Zavřít reklamu

V roce 2016 jsme se dočkali zajímavého přepracovaní MacBooků Pro, u kterých Apple vsadil na nový a tenčí design a řadu dalších zajímavých změn. Všem se však tyto změny nelíbily. Například kvůli zmiňovanému zúžení došlo k odebrání prakticky všech konektorů, které byly nahrazeny USB-C/Thunderbolt portem. MacBooky Pro pak disponovaly buďto dvěma/čtyřmi v kombinaci s 3,5mm audio konektorem. Velkou pozornost si každopádně získaly takzvané high-end modely. Ty se totiž kompletně zbavily řádku funkčních kláves a vsadily na dotykovou plochu s označením Touch Bar.

Právě Touch Bar měl být svým způsobem revolucí, kdy přinášel obrovské změny. Namísto tradičních fyzických kláves jsme měli k dispozici zmiňovanou dotykovou plochu, která se přizpůsobovala právě otevřené aplikaci. Zatímco ve Photoshopu nám pomocí posuvníků mohla pomáhat s nastavením efektů (například rádius rozmazání), ve Final Cut Pro pak posloužila pro posun na časové ose. Stejně tak jsme skrze Touch Bar mohli kdykoliv měnit jas či hlasitost. To vše bylo řešeno poměrně elegantně s využitím již uvedených posuvníků – odezva byla rychlá, práce s Touch Barem příjemná a vše vypadalo na první pohled dobře.

Pád Touch Baru: Kde se stala chyba?

Apple nakonec od Touch Baru upustil. Když koncem roku 2021 představil přepracovaný MacBook Pro s 14″ a 16″ displejem, mnoho lidí překvapil nejen profesionálními čipy Apple Silicon, ale také návratem některých portů (čtečka SD karet, HDMI, MagSafe 3) a odstraněním Touch Baru, který byl nahrazen tradičními fyzickými klávesami. Jenže proč? Pravdou totiž je, že se Touch Bar prakticky nikdy nesetkal s velkou oblibou. Apple je navíc posléze přinesl i na základní MacBooky Pro, čímž nám dal jasnou zprávu o tom, že v tomto je ona slibovaná budoucnost. Uživatelé ale moc spokojeni nebyli. Čas od času se totiž mohlo stát, že se vinou výkonu mohl Touch Bar zaseknout a značně znepříjemnit celou práci na zařízení. Osobně jsem se s tímto případem sám několikrát setkal a neměl tak ani příležitost pro změnu jasu či hlasitosti – v tomto ohledu je pak uživatel odkázán na restartování zařízení či Předvolby systému.

Pojďme se už ale zaměřit na samotné nedostatky tohoto řešení. Touch Bar je sám o sobě fajn a může usnadnit práci začátečníkům, kteří nejsou seznámeni s klávesovými zkratkami. V tomto ohledu řada jablíčkářů kroutila hlavou nad tím, proč Apple takovéto řešení implementuje právě do modelů Pro, které cílí na skupinu uživatelů dobře seznámených s macOS. MacBook Air se na druhou stranu Touch Baru nikdy nedočkal a dává to tak i smysl. Dotyková plocha by totiž zvyšovala náklady na zařízení a u základního laptopu by tak nedávala úplně smysl. Ostatně tohle je také důvod, proč Touch Bar neměl nikdy moc výrazné využití. Měli ho totiž k dispozici ti, kteří dokázali vše vyřešit podstatně rychleji za pomocí klávesových zkratek.

Touch Bar
Zdroj: Redakce Jablíčkář.cz

Promrhaný potenciál

Na druhou stranu se mezi jablíčkáři mluví i tom, zdali Apple nepromrhal potenciál Touch Baru. Někteří uživatelé si jej totiž po (delší) době ve finále oblíbili a dokázali si ho přizpůsobit tak, aby sloužil jejich potřebám. Jenže v tomto ohledu se bavíme o skutečně malé části uživatelů, jelikož většina Touch Bar zavrhla a prosila o návrat tradičních funkčních kláves. Nabízí se proto otázka, zdali to Apple nemohl udělat trošku celé jinak. Možná pokud by tuto novinku lépe promoval a přinesl by nástroje pro nejrůznější přizpůsobení všeho druhu, tak by vše mohlo dopadnout jinak.

Diskuze k článku

celý text





Čtěte více