Benjamin Levíček V několika dílech seriálu Technika bez očí jsme se věnovali aplikacím pro osoby se specifickými potřebami, konkrétně jsme se bavili o aplikacích určených pro zrakově znevýhodněné. Mezi ně byly zařazeny rozpoznávače bankovek, předmětů, textů i speciální navigace. Jak jsou ale tyto softwary využitelné v praxi, a v jaké situaci je lepší spolehnout se na pomoc vidící osoby?
Mohlo by vás zajímat
Ani sebelepší aplikace vás neobslouží
To, že se technologie za poslední roky posunuly mílovými kroky kupředu, je pravda. Pokud si však myslíte, že díky tomu mohou být nevidomí méně samostatní, souhlasit s tím tak úplně nemohu. Ano, díky mobilnímu telefonu je mnoho věcí jednodušších, na druhou stranu se stále nejedná o pomůcku, která za vás sama uvaří, odvede vás na určité místo či najde oblečení. Práci vám sice může nesmírně urychlit, pokud si však osoba se zrakovým handicapem nevytvoří systém, ani sebelepší program jí nepomůže.
Be My Eyes aneb staňte se očima nevidících:
Fotogalerie
Rozpoznávání textů a navigační programy v telefonech většiny nevidomých hrají prim
Nejen já, ale i mnoho mých kamarádů se zrakovým handicapem kromě konzumace obsahu využívají smartphone nejčastěji k rozpoznávání textů a navigaci. Co se týče textu, je to asi nejčastější obsah, který je pro nevidomého nečitelný a setkává se s ním. Ať už se jedná o úřední dopisy, aktualizující se počítač nebo nepřístupný kávovar, často je potřeba pomoci si mobilním telefonem. Navigace je pak nedílnou součástí zrakově znevýhodněných, kteří se pohybují po místech, kde špatně znají trasu. Jako vidící je možné určitou cestu „odkoukat“ zejména u úplně nevidomých lidí je to ale neproveditelné. I ve chvíli, kdy používáte jako nevidomý navigaci, potřebujete perfektně umět s bílou holí, soustředit se na cestu, a dbát zvýšené opatrnosti. V tom vám telefon nepomůže.
Mohlo by vás zajímat
Rozpoznávače barev, produktů a bankovek se hodí jako pomůcka, nikoli jako primární zdroj informací
Ať už si jako nevidomý třídíte oblečení podle barev, peníze podle jejich hodnot nebo jednotlivé produkty v ledničce, mobilní aplikace jsou k tomu skvělým pomocníkem. Nejlepší cestou, jak dosáhnout pořádku, však není pokaždé kvůli rozpoznávání vytahovat telefon, ale jednotlivé věci si roztřídit. Smartphone poté použijete jen tehdy, kdy si nebudete jisti, postupně navíc zjistíte, že většinu kusů oblečení nebo obalů od jednotlivých produktů uložených v ledničce poznáte podle hmatu. Nákupy potravin nebo oblečení je jistější provádět s vidící osobou. Jednak se jako nevidomý v obchodě zorientujete jen těžko, navíc si určitě nebudete z jednotlivých regálů vytahovat zboží, fotit jej a posílat domů vidící osobě. Jak potraviny, tak oblečení je poté možné nakupovat přes internet, zejména u oděvů je ale lepší, když vám i v tomto případě s výběrem pomůže někdo vidící.
Závěr
Tímto článkem jsem rozhodně nechtěl říci, že jsou rozpoznávací aplikace zbytečné. Důležité ale je upřesnit jejich význam. Osobně takových softwarů mám v telefonu opravdu mnoho, ve většině situacích je však vhodnější si vlastní věci roztřídit. Aplikace se dají použít jakožto jakési pomůcky k samotnému třídění.
