Adam Kos Ať už je tablet jakkoli designově povedený a nabitý funkcemi, míra uživatelské spokojenosti s takovým produktem do značné míry vychází z interakce s jeho displejem. Vždyť skrze něho činíte veškeré akce. Je ale lepší LCD, OLED nebo mini-LED, a co se chystá do budoucna?
LCD
Displej z kapalných krystalů (Liquid Crystal Display) je nejrozšířenějším, protože se jedná o jednoduché, levné a poměrně spolehlivé řešení. Apple jej používá u iPadu 9. generace (Retina displej), iPadu Air 4. generace (Liquid Retina displej), iPadu mini 6. generace (Liquid Retina displej), a také 11“ iPadu pro 3. generace (Liquid Retina displej). I když se však jedná o prosté LCD, Apple jej neustále inovuje, proto také přišlo nejen značení Liquid, ale vidět je to např. v integraci ProMotion u Pro modelů.
Fotogalerie
Mini-LED
Jediným zástupcem mezi iPady, který nabízí jinou než LCD technologii displeje, je prozatím 12,9“ iPad Pro (5. generace). Jeho Liquid Retina XDR displej obsahuje 2D síť mini-LED podsvícení, díky kterému nabídne více stmívatelných zón než běžný LCD displej. Jasnou výhodou zde je vysoký kontrast, příkladné zobrazení HDR obsahu a absence vypalování pixelů, čímž mohou trpět OLED displeje. Že Apple technologii věří dokázal i u nových 14 a 16“ MacBooků Pro. Očekává se, že tento typ displeje letos dostane i 11“ iPad Pro a je otázkou, jak na tom bude iPad Air (a 13“ MacBook Pro a MacBook Air).
Fotogalerie
OLED
Mini-LED je nicméně pořád jistým kompromisem mezi LCD a OLED. Tedy alespoň z pohledu produktů Applu, který OLED používá jen u iPhonů a Apple Watch. OLED má totiž jasnou výhodu v tom, že se zde o vyzařování výsledného obrazu starají organické LED, které přímo reprezentují dané pixely. Nespoléhá se tak na žádné dodatečné podsvícení. Černé pixely jsou zde tak skutečně černé, čímž se šetří i baterie zařízení (zejména v tmavém režimu).
Fotogalerie
A právě na OLED spoléhají ostatní výrobci, kteří na něho přešli přímo z LCD. Např. Samsung Galaxy Tab S7+ nabízí 12,4“ Super AMOLED a rozlišením 1752 × 2800 pixelů, což vychází na 266 PPI. Lenovo Tab P12 Pro disponuje AMOLED displejem s úhlopříčkou displeje 12,6 palců a má rozlišení 1600 × 2560 pixelů, tedy 240 PPI. Huawei MatePad Pro 12,6 je 12,6“ tablet s rozlišením 2560 × 1600 pixelů OLED displeje s 240 PPI. Pro srovnání 12,9“ iPad Pro má 2048 × 2732 pixelů s 265 PPI. I zde se pak nachází 120Hz obnovovací frekvence, i když ne adaptivní.
Mohlo by vás zajímat
Amaya Tomanová AMOLED je pak zkratka pro Active Matrix Organic Light Emitting Diode (organická světelná dioda s aktivní matricí). Tento typ displeje se obvykle používá právě ve velkých displejích, protože PMOLED machází využití spíše jen u zařízeních do 3“ jejich úhlopříčky.
Micro-LED
Pokud nehledíte na značku, ve finále nemáte moc mezi kterými technologiemi vybírat. Levnější modely obvykle poskytují LCD, dražší mají různé formy OLED, jen 12,9“ iPad Pro má mini-LED. Nicméně je zde ještě jedna možná větev, kterou uvidíme v budoucnu, a tou je micro-LED. Zde přítomné LED jsou až 100krát menší než klasické LED, a jedná se o anorganické krystaly. Oproti OLED je zde výhoda i v delší životnosti. Jenže výroba je zde zatím patřičně nákladná, takže si její masovější nasazení musíme ještě počkat.
Mohlo by vás zajímat
Vratislav Holub Kroky Applu jsou zde tedy poměrně předvídatelné. U řady iPhonů sice už na OLED přešel kompletně (otázka je, co přinese letošní iPhone SE 3. generace), ale u iPadů zůstává zatím u LCD. Pokud se bude vylepšovat, bude se vylepšovat v rámci mini-LED, na OLED je u něho ještě příliš brzy, a to i z důvodu vysoké nákladnosti na výrobu.
