Rok se s rokem sešel a Parallels Desktop k nám přicházejí v nové verzi. Na stránkách svého výrobce slibují spoustu novinek. Proto jsme se podívali jak moc se vizualizační software změnil oproti předchozí verzi.

Když nedávno vyšel OSX Lion, na stránkách výrobce Parallels Desktop se objevilo oznámení. V nejbližší době bude verze, která umožní virtualizovat OS X Lion. Tehdy jsem si myslel, že bude pouze další drobný update, ale mýlil jsem se. Po zhruba měsíci očekávání vyšla verze 7. Parallels tentokrát opět slibuje vyšší výkon, podporu OS X Lion, podporu pro iSight do virtuálních strojů, podporu až 1 GB grafické paměti a mnoho dalších vychytávek.

Nastavení, zapojení iSight v Parallels Desktop 7.

Po nainstalování, importu a spuštění stávajícího virtuálního stroje, který provozuji na stařičkých Windows XP, jsem nedoznal sebemenších změn. Windows naběhly zhruba stejně rychle jako v jeho předchůdci, nahrály si nové ovladače a fungovaly úplně stejně (nevím, jak moc velký vliv na to má fakt, že stále po 2,5 letech používám MBP Late 2008 s procesorem Core 2 Duo, ale subjektivní pocit je stejný). Jediným rozdílem byla podpora pro režim celé obrazovky. Ačkoliv jsem ho nechtěl používat, velmi se mi zalíbil a nedokážu si bez něj představit každodenní práci. Windows v tomto režimu sice chvíli hledají svoje optimální nastavení rozlišení, ale jakmile ho najdou, není problém s nimi pracovat a fungují stejně svižně, jako v Parallels Desktop 6.

Největší změnou pro mne je provázání s Parallels Store, který je skoro integrovaný do Parallels Desktop. Dříve, když jste nainstalovali, nebo naimportovali virtuální stroj s Microsoft Windows, tak vám bylo automaticky nabídnuto nainstalovat antivir (Kaspersky). Nyní vám Parallels nabízí o trochu více. Pokud totiž zvolíte instalaci nového stroje, vyskočí na vás okno, kde si můžete vybrat Convenience store, který vás přesměruje na stránky Parallels.com a tam si můžete koupit produkty jak od Microsoftu, tak od ostatních společností. Vedle licence operačního systému, zde nalezneme Microsoft Office, Roxio Creator či Turbo CAD.

Nový virtuální stroj.

Convenient Store.

Zajímavou volbou při vytváření nového virtuálního stroje je možnost nainstalovat OS Chrome, Linux (v tomto případě Fedoru nebo Ubuntu) přímo z prostředí Parallels. Stačí zvolit nový virtuální stroj a na následující obrazovce jen kliknout na jeden z těchto systémů a ty se vám zdarma nainstalují. Jedná se o stažení a rozbalení už předinstalovaného a přednastaveného systému ze stránek Parallels.com. V Parallels Desktop 6 tato volba byla také, avšak člověk musel zavítat na stránky výrobce a hledat. Tuším, že měli předinstalované i systémy jako FreeBSD a podobně, každopádně nebylo v mých silách si je stáhnout a vyzkoušet (když už chci nějaký systém, založím si nový virtuální stroj a stáhnu si instalační disk).

Instalace operačního systému Ubuntu.

Předinstalované Ubuntu.

Pěknou volbou se také jeví nainstalování OSX Lion přímo z recovery disku. To uvítají lidé, kteří si neschovali instalační média. Parallels nabootuje z tohoto disku a potom si přes internet stáhne vše potřebné a máte virtuální instalaci OSX Lion. Sice se při instalaci zeptá na vaše Apple ID a heslo, ale nebojte se, nebudete ho kupovat podruhé. Jde jen o ověření, že jste si systém skutečně zakoupili.

Dalším vylepšením je možnost používat kameru ve virtuálních strojích. Pro to však nemám žádné využití. Funguje to, ale nemám potřebu ji používat.

Sdílený adresář.

Celkově mi přijdou nové Parallels Desktop vyvedené i když přiznávám, že je používám pouze několik dní. Kdybych nechtěl Full Screen a podporu virtualizace Mac OS X Lion, neupgradoval bych a počkal si na další verzi. Každopádně uvidíme zhruba po měsíci používání, to bych se rád podělil o zkušenosti a napsal, zda jsem stále spokojen nebo naopak zklamán.