Zavřít reklamu

Pokud jste sledovali úterní představení nových iMaců, pravděpodobně vám spadla čelist stejně jako nám. Nové all-in-one desktopy od Applu jsou ultratenké, výkonné a mají lepší úpravu displeje. Viceprezident marketingu Phil Schiller také s velkou slávou představil novou technologii Fusion Drive, která má kombinovat kapacitu pevného disku s rychlostí SSD. Jedná se o běžný hybridní disk, nebo snad nějakou zbrusu novou technologii?

fusion_icon

Pokud by Apple skutečně použil hybridní disk v podobě, jak ho známe dnes, nejednalo by se zrovna o nic světoborného. Tato zařízení fungují tak, že vedle klasického pevného disku s velkou kapacitou obsahují ještě paměť typu flash (známou z disků SSD). Ta má obvykle velikost několika jednotek gigabajtů a funguje jako rozšířená vyrovnávací paměť. Pevný disk je po většinu času v klidu a plotna se netočí. Místo toho jsou veškerá nová data zaznamenána do flash paměti, která je na takovéto operace obecně rychlejší. Běžně se také oproti standardním diskům zkrátí proces bootování. Problém je v tom, že u čtení větších souborů rychlostní výhoda mizí a navíc je zde ještě několik dalších nepříjemných problémů. Jak už bylo řečeno, pevný disk v takovýchto zařízeních neběží permanentně a nutnost jej často spouštět znamená znatelné prodloužení přístupového času. Při změně chodu se také disky ničí, a to mnohem rychleji, než při neustálé rotaci plotny.

Hybridní disky se tedy nejeví jako úplně ideální kandidát pro použití v novém iMacu. I oficiální stránka nových desktopů na webu Applu mluví proti této technologii:

Fusion Drive je průlomový koncept, který spojuje velkou kapacitu tradičních pevných disků s vysokým výkonem flash paměti. S Fusion Drive je váš iMac rychlejší a efektivnější v plnění diskově náročných úkolů – od bootování přes spouštění aplikací k importování fotografií. Je tomu tak, jelikož často používané položky jsou vždy připraveny v rychlé flash paměti, kdežto ty méně používané zůstávají na pevném disku. Přesuny souborů probíhají na pozadí, a tak si jich ani nevšimnete.

Podle informací, které jsme se dozvěděli v samotné konferenci, bude Fusion Drive (za příplatek) obsahovat 1 TB nebo 3 TB pevný disk a 128 GB flash paměť. Phil Schiller ve svojí prezentaci ukázal, že na prvním jmenovaném by se měl nacházet systém, aplikace a často používané soubory, na druhém pak ty méně používané. Tato dvě úložiště budou softwarově automaticky spojena v jediný svazek a takováto „fúze“ by měla přinést rychlejší čtení i zápis.

fusion-keynote

Na základě těchto dvou zdrojů proto můžeme bezpečně prohlásit, že flash v novém iMacu nefiguruje jako pouhé rozšíření vyrovnávací paměti. Podle článku serveru Ars Technica tu máme něco, co už nějakou dobu používají IT specialisté ve firemním odvětví, a to tzv. automatické vrstvení dat (automatic tiering). Větší firmy totiž musí často řešit problém s ohromným množstvím dat, z něhož může bez řádného spravování vzniknout velký problém, a to po stránce rychlosti, přehlednosti i nákladů. Tyto firmy musí začít budovat disková pole a často využívají konceptu vícevrstvého úložiště: v rámci zachování co nejnižších nákladů tato pole nevyužívají výhradně rychlé SSD disky, ale i pomalejší pevné disky. A k přerozdělování souborů mezi těmito dvěma druhy úložišť slouží právě automatické vrstvení dat.

Představme si, že jeden ze zaměstnanců imaginární firmy vytvoří koncept prezentace a uloží ji na společné úložiště, aby o něj nepřišel. Soubor je zpočátku umístěn na pomalý pevný disk, kde pár dní leží ladem a čeká na svoje dokončení. Když náš pan X prezentaci dokončí, rozešle ji několika svým kolegům ke kontrole. Ti ji začnou otevírat, nárůst v poptávce po tomto souboru zpozoruje speciální software, a přesune ho tak na o něco rychlejší pevný disk. Řekněme, že když se pak o týden později na pravidelné poradě o prezentaci zmíní velký šéf firmy, začnou si ji všichni přítomní hromadně stahovat a přeposílat. Systém pak v tuto chvíli opět zasáhne a soubor přesune na nejrychlejší SSD disk. Takto si můžeme zjednodušeně představit princip fungování automatického vrstvení dat, i když v reálu neoperujeme s celými soubory, ale datovými bloky na subsouborové úrovni.

Takto tedy vypadá automatické vrstvení dat u profesionálních diskových polí, jak však přesně funguje Fusion Drive skrytý v hlubinách nového iMacu? Podle poznatků webu Anandtech je na flash paměti nejprve vytvořena 4 GB vyrovnávací paměť, která se dá srovnat s ekvivalentem u hybridních disků. Do této vyrovnávací paměti počítač zapisuje všechna nová data, a to do té doby, než je zcela zaplněna. V tu chvíli jsou všechny další informace uloženy na pevný disk. Důvod k tomuto opatření je ten, že flash je mnohem rychlejší pro operace s menšími soubory. Tady však podobnost s hybridním diskem končí.

Dále funguje Fusion Drive tak, jak jsme si ukázali na příkladu o dva odstavce výše. Speciální software skrytý v systému Mountain Lion rozezná, které soubory uživatel používá nejvíce, a přesune je do výkonnější 128 GB flash paměti. Méně potřebná data pak naopak odloží na pevný disk. Apple přitom podle všeho myslel na bezpečnost takto přesouvaných souborů a nechává původní verzi na zdrojovém disku do té doby, než je operace dokončena. Nemělo by tedy dojít k nemilým překvapením například po nečekaném výpadku proudu.

imac 2012 official

Podle těchto informací zatím Fusion Drive vypadá jako velmi praktická funkce, a to zejména pro běžné uživatele, kteří se nechtějí zabývat správou souborů na několika různých úložištích. Pro náročnější zákazníky možná nebude poskytovaných 128 GB flashové paměti pro všechna jejich data dostačovat, na druhou stranu stále mohou pro větší pracovní soubory využívat rychlých externích disků připojených řekněme přes Thunderbolt.

Asi nejdůležitější je v tuto chvíli vědět, na kolik nás vlastně tahle legrace přijde. Jak je totiž vidno podle cen nově představených produktů, za pokrok se u Applu platí. Už za základní model iMacu v českých obchodech vydáme téměř 35 tisíc korun a dokonce ani ten nejvyšší model ve standardu Fusion Drive neobsahuje. Ten je potřeba navolit jako zvláštní konfiguraci za příplatek 6 500 Kč. Není proto vyloučeno, že pro mnohé uživatele nepřevýší výhody Fusion Drive jeho závratnou cenu. Objektivní hodnocení však samozřejmě budeme moci vyřknout až ve chvíli, kdy si nový iMac sami vyzkoušíme.

Zdroj: Ars Technica, AnandTech

Student žurnalistiky, náruživý hráč, nově nadšený fotograf a hlavně velký fanoušek techniky. Zejména té s nakousnutým jablkem.

Všechny články autora

Diskuze k článku

    Nové iMacy jsou v základní nabídce pomalejší, než předchozí řada: mají disky s otáčkami 5400 rpm. Takže nechápu zvýšení cenu už u základních modelů. Jinak „ultratenké“ má nový iMac evidntně jen okraje, nakonec jde stejně do patřičné hloubky. Tuhle „inovaci“ si mohl Apple ušetřit, měl by v bedně víc místaq a mohl tam nechat standardní 3,5 disky se 7200 rpm a ten, kdo by nechtěl FD by tak nemusel trpět předpokládanou leností nových iMaců. Zdá se mi, že Apple spíš víc „honí vodu“, tedy v desktopech určitě.

    To ve většině případů asi ani nepoznáš, systém a tvoje oblíbený programy se budou načítat z SSD a že se ti na zbylym 5400rpm budou válet soubory, to už si myslim, že nehraje tak velkou roli. Jediný, kdy by si myslim že by to mohlo vadit tak při přesouvání souborů z nějakejch externích zařízení…

    No jde o základní verzi. ta má disk jen „5400rpm“ a nebude u ni možné ani přidat fusion drive. což nechápu proč. kupa lidem ta konfigurace stačí a chtěli by jen rychlý disk

    Rozdíl mezi 5400 a 7200 nepoznáte. Tady už více záleží na kvalitě disku než na rychlosti jeho otáčení. Poznáte až tak maximálně raptor na 10tis otáčkách a i tak je to zhruba 20%. Beztak, každý kdo trochu více pracuje s počítači, si tam časem koupí alespoň 250GB SSD na systém. To dnes stojí pár šupů.

    Ver mi, že ja to v praxi ani len nespoznávam, mám MacBook Pro, z ktorého som vymontoval mechaniku a nahradil ju SSD diskom, rýchlosť? Neporovnateľná a to druhý disk je WD 500GB a „len“ 5400rpm, nie je to poznať. Systém je rýchly, svižný, okamžitý. Osobne si myslím, že skôr ako na HDD bude všetko stáť na kvalite SSD disku a aj veľkom RAM pamäte dačo do toho povie.

    Ale jo, jasně že je to poznat, o tom není sporu. Jenomže když běžně pracuješ s daty o velikosti 200GB a víc, už to poznáš. V tom případě mi přijde „staré“ řešení SSD + HD 7200rpm lepší než Applem nabízený velikostně a otáčkami omezený FD. Nehledě na ten fakt, že je to jen za příplatek a základ s diskem s 5400rpm je fakt slabota a ještě je to dražší než předchozí model.

    samply, víš? pořád bereš různé a na 128GB kde je ještě spousta jiných věcí se nevejdou… Takže stejně by potom byl potom jeden odkázán na ten prokletý 5400 disk. A to je hodně pomalé načítání. To strávíš při otevírání projektu v Logicu mládí.

    Pre mňa žiadna extra novinka.
    Najlepšie je mať v počítači 2 disky – jeden SSD a jeden HDD (tento koncept s tým počíta tiež).
    Ale nepotrebujem, aby systém za mňa o niečom rozhodoval. Systém, aplikácie a dáta nech sú na SSD a všetko je potom šialene rýchle.
    Prehrávanie videa nepotrebuje SSD, preto všetky videá mám na HDD. Tak isto originály fotografií, hudbu, zálohy a inštalačky.
    Prehliadanie fotiek je lepšie na SSD, takže ich kópie v zmenšenej forme 2Mpix mám na SSD.
    Editácii videa tiež SSD veľmi pomôže, preto videá, ktoré chcem editovať, presúvam dočasne na SSD.

    128GB SSD + 2TB+ HDD (5400 ot.) je pre mňa ideál

    Takto sa dá spraviť Macbook Pro, Mac Mini a PC.

    Takto to samozřejmě lze řešit, ale spousta uživatelů má ve svých datech nepořádek, stačí se podívat do jejich knihovny iTunes… Proto pro ně zdá se bude Fusion Drive přínosem. Ale závěry necháme opravdu až na později :)

    Teda klobouk dolu, představí-li si můj puntíčkářskej mozek udržování takovýho maglazju v rozzložkovanejch oddílech (nebo discích) tak se mi chce zvracet.. to bych asi třídil rok – za předpokladu, že bych vymyslel efektivní systém třídění a označování.. Fusion Drive by mi asi pomohlo líp:)

celý text





Čtěte více



.