Ondřej Holzman Případ Apple vs. FBI se tento týden dostal do Kongresu, kde američtí zákonodárci zpovídali představitele obou stran, aby se o celé problematice dozvěděli víc. Ukázalo se, že se již prakticky neřeší iPhone z teroristického útoku, ale bude se jednat spíše o celé nové legislativě.
Výpovědi trvaly přes pět hodin a za Apple odpovídal Bruce Sewell, ředitel právního úseku, proti kterému stál ředitel FBI James Comey. Magazín The Next Web, který slyšení v Kongresu sledoval, vyzdvihl několik základních bodů, o nichž se Apple a FBI s kongresmany bavily.
Jsou potřeba nové zákony
Byť obě strany stojí na opačných názorových pólech, našly v Kongresu v jednom momentu společnou řeč. Apple i FBI usilují o nové zákony, které by pomohly spor, zda by se měla americká vláda moci nabourat do zabezpečeného iPhonu, vyřešit.
Americké ministerstvo spravedlnosti a FBI se nyní odvolávají na zákon „All Writs Act“ z roku 1789, který je velice obecný a víceméně nařizuje společnostem vyhovět vládním příkazům, pokud jim to nezpůsobí „přílišnou přítěž“.
Právě na tento detail se Apple odvolává, který nepovažuje za přílišnou přítěž lidské zdroje nebo cenu potřebnou k vytvoření softwaru, díky němuž by se vyšetřovatelé dostali do zamknutého iPhonu, ale tvrdí, že přítěží je vytváření vědomě oslabeného systému pro své zákazníky.
Když se v Kongresu Applu a FBI ptali, zda by se měl celý případ řešit na této půdě, nebo si ho měly vzít soudy, za kterými FBI šlo jako první, obě strany potvrdily, že tato věc potřebuje od Kongresu novou legislativu .
FBI si uvědomuje implikace
Princip sporu mezi Applem a FBI je poměrně jednoduchý. Výrobce iPhonů chce maximálně chránit soukromí svých uživatelů, proto vytváří produkty, do nichž není snadné se dostat. FBI ale chce mít i do těchto zařízení přístup, protože by to mohlo pomoct při vyšetřování.
Kalifornská firma od začátku argumentuje tím, že vytvořením softwaru pro obejití jejího zabezpečení se do jeho produktů otevřou zadní vrátka, které by pak mohl kdokoliv zneužít. Ředitel FBI v Kongresu přiznal, že si je takových možných následků vědom.
„Bude to mít mezinárodní důsledky, ale zatím si nejsme jistí, v jakém rozsahu,“ odpověděl ředitel FBI James Comey na dotaz, zda jeho vyšetřovací úřad pomyslel na možné nebezpečné aktéry, kterým by mohla být například Čína. Americká vláda si tedy je vědoma, že její požadavky mohou mít následky jak na domácí, tak mezinárodní půdě.
Zároveň si ale Comey myslí, že by mohla existovat „zlatá střední cesta“, kde by vedle sebe koexistovaly silné šifrování a vládní přístup k datům.
Už to není o jednom iPhonu
Ministerstvo spravedlnosti a FBI v Kongresu také přiznaly, že by rády získaly řešení, které by řešilo problém komplexně a netýkalo se jen jednoho iPhonu, například toho iPhonu 5C, nalezených u teroristy ze sanbernardinských útoků, kolem něhož se celá kauza rozjela.
„Bude tu přesah. Hledáme řešení, které není o každém telefonu zvlášť,“ prohlásil newyorský prokurátor Cyrus Vance na otázku, jestli jde o jedno zařízení. Podobně se vyjadřoval i ředitel FBI, který připustil, že by pak mohli vyšetřovatelé žádat soud o odemčení každého dalšího iPhonu.
FBI tak nyní popřelo své předchozí výroky, kde se snažilo tvrdit, že se rozhodně jedná pouze o jediný iPhone a jediný případ. Nyní je jasné, že by byl tímto jedním iPhonem nastavený precedent, což FBI přiznává a Apple to považuje za nebezpečné.
Kongres tak nyní bude řešit především to, v jakém rozsahu má soukromá firma povinnost spolupracovat v takových případech s vládou a jaké má vláda pravomoci. Vyjít by z toho nakonec mohla i zcela nová, výše zmiňovaná legislativa.
Pomoc Applu od newyorského soudu
Mimo dění v Kongresu a celý spor, který roste mezi Applem a FBI, došlo u newyorského soudu k rozhodnutí, jež by však mohlo dění mezi výrobcem iPhonů a Federálním úřadem pro vyšetřování ovlivnit.
Soudce James Orenstein totiž zamítl návrh vlády, která po Applu žádala odemčení iPhonu, patřícímu podezřelému v drogovém případu z Brooklynu. Důležité na celém rozhodnutí je, že soudce neřešil to, zda by měla mít vláda možnost donutit Apple k odemčení určitého zařízení, ale zda tento problém může řešit zákon All Writs Act, na který se FBI odvolává.
Newyorský soudce rozhodl, že na základě tohoto více než 200 let starého zákona není možné vládní návrh schválit, a zamítl ho. Apple by tento rozsudek jistě mohl využít v případném soudním sporu s FBI.
Sice to sem nepatří ale nevíte někdo jakej „správnej“ formát obrázku v png, je vhodnej pro videa imovie ? Myslím hlavně, když to dám do PIP a zmenším přiměřeně do rohu, tak to logo je „nevyhlazené“ jestli víte co myslím. A co s tím ? díky
Máš pravdu, nepatří to sem.
Zkus to raději na http://www.macforum.cz
Fandím jednoznačně Applu.
Tak je jasné kam to směřuje, viz „FBI tak nyní popřelo své předchozí výroky…“
Už chybí jen oblíbený argumet, kdyby to mělo zachránit jeden lidský život,
Souhlasím s Applem.
Souhlas, dopadlo by to akorát na slušný lidi, lidi který nechtěj aby se jim někdo dostal k datům si ještě dodatečně zašifrujou nějakym moribundusem…
Mám takovej dotaz – Apple tady ukazuje jak jim záleží na soukromí a bezpečnosti dat. Já souhlasím – jednoznačně jsem na straně Applu. Ale nechápu jednu věc.
iPhone, iPad jsou zabezpečeny – zato MacBook ani v Pro verzi neobsahuje žádné zabezpečení – proč? I notebooky za 20 tisíc mají TPM šifrovací čip a Apple to u svých MacBooků úplně ignoruje – nechápu.
Myslíte, že aspoň letos s tím něco udělají?
nevím jestli máš na mysli šifrování dat na disku, jestli jo tak to se dá jednoduše zapnout v nastaveních už od té doby co mám macbook takže já o tom vím od roku 2011 a osx lion předtím nevím ale předpokládám že to uměl už i dřív
No jenže to by mělo být jen šifrování systémem – neobsahuje TPM šifrovací čip na úrovni HW jako třeba iPhone – nebo jako ThinkPad, HP…..