy (warrior, mage, rogue), ke kterým řadí třiatřicet skillových stromů. Mezi sedm z nich, které si můžete při tvorbě postavy vybrat, můžete kromě obligátních specializací na jednotlivé typy zbraní zahrnout i bizarnosti typu Necronomiconomics (studium ekonomických vztahů mezi mrtvými), Fleshsmithing (jehož stavebním kamenem je maso) nebo Mathemagic (zvláštní druh magie, ze které všechny bolí hlava). Každý ze stromů pak obsahuje 5–8 aktivních i pasivních skillů; snad netřeba dodávat, že i mezi nimi se najdou opravdové podivnosti.

Kromě všudypřítomné absurdity hra z velké části staví také na elementu náhody. Fakt, že samotné levely jsou pokaždé náhodně generovány, asi málokoho překvapí, náhodné jsou ale i zadávané questy, následné odměny a spousta unikátních předmětů vůbec. Zajímavým herním prvkem jsou také oltáře, na kterých je možné si nechat enchantovat jakýkoli kus výzbroje nebo výstroje. Je opět záležitostí procent a algoritmů, jestli výsledný enchantment bude pozitivní, nebo negativní. Velký důraz na náhodnost samozřejmě činí hru velmi nefér. Na druhou stranu je to právě nejistota, která je na Dredmoru tak zábavná. Nikdy nevíte, jestli se za zavřenými dveřmi skrývá hromada peněz a pokladů, nebo Monster Zoo se stovkou krvežíznivých nepřátel.

Nutno však říct, že Dredmor má i svoje chyby. Některé skilly, jako například výrobu vlastních zbraní nebo jiných nástrojů je možné využít jen zčásti, jelikož hra trpí špatným systémem obchodování. Všichni obchodníci mají k dispozici vždy pouze hrstku opakujících se předmětů, a tak je vždy těžké najít ty správné ingredience. Proto raději po chvíli na craftění rezignujete a radši sáhnete po stylu sebrat–prodat–koupit lepší. Trochu kontraproduktivní je také vysoký počet atributů, druhů útoku a odpovídajících rezistencí. Přestože se mezi nimi skrývají poklady typu existenciální rezistence („You think, therefore you resist.“), stává se kvůli množství různých enchantmentů ze správy postavy, výstroje a výzbroje trochu chaos. Na druhou stranu člověk si při porovnávání předmětů může vzpomenout na staré dobré časy a sáhnout po vzoru oldschool RPG po tužce a papíru.

I přes svoje nedokonalosti je Dungeons of Dredmor velmi zábavná hra, která zkušeným hráčům přináší svěží nadhled do her typu roguelike, nováčky pak po snížení obtížnosti do žánru chytlavě uvede. Ať už tak, nebo tak, za malé peníze vás čeká několik odpolední skvělé dungeonové akce.

[button color=“red“ link=“http://store.steampowered.com/app/98800/“ target=““]Dungeons of Dredmor – 1,20 € (Steam)[/button]

DLC Quest

I druhá recenzovaná hra obsahuje zcela typický příběh. Hrozivý zloduch jednoho dne unese krásnou princeznu se zlatými vlasy a náš hrdina se ji – jak jinak – vyrazí zachránit. Pokud jsme u Dungeons of Dredmor mluvili o nulovém příběhu, zde se na pomyslné stupnici vyskytuje někde kolem čísla -1. Ale DLC Quest je samozřejmě opět o něčem úplně jiném. I tato hra je totiž parodií, tentokrát nejen na RPG tituly, ale na všechny hry, které podlehly současnému trendu DLC (stahovatelných doplňků). Jedním z prvních a nejlépe známých příkladů této taktiky je slavný Horse Armor Pack z The Elder Scrolls IV: Oblivion. Ano, Bethesda si skutečně nechala platit za pouhé přidání výzbroje pro koně. I když všechna vydávaná DLC nejsou takto absurdní, mnoho z nich kvalitativně neodpovídají svojí pořizovací ceně. V poslední době je navíc běžnou praxí uzamčení určitých částí hry, které už hráč fakticky na svém médiu má, pouze za ně nejprve musí zaplatit, než k nim může přistupovat. Zářným příkladem této praktiky budiž Mafia II, od které dal kvůli přístupu vydavatele 2K Games její duchovní otec Dan Vávra nakonec raději ruce pryč. Zkrátka a dobře, i přes některé vyjimky (jmenujme např. GTA IV, kde jde spíše o digitálně distribuované datadisky) jsou DLC povětšinou zlem, které už bohužel stačilo proniknout do různých herních žánrů.

Jak přesně tedy tento problém DLC Quest paroduje? Celkem drsně: zpočátku nemůžete kromě chození vpravo dělat v podstatě nic. Nemůžete se otočit a jít zpět, nelze skákat, neexistují zde hudba, zvuky nebo animace. Za všechno je nejprve potřeba zaplatit. Ne však reálnými penězi a samotnému vývojáři, ale herní postavě v podobě zlatých penízků sesbíraných po herní mapě. Po chvíli získáte možnost chodit vlevo, skákat, pořídíte si zbraně atp. Nechybí zde ale ani naprosté zbytečnosti typu Sada cylindrů pro hlavní postavu nebo Zombie pack („sice se to vůbec nehodí, ale publisher tvrdí, že se na tom dá skvěle vyvařit“). A ušetřen nezůstane ani slavný Horse Armor Pack, je totiž vůbec nejdražším DLC ve hře.

Ten, kdo v poslední době alespoň trochu sleduje herní scénu, se v prvních pár minutách zajisté bude výborně bavit. Po prvotním nadšení z dobrého nápadu kanadských Going Loud Studios však začne vystrkovat růžky menší sterotyp, když hra spadne do pouhé primitivní plošinovky. Na hráče nečíhá žádné reálné nebezpečí, není v podstatě možné umřít, a sbírání penízků se pochopitelně brzy omrzí. Naštěstí tvůrci správně nastavili délku herní doby, ke kompletnímu dohrání včetně získání všech achievementů vám bude stačit jen něco kolem 40 minut. Krátký herní čas ovšem vůbec není na škodu, jde přeci zejména o šťouchnutí si do velkých vydavatelství a jejich nekalých praktik. Za symbolickou cenu DLC Quest nabídne pár vtipných okamžiků, sympatické grafické zpracování, příjemný hudební podkres a hlavně dá podmět k zamyšlení nad směrem, kam se ubírá herní scéna.

[app url=“http://itunes.apple.com/us/app/dlc-quest/id523285644″]

.