Tomáš Chlebek Naposledy jsme o kauze, kdy FBI po Applu žádalo nástroj pro přístup do iPhonu teroristy, psali, když se objevily upřesňující informace o způsobu, jakým se FBI se do daného iPhonu dostalo. Objevily se nicméně další zprávy zpochybňující, kdo FBI pomohl. Ať už to ale byl kdokoliv, byly nyní zveřejněny statistiky, podle nichž americká vláda o asistenci u získávání informací Apple ve druhé polovině minulého roku žádala mnohem častěji než dříve.
Poté, co se dostaly na povrch informace o úspěšném prolomení ochrany iPhonu teroristy z útoků v americkém San Bernardinu, se za nejpravděpodobnější považovalo, že FBI při tom pomohla izraelská firma Cellebrite. Před několika dny ale The Washington Post citoval anonymní zdroje, podle nichž si FBI najalo profesionální hackery, tzv. „grey hats“. Ti hledají chyby v kódu programů a znalosti o těch, které najdou, pak prodávají.
V tomto případě bylo kupujícím FBI, jež následně vytvořilo zařízení, které chybu v softwaru iPhonu využilo k prolomení jeho zámku. Podle FBI je danou chybu v softwaru možné využít pouze k napadení iPhonů 5C s iOS 9. Více informací o chybě zatím veřejnosti ani Applu nepodalo.
John McAfee, tvůrce prvního komečního antiviru, článek v The Washington Post napadl. Řekl, že citovat „anonymní zdroje“ může kdokoliv a je hloupost, že by se FBI obrátilo na „hackerské podsvětí“ spíše než na Cellebrite. Zmínil a zamítl také teorie, podle nichž FBI asistoval samotný Apple, sám ale žádné vlastní zdroje neuvedl.
Co se týče samotných dat, které vyšetřovatelé z iPhonu teroristy získali, FBI pouze uvedlo, že obsahovaly informace, které předtím nemělo. Ty se mají týkat hlavně osmnácti minut po útoku, kdy FBI nevědělo, kde se teroristé nacházeli. Data získaná z iPhonu prý pomohla FBI vyloučit, že teroristé v té době kontaktovali členy rodiny nebo teroristickou organizace ISIS.
Stále však zůstává tajemstvím, co teroristé v daném časovém úseku dělali. Navíc fakt, že data z iPhonu byly zatím použity pouze k vyvrácení možných kontaktů sanbernardinských teroristů, umocňuje dojem, že žádné užitečné informace neobsahovaly.
Problému ochrany a poskytování dat vládě se týká také zpráva Applu o vládních žádostech o informace uživatelů pro druhou polovinu roku 2015. Apple ji vydal teprve podruhé, dříve mu to zákony nedovolovaly. Zpráva z první poloviny roku 2015 ukazuje, že orgány národní bezpečnosti žádaly Apple o poskytnutí informací u 750 až 999 účtů. Apple vyhověl, tedy poskytl alespoň nějaké informace, v 250 až 499 případech. Ve druhé polovině roku 2015 bylo žádostí mezi 1250 a 1499 a Apple vyhověl v 1000 až 1249 případech.
Není jasné, co za zvýšením žádostí stojí. Je také možné, že první polovina minulého roku byla naopak v počtu vádních žádostí o informace z účtů zákazníků Applu netypicky nízká. Naneštěstí nejsou známá data z dřívějších let, takže o tom lze pouze spekulovat.
