Zavřít reklamu

Jablečné produkty využívám již pěknou řádku let. Vůbec první MacBook jsem si každopádně pořídil před pěti lety – pro některé z vás to může být dlouhá doba, pro některé zase naopak velmi krátká. Tak jako tak jsem si ale jistý tím, že díky mé kariéře redaktora Apple magazínů nejen o tomto jablečným systému vím prakticky vše. Aktuálně je pro mě MacBook něco, bez čeho si nedokážu představit každodenní fungování, a dokonce ho mám radši, než iPhone. Tak stejně to vnímám i co se týče systému, tedy že mám radši macOS než iOS.

Před tím, než jsem si pořídil první MacBook, jsem prakticky celé mé mládí pracoval na počítačích s Windows. To znamená, že jsem se k Macu, potažmo celkově k Applu, musel dopracovat. Z Windows jsem byl zvyklý na určité standardy, především co se funkčnosti a stability týče. Tak nějak jsem počítal s tím, že jednou za rok budu celý počítač přeinstalovávat, abych rychlost a stabilitu zachoval. A nutno zmínit, že to pro mě nebyl žádný problém, jelikož se ve skutečnosti nejednalo o bůhvíjak složitý proces. Po přechodu na macOS jsem si však tak strašně moc navykl na uživatelský komfort, až jsem to nakonec dost možná přehnal.

Vůbec první verzí macOS, kterou jsem kdy vyzkoušel, byla 10.12 Sierra a já jsem za celou tu dobu, až doposud, nikdy neprovedl přeinstalaci nebo čistou instalaci Macu. To znamená, že jsem si celkově prošel šesti majoritními verzemi operačního systému macOS, a to až po poslední verzi 12 Monterey. Co se týče jablečných počítačů, které jsem vystřídal, tak se původně jednalo o 13″ MacBook Pro, následně jsem po pár letech opětovně přešel na nový 13″ MacBook Pro. Ten jsem pak vystřídal za 16″ MacBook Pro a aktuálně mám před sebou opět 13″ MacBook Pro, již s čipem M1. Celkově jsem tedy na jedné instalaci macOS prošel šesti majoritními verzemi macOS a čtyřmi jablečnými počítači. Kdybych i nadále využíval Windows, nejspíše bych měl za sebou celkově šestkrát přeinstalaci.

Po šesti letech první větší problémy

Když jsem svůj MacBook aktualizoval na nejnovější macOS 12 Monterey, tak jsem si začal všímat určitých problémů. Ty už se projevovaly i v macOS 11 Big Sur, avšak jednak nebyly velké, a jednak nijak nezasahovaly do každodenního pracovního fungování. MacBook se po instalaci macOS 12 Monterey tak nějak postupně začal bortit, tedy že každým dnem bylo fungování s ním horší a horší. Vůbec poprvé jsem si začal všímat všeobecného zhoršení výkonu, špatného nakládání s operační paměti či třeba nadměrného zahřívání. I nadále jsem se ale s MacBookem tak nějak snažil fungovat, a to i přesto, že můj kolega vlastní MacBook Air M1, kterému jsem tiše záviděl. Tento stroj totiž kolegovi funguje celou dobu naprosto bezchybně a o problémech, se kterými jsem měl starosti, se mu ani nesnilo.

V posledních dnech už ale problémy začaly být opravdu neúnosné a troufám si tvrdit, že mi každodenní práce v některých případech mohla trvat až dvakrát déle. Prakticky na vše jsem musel čekat, přesouvání oken napříč vícero monitory bylo nemožné a fungovat dejme tomu v Safari, Photoshopu a zároveň komunikovat skrze Zprávy či Messenger, se stalo nemožným. V jednu chvíli jsem tak mohl pracovat jen v jedné aplikaci, ty ostatní jsem musel zavírat, abych vůbec mohl něco dělat. Při včerejší práci už jsem se ale večer hodně naštval a řekl jsem si, že přeinstalaci již nebudu odkládat. Po šesti letech už je prostě načase.

Provedení čisté instalace je v macOS 12 Monterey hračka a rychlovka

V tu chvíli jsem ukončil veškeré aplikace, aby mohla přeinstalace proběhnout, a přesunul jsem se do nového rozhraní pro smazání dat a nastavení, která je nově součástí macOS 12 Monterey. Najdete ho tak, že přejdete do Předvoleb systému, a poté v horní liště klepnete na záložku Předvolby systému. Následně z menu stačí vybrat Smazat data a nastavení…, čímž se vám spustí průvodce, který vše udělá za vás. Žádným způsobem jsem neřešil ani to, zdali mám na iCloudu zálohovaná veškerá data. Celou tu dobu jsem se snažil si naprosto vše ukládat na iCloud, tudíž jsem na tohle také spoléhal. Přeinstalace prostřednictvím průvodce byla opravdu velmi jednoduchá – stačilo vše potvrdit, následně Mac aktivovat, a poté už došlo ke spuštění úvodního průvodce, který se po přeinstalaci zobrazí.

Celý proces přeinstalace trval zhruba 20 minut a ihned poté, co jsem se ocitl v rámci čistého macOS, jsem se začal obrazně řečeno bít do hlavy a říkal jsem si, proč jsem to neudělal dříve – a říkám si to vlastně doteď. Ihned jsem poznal, že konečně vše funguje tak, jako „za mlada“. Aplikace se spouští ihned, přihlášení probíhá ihned, okna se při přesouvání nezasekávají a tělo MacBooku je ledově chladné. Teď, když se na to zpětně dívám, tak se snažím zjistit, proč jsem tento proces vlastně odkládal. Přišel jsem na to, že to byl nejspíše špatně zakořeněný zvyk, protože společně s přeinstalováním Windows bylo vždy nutné celý obsah na disku vzít, přenést jej na disk externí, a po přeinstalování data opětovně vrátit, což mohlo při větším objemu dat trvat klidně půlku dne.

V případě přeinstalace jsem tohle vůbec nemusel řešit a prakticky jsem nemusel řešit ani nic jiného. Jak říkám, prostě jsem se rázem rozhodl ke smazání všeho, což jsem také provedl, bez váhání. Samozřejmě, kdybych si již několik let neplatil nejdražší 2 TB tarif na iCloudu, tak bych musel řešit stejné přenášení dat jako ve Windows. V tomto případě jsem si ale opět potvrdil, že se předplácení tarifu na iCloudu opravdu vyplatí. A upřímně absolutně nerozumím lidem, kteří iCloud, popřípadě jakoukoliv jinou cloudovou službu, nevyužívají. Za mě, minimálně u Applu a jeho iCloudu, neexistují žádné nevýhody. Všechny soubory, složky, data aplikací, zálohy a vše ostatní mám zálohováno a v případě, že se stane cokoliv, tak o tato data nepřijdu.

Můžu si jakékoliv Apple zařízení zničit, může mi být ukradeno, ale data budou stále moje a stále k dispozici na všech ostatních (nejen) Apple zařízeních. Někdo by mohl namítat, že k datům na cloudu nikdy nebudete mít „fyzický“ přístup, a že mohou být zneužita. K tomu bych jen rád řekl, že právě z toho důvodu využívám iCloud, který za dobu posledních několika let patří mezi nejbezpečnější a nepamatuji si, kdy bych naposledy zaznamenal nějakou kauzu, ve které by iCloud figuroval. I kdyby navíc k nějakému úniku dat došlo, tak jsou stále šifrovaná. A i v případě dešifrování by mi asi bylo jedno, zdali se někdo podívá na mé rodinné fotky, články či cokoliv jiného. Nejsem prezident, šéf mafie ani nějaký vlivný člověk, takže se neobávám. Pokud do nějaké takové skupiny lidí patříte, tak jsou samozřejmě určité obavy na místě.

Závěr

Tímto článkem jsem chtěl říct hned několik věcí. Primárně to, abyste využívali iCloud, protože se jedná o službu, která vám (a klidně i celé vaši rodině) dokáže za cenu pár káv měsíčně zpříjemnit a zjednodušit každodenní fungování. Zároveň jsem chtěl zmínit to, abyste se nebáli přeinstalování macOS, pokud nefunguje podle vašich představ… a hlavně tedy pokud využíváte iCloud, abyste nemuseli řešit přenos dat. V mém případě jsem vydržel na jedné instalaci macOS celých šest let, což je dle mého názoru naprosto perfektní výsledek, dokonce možná až zbytečně dobrý. Po mé prakticky první přeinstalaci MacBooku (nepočítám-li sevisní přeinstalace jiných Maců) jsem připraven tento celý proces opakovat klidně jednou ročně, a to s každým vydáním nové majoritní verze. Je mi jasné, že někteří z vás si nyní v hlavě řeknou „takže se z macOS stal Windows“, jenže takto to rozhodně není. Myslím si, že minimálně tři až čtyři roky dokáže Mac běžet na jedné instalaci macOS bez problémů, roční přeinstalaci budu provádět jen pro klid duše. Navíc k tomu, těch 20 minut, kterých celý proces čisté instalace trvá, mi za bezproblémový chod macOS určitě stojí.

MacBook můžete zakoupit zde

.