Vratislav Holub Když Apple v červnu 2020 představil příchod Apple Silicon neboli vlastních čipů pro jablečné počítače, získal si tím nemalou pozornost celého technologického světa. Cupertinský gigant se totiž rozhodl pro upuštění od do té doby používaných procesorů Intel, které relativně svižným tempem nahrazuje vlastními čipy postavenými na architektuře ARM. V tomto směru má společnost bohatou praxi. Stejným způsobem si totiž navrhuje čipsety i pro telefony, tablety a ostatní. Tato změna s sebou přinesla řadu úžasných výhod, včetně nezpochybnitelného komfortu. Jedna z nejlepších vychytávek ale pomalu upadá v zapomnění? Proč?
Mohlo by vás zajímat
Adam Kos Apple Silicon: Jedna výhoda za druhou
Jak už jsme zmínili výše, přechod od procesorů Intel na vlastní řešení Apple Silicon s sebou přináší řadu skvělých výhod. Na první místo musíme samozřejmě postavit úžasné zlepšení výkonu, které jde ruku v ruce s lepší úsporností a nižšími teplotami. Ostatně díky tomu se cupertinský gigant trefil přímo do černého. Na trh totiž přinesly zařízení, která si dokážou hravě poradit s běžnou (i náročnější) prací, aniž by se jakkoliv přehřívala. Další výhoda spočívá v tom, že Apple čipy staví na zmiňované architektuře ARM, se kterou, jak již bylo zmíněno, má bohaté zkušenosti.
Představení prvního čipu Apple Silicon
Na stejné architektuře si totiž zakládají i ostatní čipy od Applu, které můžeme najít jak v iPhonech a iPadech (Apple A-Series), tak v dnešní době i v Macích (Apple Silicon – M-Series). To s sebou přináší zajímavý benefit. Aplikace určené například pro iPhone tak lze bezchybně spustit i na jablečných počítačích, což může znatelně usnadnit život nejen uživatelům, ale také jednotlivým vývojářům. Osobně jsem díky této změně v určitém období i na Macu používal aplikaci Tiny Calendar Pro, která je za normálních okolností dostupná jen pro iOS/iPadOS a na macOS oficiálně není. To ale pro Macy s Apple Silicon není žádný problém.
Problém s iOS/iPadOS aplikacemi
Ačkoliv se tato vychytávka jeví jako parádní možnost pro obě strany, tak bohužel pomalým tempem upadá v zapomnění. Jednotliví vývojáři totiž mají možnost zvolit, aby jejich iOS aplikace nebyly dostupné na App Storu v macOS. Tuto možnost zvolila nemalá část, včetně společností Meta (dříve Facebook) a Google. Pokud tedy jablíčkáři mají zájem o nějakou mobilní aplikaci a chtějí si ji dát do svého Macu, tak existuje velká šance, že se s úspěchem zkrátka nesetkají. Vzhledem k potenciálu této provázanosti je obrovská škoda, že prakticky nelze naplno využít tuto výhodu.
Mohlo by vás zajímat
Pavel Jelič Na první pohled se taky může zdát, že vina je především na straně vývojářů. Ačkoliv svůj podíl na tom nesou, nemůžeme ze současné situace obviňovat pouze je, jelikož tady máme ještě dva důležité články. V první řadě by měl zasáhnout především Apple. Ten by pro vývojáře mohl přinést další dodatečné nástroje pro usnadnění vývoje. Na diskuzních fórech se také objevily názory, že by se celý problém mohl vyřešit představením Macu s dotykovou obrazovkou. O pravděpodobnosti podobného produktu ale nyní nebudeme spekulovat. Posledním článkem jsou pak samotní uživatelé. Osobně mi připadá, že v posledních měsících nejsou vůbec slyšet, kvůli čemuž možná vývojáři ani netuší, co po nich jablíčkáři chtějí. Jak na tento problém nahlížíte vy? Uvítali byste některé iOS aplikace na Apple Silicon Macích, nebo vám stačí webové aplikace a ostatní alternativy?
Pozdravujem. Ja by som určite uvýtal, aby app ktorú mám v iPhone aj iPade bolo možné používať aj v MacBooku s M1 a je to app 24me
Problém byla sázka právě na tu spotřebu na výkon. Tedy něčeho co ocení dnes nejvíce omezená skupina lidí. Díky opatřením s CV19 se množina lidí co musí kódovat někde v kavárně , restauraci pláži na baterku se podstatně zmenšila. Hlavně vykonu tolik nepotřebují.
Mnohem více lidí ve studiích naráží na HW omezeni platformy. Případně nedostatek vykonu bez ohledu na spotřebu. Kdy ani Xkový SoC ne ve všech parametrech vykonu a konektivity.
Zdravím. Zcela upřímně – dostat app z iOS na Mac tímto způsobem může být buď extrémně jednoduché, nebo složité. Mezi tím moc není. Důvod je prostý – app na iOS lze tvořit dvěma způsoby – užitím SwiftUI nebo UIKitu (ostatní způsoby zanedbejme, tam je postup podobný, někdy ještě složitější). Ve své podstatě je SwiftUI nejsnadnějším způsobem, prostředí se tvoří kódem a přizpůsobí se zařízení. Přemění se tedy tak, aby bylo přístupné i na Macu. To není extra složité. UIKit pak funguje na bázi budování rozhraní na plátně, přizpůsobení vyžaduje větší zásah vývojáře. Pokud vím, apps Mety nebo Googlu jsou dělány ještě malinko složitěji a pro správnou podporu Macu by bylo potřeba udělat v podstatě novou app. Problém SwiftUI je, že je poměrně nové, je s námi od iOSu 12 nebo 13 (tady si jistý nejsem), takže jsou pro něj pořádně odladěné jen velmi moderní aplikace. Apple má pro developery velkou iniciativu pro tvorbu ve SwiftUI, tou je jednoduchost a rychlý vývoj frameworku, nic víc ale zcela upřímně dle mého udělat nemůže.