Jablíčkář Nemusíte mezi lidmi strávit ani moc času, abyste zaslechli základní třítónové vyzvánění iPhonu, které je všudypřítomné a o kterém každý ví, co signalizuje. Víte ale, odkud tenhle zvuk pochází? Možná budete překvapeni, když uslyšíte, že tato melodie nebyla původně složena pro iPhone, ale pro MP3 přehrávač určený pro Mac, jenž pocházel z roku 1998 a jmenoval se SoundJam MP.
Toto jméno vám možná zní povědomě, neboť Apple přehrávač SoundJam MP zakoupil a využil jeho technologii při tvorbě první verze iTunes. Vyzvánění „Tri-tone“ známé z iPhonu bylo ovšem vytvořeno přibližně rok před tím a dokonce deset let před tím, než se začal prodávat samotný iPhone.
Ale zpět do roku 1999, kdy jeden z tvůrců SoundJamu Jeff Robbin požádal amatérského hudebníka a zároveň softwarového inženýra v Applu, Kellyho Jacklina, o to, aby vytvořil zvuk, který by uživatele upozornil, když SoundJam MP dokončí vypalování CD. Jacklin se tohoto úkolu ujal a na svém blogu v článku „The History of the ‘Boo-Dah-Ling’ Sound“ vysvětluje, jak začal vyzvánění tvořit:
Hledal jsem něco prostého, co by upoutalo pozornost uživatele. Předpokládal jsem, že jednoduchý sled tónů zahraný na čistě znějící nástroj by mohl proniknout místy plnými zvuků, jako je domácnost nebo kancelář. Měl jsem tedy dva velké úkoly, a to najít ten správný nástroj a sekvenci tónů. Jak prosté, pomyslí si každý amatérský hudebník.
Jacklin vzpomíná, že byl v té době hluboce zaujat zvukem hudebních nástrojů marimba a kalimba. A poté, co si prošel vestavěné zvuky na zvukové kartě SW1000XG, se také stal příznivcem harfy koto a zvuku vznikajícího technikou pizzicato, při které houslista, jak Jacklin vysvětluje, na struny spíše brnká, než aby je napínal smyčcem.
Pokud jde o tóny, chtěl jsem tří (možná i čtyř) tónovou sekvenci. Potřeboval jsem něco jednoduchého a neměl jsem moc času, který bych zasvětil tomu, že budu kreativní, takže to nebylo o nějakém představování si správného načasování tónu, ale jenom o jejich posloupnosti. Chtěl jsem dosáhnout veselého pocitu, a tak jsem se ze základní hudební stupnice zaměřil na noty c, e, f, g a c‘.
Jacklin dále vypráví, jak použil Macintosh Common Lisp pro to, aby napsal jednoduchý program v Lispu, který vytvářel obměny různorodých kombinací tónů z různých sad, které si zvolil.
Nakonec, když si pohrál s notami v MIDI, se Jacklin rozhodl pro kombinaci tónů, kterou pojmenoval 158-marimba-aiff. Melodie byla následně integrována do přehrávače SoundJam MP, který byl o rok později koupen Applem.
Představte si to překvapení, když se začal prodávat iPhone a výchozí vyzvánění pro textovou zprávu byla 158-marimba, i když s líbivějším (ale z pohledu hudební teorie nepřesným) jménem Tři tóny (Tri-tone). A jak čas plyne, stává se tahle melodie věhlasnou, objevuje se ve filmech i v televizních show a získává mezinárodní význam.
Applu se Jacklinovo vyzvánění zřejmě zalíbilo, neboť jej nenajdeme pouze jako výchozí melodii u textových zpráv, což z něj zřejmě dělá nejznámější vyzvánění pro SMS zprávy na světě, ale je také použit u všech druhů výstrah v OS X, a to včetně toho, které v iTunes upozorňuje uživatele, že skončila fáze vypalování CD (nebo se dokončila synchronizace zařízení).
Hezke, ale pro me bude asi porad nejznamejsim zvukem prichozi sms ten ze stare Nokie, se kterym jsem stravil tolik let :)
Tento zvuk byl už na instalačním CD pro MacOS-9.1 v kufru SYSTEM mezi výstražnými zvuky. Potom nějak záhadně zmizel z instalaček pro system 9.2.
.. a přitom taková blbost…