Adam Kos Na 18. října si Apple nachystal svou podzimní keynote, na které je různými analytiky i širokou veřejností předpokládáno, že se dočkáme 14 a 16“ MacBooku Pro. Mnoho minulých zpráv již zmiňovalo, že by některý model měl dostat mini-LED, a to také se 120Hz obnovovací frekvencí.
Už ani ne týden před uvedením novinek samozřejmě sílí různé spekulace o tom, co budou novinky vlastně umět. Možná tím nejdůležitějším je právě jejich displej, protože na něho se přece při práci dívají uživatelé nejčastěji. Apple se tak možná zbaví strohého označení Retina displej, které aktuálně uvádí nejen u 13“ varianty MacBooku Pro s M1 čipem, ale i u 16“ modelu s procesorem od Intelu. Nahradit by je měla technologie mini-LED.
Mohlo by vás zajímat
OLED je typ LED, kde se jako elektroluminiscenční látka využívají organické materiály. Ty jsou uloženy mezi dvě elektrody, z nichž je alespoň jedna průhledná. Tyto displeje se využívají nejen při konstrukci displejů v mobilních telefonech, ale např. i v televizních obrazovkách. Jasnou výhodou je podání barev, kdy je černá skutečně černá, protože takový pixel se nemusí vůbec rozsvěcet. Jenže tato technologie je také patřičně drahá, proto Apple tuto technologii ještě nenasadil jinam než do svých iPhonů.
Možná podoba nového MacBooku Pro:
Fotogalerie
LCD, tedy displej z tekutých krystalů, je displej skládající se z omezeného počtu barevných (nebo dříve monochromatických) pixelů seřazených před zdrojem světla nebo reflektorem. Každý pixel LCD se skládá z molekul tekutých krystalů uložených mezi dvěma průhlednými elektrodami a mezi dvěma polarizačními filtry, přičemž osy polarizace jsou na sebe kolmé. Technologie mini-LED sice může evokovat, že má více společného s OLED, ve skutečnosti jde však o LCD.
Mohlo by vás zajímat
Vratislav Holub Zobrazovací výhody mini-LED
Apple má s mini-LED větších rozměrů již zkušenosti, protože jej prvně uvedl v 12,9“ iPadu Pro 5. generace. Pořád ale dbá na označení Retina, takže jej uvádí jako Liquid Retina XDR displej, kde ono XDR značí extrémní dynamický rozsah s vysokým kontrastem a vysokým jasem. Ve zkratce to znamená, že takový displej poskytuje obsah se živějšími barvami a věrnějšími detaily, a to i v těch nejtmavších částech obrazu zejména video formátů HDR, tedy Dolby Vision atd.
Fotogalerie
Smyslem mini-LED panelů je jejich systém podsvícení s individuálně ovládanými místními zónami ztlumení. LCD využívá světlo vyzařující z jedné hrany displeje a rovnoměrně ho rozděluje po celé zadní straně, oproti tomu Liquid Retina XDR Applu obsahuje na 10 tisíc mini-LED rovnoměrně rozložených po celé zadní straně displeje. Ty jsou seskupeny do soustavy více než 2 500 zón.
Mohlo by vás zajímat
Provázanost s čipem
Budeme-li se bavit o 12,9“ iPadu Pro 5. generace, tak má obsažený mini-LED i díky tomu, že je osazen M1 čipem. Na jeho zobrazovacím modulu totiž běží vlastní algoritmy společnosti pracující na úrovni pixelů a samostatně ovládají vrstvy mini-LED a LCD displeje, které považují za dva odlišné displeje. To má však za následek mírné rozostření nebo změnu barvy při posouvání na černém pozadí. V době vydání iPadu se tak kolem toho strhlo poměrně veliké haló. Ostatně se i této vlastnosti začalo říkat „Halo“ (svatozář). Apple se však nechal slyšet, že je to normální jev.
Ve srovnání s OLED spotřebuje mini-LED také méně energie. Když si k tomu přičtete energeticky úsporný čip M1 (nebo spíše M1X, který budou nové MacBooky pravděpodobně obsahovat), může Apple při použití baterie o stávající kapacitě ještě prodloužit výdrž na jedno nabití. To umocní i možná integrace ProMotion obnovovací frekvence, která se bude měnit podle toho, co se na displeji odehrává. Pokud bude naopak fixní 120Hz, je jasné, že nároky na energii budou na druhou stranu vyšší. Technologie mini-LED je navíc ještě tenčí, což by se mohlo odrazit na tloušťce celého zařízení.
