Vratislav Holub V útrobách dnešních počítačů Mac tepou čipsety z rodiny Apple Silicon. S nimi Apple přišel již v roce 2020, kdy namísto procesorů Intel přešel na vlastní řešení. Vlastní čipy si gigant sám navrhuje, přičemž o jejich produkci a technologickou oporu se stará taiwanský gigant TSMC, který je globálním lídrem na poli výroby polovodičů. Applu se už dokonce podařilo zakončit první generaci (M1) těchto čipů, přičemž momentálně se očekává, že se ještě do konce roku 2022 dočkáme příchodu dalších dvou modelů druhé generace.
Mohlo by vás zajímat
Čipy Apple Silicon pomohly pozvednout kvalitu jablečných počítačů o několik kroků vpřed. Konkrétně jsme se totiž dočkali skvělého zlepšení výkonu a efektivity. Apple se totiž soustředí na performance per watt neboli výkon při spotřebě na Watt, v čemž znatelně překonává konkurenci. Pro giganta navíc nešlo o první změnu architektury. Macy totiž do roku 1995 využívaly mikroprocesory Motorola 68K, do roku 2005 pověstný PowerPC a poté až do roku 2020 procesory x86 od firmy Intel. Až poté přišla vlastní platforma postavená na architektuře ARM neboli čipsety Apple Silicon. Jenže se nabízí poměrně zajímavá otázka. Jak dlouhou se Apple Silicon dokáže udržet, než bude muset být nahrazen novější technologií?
Proč Apple měnil architektury
Nejprve si pojďme posvítit na to, proč vlastně Apple v minulosti měnil architektury a celkově tak vystřídal již čtyři různé platformy. V téměř každém případě k tomu však měl trošku jinou motivaci. Pojďme si to proto v rychlosti shrnout. Od Motorola 68K a PowerPC přešel z poměrně prostého důvodu – jejich divize totiž prakticky zanikly a nebylo kam pokračovat, což firmu staví do poměrně náročné situace, kdy je doslova donucena pro změnu.
Fotogalerie
V případě architektury x86 a procesorů Intel tomu však takto nebylo. Jak určitě víte, procesory Intel jsou tady dodnes a tvoří nemalý podíl na trhu s počítači. Svým způsobem zároveň zůstávají ve vůdčí pozici a najdeme jej prakticky všude – od herních počítačů, přes ultrabooky, až po klasické kancelářské počítače. Apple se však i přesto vydal vlastní cestou a měl k tomu hned několik důvodů. Důležitou roli hraje celková svoboda. Apple se tak zbavil této své závislosti na Intelu, díky čemuž už se nemusí strachovat o potenciální výpadky dodávek, což se v minulosti stalo hned několikrát. Cupertinský gigant v roce 2019 dokonce Intel osočil ze slabých prodejů svých počítačů, na čemž údajně nesl podíl Intel kvůli zpoždění dodávek procesorů.
Přestože je svoboda nesmírně důležitá, je možné říct, že ten hlavní důvod tkví v trošku něčem jiném. Procesory postavené na architektuře x86 se totiž ubírají trošku jiným směrem, než kterým by chtěl Apple směřovat. Naopak ARM v tomto ohledu představuje parádní řešení na vzestupu umožňující využít parádní výkon v kombinaci se skvělou úsporností.
Kdy skončí Apple Silicon?
Pochopitelně všechno má svůj konec. Právě proto jablíčkáři diskutují nad tím, jak dlouho tu s námi Apple Silicon vlastně bude, případně čím bude nahrazen. Když se podíváme o éru zpět na procesory Intel, tak ty jablečné počítače poháněly 15 let. Někteří fanoušci proto zastávají stejný názor i v případě nové architektury. Ta by podle nich měla spolehlivě fungovat zhruba stejně, respektive přinejmenším 15 let. Když tedy mluvíme o potenciální změně platformy, je nutné si uvědomit, že něco takového přijde až za několik let.
Doposud se však Apple vždy spoléhal na nějakého dodavatele, zatímco nyní vsadil na přístup vlastních čipů, které mu dodávají již zmiňovanou svobodu a volnou ruku. Z tohoto důvodu je otázkou, zda by byl Apple tento benefit upustit a opět začal využít řešení někoho jiného. Něco takového se ale prozatím jeví silně nepravděpodobně. I přesto se už objevují náznaky toho, kam by gigant z Cupertina mohl poté směřovat. V posledních letech se stále větší pozornosti těší instrukční sada RISC-V. Musíme ale upozornit, že se jedná jen o instrukční sadu, která prozatím nepředstavuje žádnou architekturu či licenční model. Zcela klíčovým benefit spočívá v otevřenosti celé sady. Jedná se totiž o otevřenou instrukční sadu, která je přístupná prakticky volně a každému. Naopak v případě platformy ARM (využívající instrukční sadu RISC) musí každý výrobce platit licenční poplatky, což platí i pro Apple.
Mohlo by vás zajímat
Není se proto čemu divit, že se pohledy jablíčkářů ubírají právě tímto směrem. Na takovouto změnu si však budeme muset ještě několik let počkat. K ní by teoreticky mohlo dojít ze dvou zásadních důvodů – jakmile začne stagnovat vývoj ARMových čipů, případně se ve velkém rozjede využívání instrukční sady RISC-V. Zda ale k něčemu takovému skutečně dojde je prozatím nejasné. Zajímavé ale bude sledovat, jak by se Apple k tomuto úkolu případně postavil. Je totiž dost možné, že vzhledem k otevřenosti sady by pokračoval ve vývoji vlastních čipů, které by si následně nechával vyrábět některým dodavatelem.
