Přechod z procesorů Intel na vlastní čipy Apple Silicon je mnoha jablíčkáři označován za jednu z nejzásadnějších změn v historii jablečných počítačů. Macy si díky tomu polepšily především v oblasti výkonu a energetické náročnosti, jelikož nové stroje dominují především výkonem v poměru na watt. Zároveň se touto změnou architektury vyřešily pověstné problémy posledních let. Apple se totiž od roku 2016 potýkal s až kriticky slabým výkonem především MacBooků, které se vinou moc tenkého těla a špatného designu nedařilo uchladit, kvůli čemuž klesal i onen výkon.
Apple Silicon tento problém konečně vyřešil a postavil Macy na zcela novou úroveň. Apple tak chytil takzvaný druhý dech a konečně se mu v této oblasti opět začíná dařit, díky čemuž se můžeme radovat ze stále lepší a lepších počítačů. A to je nutné vzít v potaz, že jsme se zatím dočkali jen pilotní generace, u které každý očekával, že bude mít řadu nevychytaných chyb. Jelikož si však čipy Apple Silicon zakládají na odlišné architektuře, je zároveň nutné, aby na ně vývojáři přepracovali i jednotlivé aplikace. To platí i pro operační systém macOS. A jak se ve finále ukázalo, tato změna prospěla nejen po stránce hardwaru, ale také softwaru. Jak se tedy změnil systém macOS od příchodu čipů Apple Silicon?
Spolupráce hardwaru a softwaru
Operační systém pro jablečné počítače si s příchodem nové hardwaru výrazně polepšil. Obecně jsme se tak dočkali jednoho z hlavních benefitů, ze kterého již několik let těží primárně iPhone. Řeč je samozřejmě o skvělé provázanosti hardwaru se softwarem. A právě toho se nyní dočkaly i Macy. Ačkoliv se ani tak nejedná o zcela bezchybný operační systém a poměrně často můžeme narazit na různé chyby, tak i přesto lze říct, že se dočkal poměrně zásadního vylepšení a obecně funguje o dost lépe, než tomu je v případě Maců s procesorem od Intelu.
Apple zároveň díky novému hardwaru (Apple Silicon) mohl svůj operační systém macOS obohatit o některé exkluzivní funkce, které využívají potenciál zmiňovaných čipů. Jelikož tyto čipy mimo CPU a GPU nabízejí i takzvaný Neural Engine, který slouží pro práci se strojovým učením a můžeme jej znát z našich iPhonů, tak jsme se dočkali například systémového portrétního režimu pro videohovory. Ten funguje úplně stejně jako na jablečných telefonech a stejně tak ke svému fungování využívá přímo tomu určený hardware. Díky tomu je ve všech ohledech kvalitnější a vzhlednější než softwarové funkce ve videokonferenčních programech jako MS Teams, Skype a ostatních. Jednou z nejzásadnějších novinek, které s sebou přinesl Apple Silicon, je možnost spuštění iOS/iPadOS aplikací přímo na Macu. To nám výrazně rozšiřuje celkové možnosti. Na druhou stranu je nutné zmínit, že ne každá appka je takto dostupná.
Posun macOS
Příchod nových čipů měl bezesporu zásadní vliv i na zmiňovaný operační systém. Díky zmiňované provázanosti hardwaru a softwaru, kdy má Apple prakticky vše pod vlastní kontrolou, lze také počítat s tím, že se v budoucnosti dočkáme dalších zajímavých funkcí a novinek, které by používaní Maců měly ještě více zpříjemnit. Je poměrně příjemné vidět tuto změnu v praxi. Během posledních let totiž macOS lehce stagnoval a jablíčkáři si stále častěji stěžovali na nejrůznější problémy. Nyní tedy můžeme doufat, že se situace konečně obrátí.
Tady si musím přisadit.
Používám teď pravidelně denně oba MacBook 16 s i9 i s M1.
A opravdu rozdíl je dramatický po všech stránkách!
Škoda, že Widle na M1 nedostanu (korporátní W10 image na ARMu prostě není a možná nikdy nebude, korporátní IT na to nemá).