Zavřít reklamu

Apple pravidelně přidává na svůj seznam zastaralých produktů další a další zařízení, která už mají nějaký ten rok své existence za sebou. Tentokrát si tohoto Černého Petra vytáhl nejen iPad Air ale také Thunderbolt Display. V prvním případě jsme vyzkoušeli, jestli je tomu právem. 

První smrt produktu jasně znamená ten moment, kdy mu už Apple nedá softwarovou podporu. První iPad Air se začal prodávat v roce 2013 a jeho prodej byl spolu s výrobou ukončen v roce 2016. Poslední operační systém, na kterém stroj běží, je iOS 12.5.7. Ano, opravdu iOS, protože iPadOS přišel až poté. Původní iPad Air je vybaven 9,7“ displejem s čipem A7 a jak u něho Apple uváděl, byl o 20 % tenčí, o 28 % lehčí a s o 43 % užšími rámečky kolem displeje oproti standardnímu iPadu. Jeho cena v USA tehdy začínala na částce 499 dolarů, u nás byla něco kolem 12 tisíc Kč.

apple-thunderbolt-display_01

Thunderbolt Display, představený v roce 2011, měl 27“ obrazovku, rozlišení 1440p, 720p kameru, tři porty USB 2.0, port FireWire 800, port Gigabit Ethernet a Thunderbolt port. V USA začínal na částce 999 dolarů a jeho výroba byla ukončena stejně jako v případě iPadu Air v roce 2016, což mělo za následek roky bez externího displeje nesoucí logo Apple. Jeho novodobým nástupcem je Studio Display. Je třeba ale zmínit, že Apple klasifikuje produkt jako technologicky zastaralý, jakmile uplyne více než 7 let od doby kdy jej společnost přestala distribuovat k prodeji. Dříve či později tak dojde na každý produkt, který dostane svého nástupce.

První iPad Air v roce 2023 

Původní iPad Air jsem pořídil hned v době jeho představení, a to jako první tablet společnosti. Rovnou jsem sáhnul po verzi Cellular, kdyby náhodou. Ono náhodou ale vlastně nikdy nepřišlo, protože už tehdy jsem měl v iPhonu neomezená data, takže by mi je stačilo sdílet, což by vyšlo samozřejmě levněji než platit datovou SIM. Jenže na to vlastně nikdy nedošlo. Jakékoli cesty, kde iPad byl, tak tam byl i MacBook, který zvládl práci plnohodnotněji. Důvod pracovat na cestách na iPadu tedy prakticky nebyl.

Mělo to být především domácí zařízení. Jeho hlavní problém je ale dodnes v tom, že nemá uživatelské profily, takže nejde sdílet mezi více uživateli. Tím pádem byl vždy používán vlastně jen tak nějak napůl. Zároveň mi ale jasně řekl, že iPad je pro mé účely zcela postradatelný produkt. Nicméně v rodině je do teď, a do teď funguje. Kdybych však Apple neukončil jeho podporu, pravděpodobně by zůstal schovaný v šuplíku.

Aktualizace jsou to hlavní 

Tento krok mě však donutil ho nabít a vyzkoušet, jak si po těch 10 letech od představení vlastně vede. Jako první přišla aktualizace na zmíněné iOS 12.5.7 s opravami zabezpečení. Další kroky následovaly do App Storu kvůli aktualizacím aplikací, které bez nich nejdou spustit. Jak ale asi tušíte, tady je hotovo. Ani aktualizace si totiž s tímto starým systémem nerozumí a dochází tak k zacyklení, kdy vás aplikace odkazuje k aktualizaci a aktualizace nejde stáhnout, protože máte starý systém. Jak z toho ven neexistuje. Je ale pravda, že mnoho aplikací stále šlape, jako Mextures, VLC, Snapseed, a to i po jejich úspěšné aktualizaci, což platí i u her jako Baldurs Gate. 

Co se týče samotné použitelnosti, ano, trochu to trvá, ale po vyčištění zbytečností, které už nejsou spustit, se dá předpokládat, že se chod zrychlí. Teoreticky by stálo za to udělat obnovu a nastavit zařízení jako nové. V takovém případě by zařízení fungovalo alespoň jako webový prohlížeč, protože Safari je plně funkční, jen samozřejmě neobsahuje všechny novinky, které po iOS 12 přišly. Hudba, Fotky a ostatní nativní aplikace jsou také v pohodě. 

Otázka však zní, proč se trápit. Všechno zvládne iPhone a to rychleji, jen na menším displeji. Na sledování videí je zde potom MacBook. První iPad Air je tedy zastaralý, takže v případě jeho poškození se může hodit do elektronického odpadu, na druhou stranu, někteří nenároční uživatelé by s ním byli ještě jistě spokojeni. A upřímně si myslím, že šlape pořád lépe než jakýkoli nový Android tablet nižší třídy. 

.