Jablečné počítače Mac a gaming bohužel nejdou moc dohromady. V tomto odvětví jsou jasným králem počítače s operačním systémem Windows, které mají k dispozici snad všechny potřebné ovladače, hry a další náležitosti. Systém macOS už bohužel takové štěstí nemá. Jenže čí je to vlastně vina? Obecně se často udává, že se jedná o kombinaci hned několika faktorů. Například samotný systém macOS není tak rozšířený, kvůli čemuž nemá smysl pro něj připravovat hry, případně že tyto počítače ani nedisponují dostatečným výkonem.
Ještě před nějakou dobou byl problém s nedostačujícím výkonem skutečně nemalých rozměrů. Základní Macy trpěly slabým výkonem a nedokonalým chlazením, kvůli čemuž jejich výkonnost ještě o něco klesala, jelikož se zařízení nedokázala uchladit. Tento nedostatek je však již konečně pryč s příchodem vlastních čipů Apple Silicon. Ačkoliv ty se z hlediska gamingu mohou jevit jako naprostá spása, bohužel tomu tak není. Apple totiž řadu parádních her radikálním krokem zařízl podstatně dříve.
Podpora 32bitových aplikací je dávno pryč
Apple již před několika lety započal přechod na 64bitovou technologii. Jednoduše tedy oznámil, že v nadcházející době kompletně zruší podporu 32bitových aplikací a her, které kvůli tomu bude nutné optimalizovat na novější „verzi“, aby byl daný software vůbec spustitelný na jablečném operačním systému. Samozřejmě to s sebou nese i jisté výhody. Moderní procesory i čipy totiž využívají 64bitový hardware a mají díky tomu přístup k většímu množství paměti, z čehož je logicky patrné, že vzrůstá i samotná výkonnost. Ještě v roce 2017 ale nebylo nikomu jasné, kdy se podpora starší technologie kompletně zařízne.
O tom Apple informoval až v následujícím roce (2018). Konkrétně sdělil, že macOS Mojave bude poslední operačním systémem jablečných počítačů, který bude ještě 32bitové aplikace podporovat. S příchodem macOS Catalina jsme se tak museli nadobro rozloučit. A právě proto si dnes tyto appky spustit nemůžeme, nehledě na samotný hardware. Dnešní systémy je zkrátka blokují a není nic, co bychom proti tomu mohli udělat. Tímto krokem Apple doslova smazal jakoukoliv podporu pro starší software, mezi který lze zařadit i řadu parádních her, které by si jinak mohli jablíčkáři s klidem zahrát.
Mají 32bitové hry dnes význam?
Na první pohled se může zdát, že tyto starší 32bitové hry vlastně nemají dnes ani význam. Jenže opak je pravdou. Mezi nimi totiž najdeme řadu doslova legendárních titulů, které si každý správný hráč chce jednou za čas připomenout. A zde je onen problém – ačkoliv daná hra může být připravena pro macOS, tak ani přesto nemá jablíčkář příležitost si ji zahrát a to bez ohledu na jeho hardware. Apple nás tak všechny připravil o možnost hraní skvostů jako Half-Life 2, Left 4 Dead 2, Witcher 2, některé tituly ze série Call of Duty (například Modern Warfare 2) a o řadu dalších. Takovýchto zástupců bychom našli mraky.
Jablíčkáři tak doslova mají smůlu a tyto velice oblíbené hry si jednoduše nemají jak zahrát. Jedinou možností je virtualizovat Windows (což v případě Maců s čipy Apple Silicon není úplně příjemné), nebo zasednout ke klasickému počítači. Samozřejmě je to obrovská škoda. Na druhou stranu se může nabízet otázka, proč sami vývojáři své hry neaktualizují do 64bitové technologie, aby si je mohli užít všichni? Dost možná v tomto najdeme onen zásadní problém. Zkrátka se jim takový krok nevyplatí. Uživatelů macOS samo o sobě není zrovna dvakrát tolik, přičemž jen malá část z nich by mohla jevit zájem o gaming. Má tedy smysl investovat nemalé peníze do předělání těchto her? Pravděpodobně asi ne.
Gaming na Macu (možná) nemá budoucnost
Je na čase si přiznat, že gaming na Macu dost možná nemá žádnou budoucnost. Jak už jsme naznačili výše, jistou naději nám přinesl příchod čipů Apple Silicon. Výrazně se tak totiž posílil výkon samotných jablečných počítačů, podle čehož by šlo usoudit, že se na tyto stroje nově zaměří i vývojáři her a své tituly připraví i pro tuto platformu. Zatím se však nic neděje. Na druhou stranu Apple Silicon tady s námi není moc dlouho a stále tu tak je spousta prostoru pro změnu. Výrazně ale doporučujeme s ní nepočítat. Ve finále jde totiž o souhru hned několika faktorů, konkrétně od ignorace platformy ze strany herních studií, přes tvrdohlavost Applu až po mizivé zastoupení hráčů na samotné platformě.
Když chci proto osobně na svém MacBooku Air (M1) hrát nějaké hry, musím se spokojit s tím, co mám k dispozici. Skvělá hratelnost se nabízí například ve World of Warcraft, jelikož tento MMORPG titul je dokonce plně optimalizován pro Apple Silicon a běží takzvaně nativně. Z her, které je nutné přeložit vrstvou Rosetta 2, se mi osvědčil například Tomb Raider (2013) nebo Counter-Strike: Global Offensive, které i tak nabízejí parádní zážitek. Pokud však chceme něco víc, máme smůlu. Prozatím jsme tedy odkázáni se spoléhat na cloudové herní platformy jako GeForce NOW, Microsoft xCloud nebo Google Stadia. Ty mohou poskytnout hodiny zábavy, avšak za měsíční předplatné a s nutností stabilního internetového připojení.
Pořád doufám, že se situace zlepší. Na hry jsem musel pořídit PS5, ale sem tam bych možnost zahrát si na cestách bez nutnosti internetu využil.
Absence her mě ani nijak vubec nevadí. Mac mám na práci a konzoli na hraní.
Opomenul jste crossover s kterym lze pustit velke mnozstvi her, co nikdy pro macos nevysla. Ale ja osobne se tesim na dokonceni BaldursGate 3, ktere na silicon bezi krasne.