Vratislav Holub Když Apple v listopadu roku 2020 představil první Macy s čipem Apple Silicon, dokázal si tím získat notnou dávku pozornosti. Od těch totiž sliboval prvotřídní výkon a vzbudil tak vysloveně obrovská očekávání. V hlavní roli přitom stál čip M1, který zamířil do několika strojů. Dočkal se jej MacBook Air, Mac mini a 13″ MacBook Pro. A právě zmiňovaný MacBook Air s M1 ve verzi s 8jádrovým GPU a 512GB úložištěm používám každým dnem už od začátku března. Za tuto dobu jsem pochopitelně nasbíral spoustu zkušeností, o které bych se s vámi v této dlouhodobé recenzi rád podělil.
Přesně proto si v této recenzi nebudeme povídat jen o parádním výkonu, který v benchmarkových testech poráží mnohdy i dvakrát dražší laptopy s procesorem od Intelu. Tyto informace totiž nejsou žádným tajemstvím a jsou lidem známy prakticky od uvedení produktu na trh. Dnes si spíše posvítíme na funkčnost zařízení z dlouhodobého hlediska, v čem mě MacBook Air dokázal potěšit, a kde naopak strádá. Pojďme si ale nejprve projít samotné základy.
Balení a design
Co se týče balení i designu, Apple v tomto směru vsadil na zažitou klasiku, kterou nikterak nezměnil. MacBook Air se tedy skrývá v klasické bílé krabici, kde po jeho boku najdeme dokumentaci, 30W adaptér spolu s USB-C/USB-C kabelem a dvě samolepky. Stejně je tomu pak i v případě designu. Ten se opět oproti předchozím generacím nikterak nezměnil. Laptop se tedy vyznačuje tenkým, hliníkovým tělem, v našem případě ve zlatém zbarvení. Tělo se pak na spodní straně s klávesnicí postupně ztenčuje. Z hlediska velikosti se jedná o poměrně kompaktní zařízení s 13,3″ Retina displejem s rozměry 30,41 x 1,56 x 21,24 centimetrů.
Fotogalerie
Konektivita
O celkovou konektivitu celého zařízení se starají dva USB-C/Thunderbolt porty, s jejíchž pomocí lze připojit nejrůznější příslušenství. V tomto směru ale musím upozornit na jednu limitaci, kvůli které je pro některé uživatele MacBook Air s M1 nepoužitelným zařízením. Laptop si totiž poradí pouze s připojením jednoho externího monitoru, což pro někoho může představovat obrovský problém. Zároveň je ale nutné si uvědomit jednu poměrně důležitou věc. Jedná se totiž o takzvané vstupní zařízení, které primárně cílí na nenáročné uživatele a nováčky, kteří jej hodlají používat pro prosté brouzdání internetem, kancelářskou práci a podobně. Na druhou stranu podporuje displej s rozlišením až 6K při 60 Hz. Zmiňované porty se nacházejí na levé straně od klávesnice. Na pravé straně pak ještě najdeme 3,5mm jack konektor pro připojení sluchátek, reproduktorů či mikrofonu.
Displej a klávesnice
Změnu pak nenajdeme ani v případě displeje či klávesnice. Stále se jedná o stejný Retina displej s úhlopříčkou 13,3″ a technologií IPS, který nabízí rozlišení 2560 x 1600 px při 227 pixelech na palec. Podporuje pak zobrazení miliónu barev. Jedná se tedy o část, kterou už nějaký ten pátek moc dobře známe. Opět bych ale rád pochválil její kvalitu, která zkrátka vždy dokáže nějak okouzlit. Maximální jas je pak nastaven na 400 nitů a přítomen je i široký barevný rozsah (P3) a technologie True Tone.
Co mě každopádně na Macu ihned po rozbalení překvapilo, byla již zmiňovaná kvalita. Ačkoliv jsem na Air s M1 přešel z 13″ MacBooku Pro (2019), který nabízel dokonce jas 500 nitů, tak přesto mi připadá, že je nyní displej jasnější a živější. Papírově by přitom zobrazovací schopnosti recenzovaného Airu měly být o něco málo slabší. Stejný názor pak sdílel i kolega. Je ale dost možné, že šlo o pouhý placebo efekt.
V případě klávesnice pak můžeme jen a pouze jásat, že Apple vloni konečně zabalil ambice se svou pověstnou Butterfly Keyboard, kvůli čemuž nové Macy osadil Magic Keyboard, která si zakládá na nůžkovém mechanismu a je, dle mého vlastního názoru, nepopsatelně pohodlnější a spolehlivější. Klávesnici nemám jednoduše co vytknout a musím uznat, že funguje perfektně. Samozřejmě její součástí je i čtečka otisků prstů se systémem Touch ID. To lze využít nejen pro přihlašování do systému, ale také k vyplňování hesel na internetu a obecně se jedná o perfektní a důvěryhodný způsob zabezpečení.
Kvalita videa a zvuku
Na první drobné změny můžeme narazit v případě videokamery. Ačkoliv Apple v případě MacBooku Air vsadil na stejnou, v posledních letech ostře kritizovanou, FaceTime HD kameru s rozlišením 720p, přesto dokázal kvalitu obrazu lehce pozvednout. Za tím stojí ta největší změna ze všech, jelikož o vylepšování obrazu se stará samotný čip M1. Co se pak týče kvality zvuku, od té bohužel nemůžeme očekávat žádné zázraky. Laptop sice nabízí stereo reproduktory s podporou přehrávání zvuku Dolby Atmos, ale že by zvuku kraloval, tak to rozhodně ne.
Tím ale netvrdím, že je zvuk obecně špatný. Naopak podle mého názoru je kvalita dostačující a cílovou skupinu dokáže parádně potěšit. Na občasné přehrávání hudby, hraní her, pouštění podcastů a videohovory jsou interní reproduktory perfektní. O nic převratného ale nejde, a pokud se řadíte mezi zástupy audiofilů, tak byste s tímto měli počítat. Zmiňované videohovory pak dokáže zpříjemnit i soustava tří mikrofonů se směrovým formováním paprsku. Z vlastní zkušenosti musím uznat, že během hovorů a konferencí jsem nenarazil na žádný problém a vždy jsem ostatní perfektně slyšel, zatímco oni mě také. Stejně tak si nějakou skladbu pustím i přes interní reproduktory a nemám s tím sebemenší problém.
M1 aneb trefa přímo do černého
Pojďme ale konečně přejít k tomu nejdůležitějšímu. Apple totiž (nejen) u loňského MacBooku Air upustil od procesorů Intel a přešel na vlastní řešení s názvem Apple Silicon. Do Macu proto zavítal čip s označením M1, který svým způsobem nastolil lehkou revoluci a celému světu tak ukázal, že to jde dělat i trošku jinak. Sám za sebe jsem tuto změnu uvítal a rozhodně si nemohu stěžovat. Když se totiž ohlédnu zpět a zavzpomínám na to, jakým způsobem fungoval, nebo spíše nefungoval můj předchozí 13″ MacBook Pro z roku 2019 v základní konfiguraci, nemám ani jinou možnost, než čip M1 vynachválit.
Samozřejmě v tomto směru může řada odpůrců argumentovat s tím, že přechodem na jinou platformu (z x86 na ARM) si Apple přivodil notnou dávku problémů. Ještě před představením prvních Maců s Apple Silicon se internetem šířily nejrůznější zprávy. První z nich se věnovaly tomu, zdali na chystaných Macích vůbec budeme schopni spustit nejrůznější aplikace, jelikož je samotní vývojáři musí „přetvořit“ i na novou platformu. K těmto účelům Apple připravil řadu nejrůznějších nástrojů a přišel s řešením s názvem Rosetta 2. Jedná se prakticky o kompilátor, který v reálném čase dokáže přeložit kód aplikace tak, aby fungovala i na Apple Silicon.
Co je ale doposud obrovskou překážkou, je neschopnost virtualizace operačního systému Windows. S tímto si bezproblémově dokázaly poradit Macy s procesorem od Intelu, které k tomuto úkolu dokonce nabízely nativní řešení v podobě Boot Campu, případně to zvládly přes aplikaci jako Parallels Desktop. V takovém případě stačilo jeden diskový oddíl přidělit pro Windows, systém nainstalovat a následně jste už mezi jednotlivými systémy mohli přepínat dle potřeby. Tato možnost se ale nyní pochopitelně ztratila a prozatím je nejasné, jak to bude v budoucnu. Pojďme se ale nyní konečně podívat na to, co s sebou čip M1 přinesl a z jakých změn se můžeme radovat.
Maximální výkon, minimální hluk
Osobně ale se systémem Windows pracovat nepotřebuji a zmiňovaný nedostatek se mě tedy vůbec netýká. Pokud se o Macy už nějakou tu chvíli zajímáte, nebo jste si zkrátka jen zjišťovali, jak je na tom čip M1 z hlediska výkonu, tak jistě víte, že se jedná o skvělý čip s drastickým výkonem. To jsem ostatně zpozoroval už při prvním spuštění a zdali mám být upřímný, doposud mě tento fakt neustále překvapuje a mám z něj neskutečnou radost. Apple se v tomto směru chlubil například tím, že se počítač okamžitě probudí z režimu spánku, podobně jako třeba iPhone. Tady bych rád dodal jednu osobní zkušenost.
V drtivé většině případů pracuji tak, že mám k Macu připojený ještě jeden externí monitor. Předtím, když jsem ještě využíval MacBook Pro s procesorem od Intelu, bylo probuzení ze spánku s připojeným displejem doslova trnem v patě. Obrazovka se nejprve „probudila,“ následně párkrát problikla, došlo k deformaci obrazu a následnému návratu do normálu a po pár sekundách byl teprve Mac připraven něco dělat. Nyní je ale všechno úplně jinak. Jakmile otevřu víko Airu s M1, obrazovka okamžitě naběhne a já můžu pracovat, přičemž displej monitoru je připraven zhruba za 2 vteřiny. Jedná se sice o maličkost, ale věřte tomu, že jakmile se s něčím takovým musíte potýkat i několikrát denně, příjemně vás pak takováto změna potěší a nedáte na ni dopustit.
Jak MacBook Air M1 obecně funguje
Když se podívám na výkon očima běžného uživatele, který si jen potřebuje udělat svou práci a nezajímají ho žádné benchmarkové výsledky, zůstávám v úžasu. Vše totiž funguje přesně tak, jak Apple sliboval. Svižně a bez sebemenších problémů. Když tedy například potřebuji pracovat s Wordem a Excelem zároveň, mohu mezi aplikacemi kdykoliv přepínat, mít do toho puštěný prohlížeč Safari s několika otevřenými panely, na pozadí hrající Spotify a ještě občas chystat náhledové snímky v Affinity Photo, a přesto vím, že si laptop se všemi těmito činnostmi zároveň poradí a jen tak mě tedy nezradí. S tím jde navíc ruku v ruce neuvěřitelný komfort z toho, že MacBook Air nedisponuje aktivním chlazením, respektive neskrývá v sobě žádný ventilátor, jelikož jej ani nepotřebuje. Čip totiž nejen že umí pracovat v neuvěřitelných rychlostech, ale zároveň se u toho nepřehřívá. Přesto si ale neodpustím jednu narážku. Můj starší 13″ MacBook Pro (2019) sice tak rychle fungovat neuměl, ale alespoň mi při práci nebyla zima na ruce jako nyní.
Benchmarkový testy
Samozřejmě také nesmíme zapomenout na již zmiňované benchmarkové testy. O těch jsme mimochodem psali už na začkátku března letošního roku, ale určitě nebude na škodu si je znovu připomenout. Ještě ale pro jistotu zopakujeme, že v této recenzi se věnujeme variantě s 8jádrovým CPU. Pojďme se tedy podívat na výsledky u nejpopulárnějšího nástroje Geekbench 5. Zde v testu CPU získal laptop 1716 bodů na jedno jádro a 7644 bodů na více jader. Když to navíc porovnáme s 16″ MacBookem Pro, který stojí 70 tisíc korun, uvidíme obrovský rozdíl. „Pročko“ totiž ve stejném testu získalo 902 bodů v testu na jedno jádro a 4888 bodů v testu na více jader.
Fotogalerie
Náročnější aplikace
Přestože MacBook Air obecně není stavěný na náročnější aplikace, případně na hry, poradí si s nimi vcelku spolehlivě. Za to může opět vděčit čipu M1, který zařízení propůjčuje neuvěřitelný výkon. Nejlépe v tomto případě samozřejmě fungují programy, které na laptopu běží takzvaně nativně, respektive že jsou již optimalizovány pro platformu Apple Silicon. Například v případě nativních aplikací jsem se nesetkal za celou dobu používání s byť jen jedinou chybou/zásekem. Určitě bych v tomto směru rád pochválil funkčnost jednoduchého video editoru iMovie. Ten totiž šlape bezchybně a poměrně rychle dokáže exportovat zpracované video.
Z hlediska grafických editorů pak musím pochválit Affinity Photo. Pokud tento program neznáte, prakticky se dá říct, že se jedná o zajímavou alternativu Photoshopu od Adobu, která nabízí totožné funkce a podobné zpracování. Hlavní rozdíl je pak poměrně rozhodující a tím je samozřejmě cena. Zatímco za Photoshop musíte platit měsíční předplatné, Affinity Photo pořídíte přímo v Mac App Storu za 649 korun (nyní v akci). Kdybych pak měl porovnat obě tyto aplikace a jejich svižnost na MacBooku Air s M1, musím upřímně sdělit, že levnější alternativa jednoznačně vyhrává. Vše totiž funguje až bezchybně, neuvěřitelně plynule a bez sebemenších obtíží. Naopak u Photoshopu jsem narazil na menší záseky, kdy práce neprobíhala s takovou plynutostí. Oba programy jsou přitom optimalizovány pro jablečnou platformu.
Teploty Macu
Nesmíme pak také zapomenout se podívat na teploty, a to v nejrůznějších činnostech. Jak už jsem zmínil výše, na co jsem si „bohužel“ s přechodem na MacBook Air s M1 musel zvyknout, jsou neustále studené ruce. Zatímco předtím mě hezky zahříval procesor Intel Core i5, nyní mám pod rukama takřka pořád chladný kus hliníku. V klidovém režimu se teplota počítače pohybuje kolem 30 °C. Následně při práci, kdy byl používán prohlížeč Safari a zmiňovaný Adobe Photoshop se teplota čipu pohybovala kolem 40 °C, zatímco baterie byla na 29 °C. Tyto údaje se už každopádně navýšily u hraní her jako World of Warcraft a Counter-Strike: Global Offensive, kdy čip vystoupal na 67 °C, úložiště na 55 °C a baterie na 36 °C.
Mohlo by vás zajímat
Pavel Jelič MacBook Air pak dostal nejvíce zabrat při náročném renderu videa v aplikaci Handbrake. V takovém případě teplota čipu atakovala 83 °C, úložiště 56 °C a baterie paradoxně klesla na 31 °C. Během všech těchto testů nebyl MacBook Air připojen ke zdroji napájení a údaje o teplotách byly změřeny prostřednictvím aplikace Sensei. Podrobněji si je můžete prohlédnout v tomto článku, kde zařízení srovnáváme s 13″ MacBookem Pro s M1.
Poradí si Mac (konečně) s hraním her?
Na téma MacBook Air s M1 a hraní her jsem už dříve napsal jeden článek, který si můžete přečíst zde. Ještě předtím, než jsem přešel na jablečnou platformu, tak jsem se řadil mezi příležitostné hráče a čas od času jsem si zahrál nějaký starší, nepříliš náročný titul. To se pak ale následně změnilo. Není totiž žádným tajemstvím, že jablečné počítače v základních konfiguracích zkrátka nejsou určeny pro hraní her. Změna každopádně přišla nyní s čipem M1, který se svým výkonem nemá s hrami problém. A přesně v tomto směru jsem byl neuvěřitelně překvapen.
Fotogalerie
Na Macu jsem si vyzkoušel hned několik her jako již zmiňovaný World of Warcraft, konkrétně tedy expanzi Shadowlands, Counter-Strike: Global Offensive, Tomb Raider (2013) a League of Legends. Samozřejmě nyní bychom mohli oponovat tím, že se jedná o starší hry, které nemají vysoké nároky. Znovu se ale musíme zaměřit na cílovou skupinu, na kterou Apple s tímto zařízením míří. Osobně tuto možnost si zahrát podobné tituly nesmírně vítám a jsem z ní upřímně velmi nadšený. Všechny zmiňované hry totiž běžely na zhruba 60 snímků za sekundu v dostatečném rozlišení a byly tedy bezproblémově hratelné.
Výdrž
Zajímavě je na tom Mac i v případě výdrže baterie. Na první pohled se totiž může zdát, že takto vysoký výkon bude mít velkou spotřebu energie. To ale naštěstí není pravda. Čip M1 totiž nabízí 8jádrové CPU, přičemž 4 jádra jsou výkonná a 4 úsporná. Díky tomu MacBook dokáže efektivně pracovat se svými možnostmi a například pro jednoduché úlohy využít úspornější metodu. Apple konkrétně při představení Airu zmínil, že na jedno nabití vydrží až 18 hodin. Nutno ale upozornit na jednu důležitou věc. Tento údaj totiž vychází z testování od Applu, které je pochopitelně přizpůsobeno k tomu, aby byl výsledek „na papíře“ co možná nejlepší, přičemž realita je trošku někde jinde.
Ještě než se podíváme na výsledky našeho testování, tak bych rád dodal, že i přesto je výdrž dle mého názoru perfektní. Zařízení je totiž schopné fungovat po celý den a já se tak na něj mohu při práci vždy spolehnout. Náš test poté vypadal tak, že jsme měli MacBook Air připojený k 5GHz Wi-Fi síti s aktivním Bluetooth a jasem nastaveným na maximální hodnotu (automatická úprava jasu i funkce TrueTone byly vypnuty). Následně jsme na Netflixu nechali streamovat oblíbený seriál La Casa De Papel a co půlhodinu stav baterie kontrolovali. Za 8,5 hodiny byla baterie na 2 procentech.
Závěr
Jestliže jste se v této recenzi dostali až sem, tak můj názor na MacBook Air M1 už pravděpodobně znáte. Dle mého názoru se jedná o skvělou změnu, která se Applu jednoznačně povedla. Zároveň určitě musíme zohlednit, že se prozatím jedná o první generaci nejen Airu, ale čipu Apple Silicon obecně. Pokud Apple již nyní dokázal takto pozvednout výkon a přinést na trh spolehlivé stroje s výkonem na rozdávání, tak se upřímně strašně těším na to, co přijde příště. Loňský Air je ve zkratce neuvěřitelně výkonný a spolehlivý stroj, který si prakticky se vším, co po něm budete vyžadovat, poradí lusknutím prstu. Ještě jednou bych rád zdůraznil, že navíc nemusí jít jen o stroj pro běžnou, kancelářskou práci. Skvěle si totiž poradí i s hraním her.
MacBook Air M1 se slevou zakoupíte zde
MacBook Air s M1 mě zkrátka velice rychle přesvědčil o tom, abych urychleně vyměnil můj tehdejší 13″ MacBooku Pro (2019) za tento model. Upřímně musím uznat, že jsem této výměny ani jednou nelitoval a prakticky ve všech směrech jsem si polepšil. Pokud sami uvažujete nad přechodem na novější Mac, určitě byste neměli přehlédnout výhodou akci, která nyní běží u našeho partnera Mobil Pohotovost. Ta nese název Koupíš, prodáš, splácíš a funguje vcelku jednoduše. Díky této akce váš dosavadní Mac můžete výhodně prodat, vybrat si nový a následně už jen ve výhodných splátkách doplatit samotný rozdíl. Bližší informace naleznete zde.
Apple, polibte mi prdel.
mba je zklamání – baterie vydrží 4 – 5 hodin práce s photoshopem a photomechanicem, to je málo,
nestíhá – reakce jsou pomalejší než mbp 2015, konkrétně otvírání, ukládání fotek, prohlížení…vždy mírné zpoždění / což je při rychlé práci docela problém / někdy se vůbec neobjeví uložit jako, musím restartovat photoshop – adobe programy rozhodně nejsou plně kompatibilní s M1. Kdybych to byl býval věděl…
takže prodávám 16 GB 1T 8 jader