Zavřít reklamu

Když Apple představil nové 14″ a 16″ MacBooky Pro s čipy M1 Pro a M1 Max, dokázal tím uchvátit poměrně širokou skupinu jablíčkářů. Právě tyto čipy ze série Apple Silicon totiž posouvají výkon do nevídaných výšin, přičemž i tak si zachovávají nízkou energetickou náročnost. Tyto laptopy se primárně soustředí na pracovní činnosti. Jestliže však nabízejí takovýto výkon, jak na tom budou v oblasti gamingu, například ve srovnání s nejlepšími herními laptopy s operačním systémem Windows?

Srovnání několika her a simulací

Tato otázka se v tichosti šířila po diskuzních fórech, tedy až do chvíle, dokud se problematice nezačal věnovat portál PCMag. Jestliže nové laptopy s označením Pro nabízejí takto extrémní grafický výkon, nemělo by tedy být překvapením, že si levou zadní poradí i s náročnějšími hrami. I přesto však Apple během posledního Apple Eventu ani jednou nezmínil oblast gamingu. Má to své vysvětlení – MacBooky jsou obecně určeny pro práci a drtivá většina her na ně ani není k dispozici. PCMag si tedy do testu vzal 14″ MacBook Pro s čipem M1 Pro s 16jádrovým GPU a 32 GB jednotné paměti a nejvýkonnější 16″ MacBook Pro s čipem M1 Max s 32jádrovým GPU a 64GB jednotnou pamětí.

Proti těmto dvěma laptopům se postavila skutečně výkonná a dobře známá „mašina“ – Razer Blade 15 Advanced Edition. Ta v sobě ukrývá procesor Intel Core i7 v kombinaci s extrémně výkonnou grafickou kartou GeForce RTX 3070. Aby však podmínky byly pro všechna zařízení co možná nejshodnější, došlo také k úpravě rozlišení. Z tohoto důvodu MacBooky Pro používaly 1920 x 1200 pixelů, zatímco u Razeru se jednalo o standardní FullHD rozlišení, respektive 1920 x 1080 pixelů. Stejných hodnot bohužel nelze dosáhnout, protože Apple u svých laptopů vsází na odlišný poměr stran.

Výsledky, které (ne)překvapí

Nejprve si experti posvítili na porovnání výsledků ve hře Hitman z roku 2016, kde všechny tři stroje dosáhly relativně stejných výsledků, respektive nabídly více než 100 snímků za sekundu (fps), a to i v případě nastavení grafiky na Ultra. Pojďme se na to podívat trošku konkrétněji. Na nízkém nastavení dosáhl M1 Max 106 fps, M1 Pro 104 fps a RTX 3070 103 fps. Razer Blade své konkurenci lehce utekl až v případě nastavení detailů na Ultra, kdy získal 125 fps. Hned v závěru se ale držely i jablečné laptopy se 120 fps u M1 Max a 113 fps u M1 Pro. Tyto výsledky jsou bezesporu zarážející, jelikož čip M1 Max by měl nabízet podstatně vyšší grafický výkon než M1 Pro. To je pravděpodobně způsobeno špatnou optimalizací na straně samotné hry.

Větší rozdíly šly vidět až v případě testování hry Rise of the Tomb Raider, kde se už propast mezi dvěma profesionálními čipy Apple Silicon výrazně prohloubila. Na nízké detaily M1 Max získal 140 fps, avšak přeskočen byl laptopem Razer Blade, který se pochlubil 167 fps. 14″ MacBook Pro s M1 Pro pak získal „pouze“ 111 fps. Při nastavení grafiky na Very High už byly výsledky o něco menší. M1 Max se prakticky vyrovnal konfiguraci s RTX 3070, kdy získali 116 fps, respektive 114 fps. V tomto případě už ale M1 Pro doplatil na nedostatek grafických jader a získal tak jen 79 fps. I přesto se však jedná o relativně dobrý výsledek.

MacBook Air M1 Tomb Raider fb
Tomb Raider (2013) na MacBooku Air s M1 Zdroj: Redakce Jablíčkář.cz

V poslední fázi došlo k testování titulu Shadow of the Tomb Raider, kde už čipy M1 klesly i pod hranici 100 snímků za sekundu při nejvyšších detailech. Konkrétně M1 Pro nabídl prostých 47 fps, což je pro gaming zkrátka nedostačující – naprostým minimem je 60 fps. V případě nízkých detailů ale dokázal nabídnou 77 fps, zatímco M1 Max se vyšplhal na 117 fps a Razer Blade na 114 fps.

Co blokuje výkon nových MacBooků Pro?

Z výše zmíněných výsledků je tak patrné, že MacBookům Pro s čipy M1 Pro a M1 Max tak skutečně nic nebrání ve vstupu do světa gamingu. Právě naopak, jejich výkon je skvělý i u her a je tak možné je využít nejen na práci, ale i na občasné hraní. Má to ale ještě jeden háček. Zmiňované výsledky totiž nemusí být teoreticky tak úplně přesné, jelikož je potřeba si uvědomit, že Macy zkrátka nejsou na hraní. Z tohoto důvodu i samotní vývojáři jablečnou platformu spíše ignorují, kvůli čemuž je k dispozici jen pár her. Těch pár her je navíc naprogramovaných pro Macy s procesorem od Intelu. Jakmile tedy dochází k jejich spuštění na platformě Apple Silicon, tak musí nejprve dojít k jejich emulaci prostřednictvím nativního řešení Rosetta 2, což si pochopitelně vezme nějakou část výkonu.

Tímto pádem by teoreticky šlo říct, že M1 Max hravě poráží konfiguraci s Intel Core i7 a grafickou kartou GeForce RTX 3070. Pouze však v případě, kdyby byly hry optimalizované i pro Apple Silicon. Vzhledem k této skutečnosti mají výsledky, které jsou vesměs srovnatelné s konkurencí od Razeru, ještě větší váhu. V závěru se nabízí ještě jedna prostá otázka. Jestliže výkon Maců s příchodem čipů Apple Silicon tak znatelně vzrůstá, je možné, že i vývojáři začnou své hry připravovat i pro jablečné počítače? Prozatím to vypadá, že ne. Macy mají na trhu zkrátka slabé zastoupení a jsou i relativně drahé. Namísto toho si lidé mohou poskládat herní počítač za podstatně nižší cenu.

Diskuze k článku

    Ako bolo v článku spomenuté, pre macOS je len minimum hier. Preto si myslím, že omnoho zaujímavejšia je kategória hrania x86 hier, ktoré neboli ani napísané pre macOS, takže treba použiť Crossover alebo Windows ARM cez Parallels, ktorý má vlastný emulátor na 64bit x86 aplikácií. Tam už sú výsledky kvôli viacerým vrstvám prekladu bohužiaľ omnoho horšie aj v porovnaní s x rokov starými MacBookmi s procesormi od Intelu a AMD grafikami (keďže na nich môže Windows software bežať natívne). „Namísto toho si lidé mohou poskládat herní počítač za podstatně nižší cenu.“ – toto je pravda len v prípade desktopov, ale ak sa pozrieme na notebooky, tak by som nepovedal, že je to také ružové. Výkonovo a spracovaním je najnovším MacBookom veľmi blízko napríklad Asus Zephyrus G15 / M16, ktorý sa v závislosti od konfigurácie predáva za veľmi podobnú cenu, má výrazne horší displej aj výdrž na batériu, dokonca aj hrubé single core a multicore skóre na procesore (grafika je o niečo lepšia ako v M1 Max), ale na druhej strane spustí natívne všetok x86 software, čo môže byť veľká výhoda nie len v hraní, ale aj pri grafike. Celkovo si myslím, že možnosť spustiť Windows software je jediný posledný bottleneck nových MacBookov, hoci to môže znieť bizarne a Apple by mohlo v spolupráci s Microsoftom pripraviť ovládače tak, aby sa dal Windows ARM spustiť na procesoroch Apple Silicon. Fanúšikovia Linuxu už dokázali svojpomocne spustiť natívne Linux, ale nepodarilo sa im zatiaľ bohužiaľ rozchodiť grafické ovládače.

    ,,Tímto pádem by teoreticky šlo říct, že M1 Max hravě poráží konfiguraci s Intel Core i7 a grafickou kartou GeForce RTX 3070.” Ne neporáží. Velice důležité slovo je KDYBY.

    Jenže ta 3070tka v razeru je ve slabé verzi. Porovnejte to s legionem se 140w verzi a Apple se nechyta.

    Porovnavat chip ktery nevytvari temer zadne teplo tj. nepotrebujes aktivni chlazeni a zaroven ma i pri nejvyssim vykonu min. spotrebu energie se 140w aktivni kartou a procesorem ktery ma temer stejnou spotrebu je trochu bizarni .. i pres to intel s nvidii unika pouze kvuli spatne kompatibilite ktera se driv nebo pozdeji srovna ..

    Bizardní je porovnávat posch pseudoherní notebook s macbookem jen proto, aby testy vyšly pěkně. Za stejnou cenu se dalo koupit mnohem lépe provedené MSI s RTX 3080 a 130 W a Intelem 11980X či Ryzenem 5900X. Nikdo nepopírá výkon Pro a Max, ale srovnávat koloběžku z limitované edice z tryskáčem je pořád srovnání koloběžky s tryskáčem. Ať ta koloběžka stojí kolik chce.

    Hry na Macy nebudou a nejsou hlavně z dalšího důvodu: kdo už má na to, aby měl Maca a chce skutečně hrát, má už dávno u televize konzoli. Stejně tak to mám já a spousta lidí, co znám. Nevidím důvod, proč bych měl hrát na 13″ displeji svého M1 MBP, když můžu hrát na 69″ TV a opravdu si hraní užít.

celý text





Čtěte více