Zavřít reklamu

Dne 4. října 2011 představil Apple iPhone 4s a spolu s ním také jednu z funkcí, která se měla v následujících letech stát prakticky synonymem pro hlasové ovládání chytrých zařízení. Řeč je samozřejmě o Siri. Dnes může hlasový asistent působit jako naprostá samozřejmost, tehdy ale možnost položit telefonu normální otázku a dostat srozumitelnou odpověď působila skoro jako malý kus sci-fi.

Přitom myšlenka na něco podobného vznikla v Applu podstatně dříve. Už na konci 80. let firma pracovala s konceptem nazvaným Knowledge Navigator. V jednom z tehdejších videí vystupoval profesor používající zařízení nápadně připomínající budoucí iPad a komunikující s virtuálním asistentem. Ten mu připomínal schůzky, pomáhal vyhledávat informace a reagoval na běžně formulované požadavky. Na celé věci je sympaticky absurdní jeden detail. Koncept byl zasazen do září 2011. Siri se přitom reálně představila jen o několik týdnů později, 4. října 2011.

Od vojenského výzkumu až k iPhonu

Samotná technologie Siri ale nevznikla přímo v Applu. Její kořeny sahají k projektu CALO, na kterém od roku 2003 spolupracovala organizace SRI International s americkou agenturou DARPA. Cílem bylo vytvořit inteligentního asistenta schopného pracovat s velkým množstvím informací, učit se a pomáhat uživateli s organizací práce.

Z výzkumu nakonec vznikl samostatný startup Siri. Jeho aplikace se objevila v App Store na začátku roku 2010 a už tehdy uměla například vyhledat restaurace, zjistit informace o filmech nebo objednat taxi prostřednictvím podporovaných služeb. O několik měsíců později, v dubnu 2010, Siri koupil Apple. Cena akvizice se měla pohybovat okolo 200 milionů dolarů.

Apple následně službu výrazně přepracoval a integroval přímo do iOS. Jedním z podstatných kroků bylo přidání hlasových odpovědí. Původní aplikace Siri totiž fungovala trochu jinak a neměla podobu asistenta, jakého si většina lidí vybaví dnes.

Jeden z posledních velkých projektů Steva Jobse

Siri byla zároveň jedním z posledních produktů, na jejichž vývoji se osobně podílel Steve Jobs. Podle pozdějších vzpomínek si asistenta při interních prezentacích skutečně důkladně zkoušel a snažil se jej nachytat i otázkami, které s běžnou produktivitou neměly mnoho společného.

Když se například Siri zeptal, zda je muž, nebo žena, dostal odpověď, že jí žádné pohlaví nebylo přiděleno. Jobse měla reakce pobavit natolik, že byl s výsledkem spokojený.

Samotné představení Siri pak proběhlo v rámci premiéry iPhonu 4s. Uživatelé se mohli telefonu zeptat například na počasí, vyhledat restauraci nebo vytvořit připomínku. Z dnešního pohledu jednoduché věci. V roce 2011 však právě přirozenost celé interakce způsobila, že Siri působila úplně jinak než tehdejší hlasové ovládání založené hlavně na přesných příkazech.

Od revoluce přes stagnaci až k nové Siri

Siri se následně rozšířila na iPad, Apple Watch, Mac, HomePod a další zařízení Applu. Současně se z něčeho futuristického postupně stala běžná součást systému – a časem také terč kritiky. Konkurence začala postupovat rychleji a nástup generativní umělé inteligence ukázal limity architektury, na které Siri dlouhá léta fungovala.

Apple proto v posledních letech začal svého asistenta výrazně přestavovat. Dnešní Siri AI už stojí mnohem blíž současným AI chatbotům, pracuje s osobním kontextem, dokáže lépe komunikovat napříč aplikacemi a představuje jeden ze základních prvků Apple Intelligence.

Je tak docela zajímavé sledovat, jak se historie uzavírá. Apple si asistenta schopného přirozeně komunikovat s člověkem představoval už v 80. letech. V roce 2011 jej dostal do kapes milionů uživatelů a dnes, o patnáct let později, se znovu snaží naplnit původní myšlenku v podobě, kterou tehdejší technika jednoduše ještě neumožňovala.

.