Operační systém iOS 4 je starý již 11 let. Přišel spolu s iPhonem 4, který se u nás začal prodávat 24. června 2010. A i když si většina pamatuje spíše iOS 7, který pravděpodobně přinesl největší změnu v designu systému, tak právě iOS 4 nabídl několik zajímavých funkcí, které v různé podobě používáme dodnes. Minimálně už jen samo označení systému.
I když se iOS 15 dočkáme již za pár měsíců, jistě by tento systém nebyl tam, kde je, bez postupného jeho vylepšování. Prvním třem generacím iPhonů se bylo vysmíváno, že neuměly základní funkce chytrého telefonu, mezi které patřil především multitasking. Až s iOS 4 se tak vlastně iPhone stal plnohodnotným smartphonem.
Multitasking
Než jsem si pořídil iPhone 4, měl jsem 2 roky iPhone 3G. A musím říci, že po přechodu z telefonu Sony Ericsson P990i to byl takový revoluční skok, že jsem absenci multitaskingu vlastně nijak nepociťoval. Přitom jeho nadstavba Symbian UIQ již multitasking zvládala. Jenže tento robustní komunikátor měl tak málo operační paměti, že stejně spuštěné aplikace příliš dlouho neudržel.
Rychlé přepínání mezi aplikacemi dvojím stiskem tlačítka plochy byla elegantní, i když na starších modelech, které multitasking také dostaly, způsobovala větší jeho namáhání, a tedy dříve či později nutný servis. S odstraněním tlačítka na iPhonu X multitasking používáte vytažením lišty ze spodní strany displeje, a i když se asi jedná o logické řešení, tak pohodlné už rozhodně není, a to i co se přesnosti týče.
Složky
Widgety na ploše přibyly až s iOS 14, s iOS 15 pak dostanou ještě větší rozšíření. Do iOS 4 jste však nemohli používat na ploše iPhonu ani složky. Vadilo to? Vlastně ani ne. Člověk bral plochu jako menu s ikonami aplikací, ve kterých se poměrně rychle a jednoduše orientoval. I když pak složky pomohly k organizaci, na přehlednosti příliš nepřidaly.
Ani v dnešní době množství složek nepoužívám. Je ale pravdou, že jsem v poslední době hodně zredukoval používané aplikace. Pořád je mi ale příjemnější, mít více ploch s více ikonami než mít jich méně s mnoha nepřehlednými složkami. Knihovnu aplikací pak nepoužívám vůbec.
Tapety
Ruku v ruce se složkami jdou i tapety. Do iOS 4 jsme znali jen černé pozadí za ikonami, od této verze systému jste si místo něho mohli vložit libovolný obrázek – stejný, jako na zamykací obrazovce, ale také zcela odlišný. Toto však bylo dostupné pouze pro majitele iPhonu 4. Apple toto zdůvodňoval požadavky na výkon.
Za vše mohl paralax efekt, který na základě dat z akcelometru a gyroskopu tapetou pohyboval podle toho, jak nakláníte telefon, což je také přítomno dodnes, přičemž je tuto funkci možné vypnout. Hodně tehdy frčely různé styly poliček, které vypadaly jako knihovny, což skvěle zapadalo do skeumorfního stylu systému. Od něho Apple upustil v iOS 7, k velké nevoli všem staromilcům a k velkému nadšení všech vyznavatelů flat designu.
Game Center
„Herní centrum“ mělo dříve svou vlastní aplikaci a nebyl den, kdy bych do ní nezavítal. Kontroloval jsem své úspěchy v jednotlivých hrách, poměřoval své skóre s ostatními. Vývojáři navíc Game Center začali implementovat do svých her poměrně hojně, protože motivace v získávání úspěchů u jednotlivých titulů byla u hráčů oblíbená. Dnes je tomu jinak.
Dnes v podstatě nevím, že nějaký Game Center v iOS ještě existuje. Službu najdete v Nastavení -> Game Center, přičemž informací je zde skutečně pomálu. Nelze si zde rozkliknout přátele, úspěchy ani hry. Jedinou možností je jít do nabídky Úspěchy podle her, těmi se ale určitě nijak prodírat nechcete. Hledání zde totiž zcela chybí. Lepší je rozkliknout si danou hru a službu kontrolovat v ní. Tohle vidím jako promrhaný potenciál, stejně jako s celý Apple Arcade. Prostor na zlepšení tedy rozhodně je, a určitě by to nebylo ani tak složité, vrátit toto oblíbené centrum všech mobilních hráčů.
FaceTime
I když byl mnou vlastněný a již zmíněný Sony Ericsson P990i představen již v roce 2005, už tehdy disponoval čelní kamerou. Jenže iPhone ji dostal až s příchodem iPhonu 4, kdy vyjma možnosti focení selfie fotek umožnil i video hovory formou služby FaceTime. Původně měl samozřejmě konkurovat Skypu. Dnes se tato služba dělí na audio a video hovory, umožňuje skupinové hovory a na iPadech Pro dokonce sleduje pohyb osoby.
FaceTime fungoval i s počítači Mac, i tak měl ze začátku skromné použití. Minimálně v našich končinách, protože Apple si zde teprve budoval svou cestičku, kterou vzal útokem až o poznání později.