Zavřít reklamu

Když Apple představil iPhone 4, všechny fascinovala ta jemná hustota pixelů jeho displeje. Pak se dlouho nic moc nedělo, než přišel s iPhonem X a jeho OLED. V tu dobu už povinně, protože u konkurence byl běžný. Nyní jsme se seznámili s iPhony 13 Pro a jejich ProMotion displejem s adaptivní obnovovací frekvencí, která dosáhne až na 120 Hz. Telefony s Androidem však umí více. Ale také obvykle hůře. 

Máme zde další faktor, ve kterém se mohou jednotliví výrobci smartphonů předhánět. Po velikosti displeje, jeho rozlišení, podobě výřezu či průstřelu tak záleží i na obnovovací frekvenci. Ta určuje, jak často se na displeji aktualizuje zobrazovaný obsah. Před iPhony 13 Pro mají telefony Applu fixní 60Hz obnovovací frekvenci, takže obsah se jim aktualizuje 60× za sekundu. Nejvyspělejší duo iPhonů v podobě modelů 13 Pro a 13 Pro Max umí tuto frekvenci adaptivně měnit podle toho, jak se zařízením interagujete. To od 10 po 120 Hz, tedy od 10× po 120× obnovení displeje za sekundu.

Běžná konkurence 

V dnešní době už mají 120Hz displeje zcela běžně i telefony s Androidem spadající do střední třídy. Jenže obvykle není jejich obnovovací frekvence adaptivní, ale fixní, a musíte si ji navíc sami určit. Chcete maximální požitek? Zapněte si 120 Hz. Potřebujete spíše šetřit baterii? Přepnete se na 60 Hz. A k tomu je zde ještě zlatá střední cesta v podobě 90 Hz. Toto rozhodně není pro uživatele zrovna pohodlné.

Proto Apple zvolil cestu nejlepší, jakou mohl – s ohledem na zážitek a s ohledem na výdrž zařízení. Pokud totiž nepočítáme čas hraní graficky náročných her, většinu času jednoduše není 120Hz frekvence potřeba. Vyšší aktualizaci obrazovky totiž oceníte především při pohybu v systému a aplikacích, stejně jako přehrávaných animacích. Zobrazuje-li se statický obraz, není třeba, aby vám displej probliknul 120× za sekundu, když to stačí 10×. Kdyby nic, šetří se tím především baterie.

iPhony 13 Pro nejsou první 

Apple přišel s jeho ProMotion technologií, jak adaptivní obnovovací frekvenci označuje, v iPadu Pro už v roce 2017. I když se nejednalo o OLED displej, ale jen jeho Liquid Retina displej s LED podsvícením a technologií IPS. Ukázal tím své konkurenci, jak to může vypadat a trošku si tím zavařil. Než tuto technologii přinesly iPhony přece to jen chvíli trvalo. 

Telefony s Androidem se samozřejmě snaží vylepšovat množnosti zobrazování obsahu za pomoci vyšší frekvence displeje s ohledem na prodloužení výdrže baterie. Apple tedy rozhodně není jediný, který adaptivní obnovovací frekvencí disponuje. Samsung Galaxy S21 Ultra 5G to umí stejně tak, nižší model Samsung Galaxy S21 a 21+ to pak umí v rozmezí 48 Hz až 120 Hz. Na rozdíl od společnosti Apple ale opět dává uživatelům na výběr. Ti si mohou zapnout i fixní 60Hz obnovovací frekvenci, pokud chtějí.

Podíváme-li se na model Xiaomi Mi 11 Ultra, který aktuálně seženete pod 10 tisíc Kč, tak zde v základu máte zapnutých jen 60 Hz a musíte sami povolit adaptivní frekvenci. Xiaomi nicméně obvykle používá 7stupňovou obnovovací frekvenci AdaptiveSync, která počítá s frekvencemi 30, 48, 50, 60, 90, 120 a 144 Hz. Má tedy vyšší rozsah, oproti tomu v iPhonech 13 Pro, na druhou stranu nedokáže sáhnout na úsporných 10 Hz. Uživatel to okem sice neposoudí, ale může to poznat na výdrži baterie.

A o tom to vlastně celé je – o vyvážení uživatelské zkušenosti z používání telefonu. S vyšší obnovovací frekvencí se na všechno lépe kouká a všechno, co se na něm děje, vypadá plynuleji a příjemněji. Daní za to je však vyšší vybíjení baterie. Adaptivní obnovovací frekvence zde tak má na tou fixní jasně navrch. S technologickým pokrokem by se navíc měla brzy stát naprostým standardem. 

.