Zavřít reklamu

Společnost Samsung představila novou řadu svých telefonů Galaxy S. Jedná se o vrcholné portfolio, tedy to, které má stát přímo proti aktuálním iPhonům 13 a 13 Pro. Jenže ani nejvybavenější Galaxy S22 Ultra na špičku Applu nedosáhne. Nechce to ale sledovat jen čísla, protože ty nemusí vypovídat o všem. 

Ať už se podíváte na jakékoli výkonnostní benchmarky, víceméně v každém najdete na jeho špici nějaký model iPhonu 13. Až za ním jsou zařízením s Androidem, ať už s čipy Qualcomm, Exynoss nebo třeba aktuálně Google Pixel s jeho čipem Tensor.

Apple má nesporný náskok 

Apple navrhuje čipy, které používají 64bitovou instrukční architekturu ARM. To znamená, že používají stejnou základní architekturu RISC jako Qualcomm, Samsung, Huawei a další. Rozdíl je v tom, že Apple vlastní architektonickou licenci ARM, která mu umožňuje navrhovat vlastní čipy od základu. Prvním vlastním 64bitovým čipem ARM společnosti Apple byl A7, který byl použit v iPhonu 5S. Měl dvoujádrový procesor taktovaný na 1,4 GHz a čtyřjádrový grafický procesor PowerVR G6430.

Dá se říci, že Apple tehdy v roce 2013 zastihl Qualcomm nepřipravený. Do té doby totiž oba používaly v mobilních zařízeních 32bitové procesory ARMv7. A Qualcomm tehdy se svým 32bitovým SoC Snapdragon 800 možná i vedl. Používal v něm vlastní jádro Krait 400 spolu s grafickým procesorem Adreno 330. Když ale Apple oznámil 64bitový procesor ARMv8, Qualcomm jednoduše neměl nic, co by mohl vytáhnout z rukávu. Jeden z jeho výkonných ředitelů tehdy dokonce 64bitový A7 označil za marketingový trik. Samozřejmě to netrvalo dlouho a Qualcomm přišel s vlastní 64bitovou strategií.

Uzavřený ekosystém má své výhody 

Nejdůležitější je, že systém iOS je optimalizován tak, aby dokonale fungoval s několika málo zařízeními, která Apple sám vyvíjí a vyrábí. Zatímco Android je vržen do moře modelů, typů a výrobců chytrých telefonů, tabletů a mnoha dalších produktů, ve kterých se používá. Je pak jen na výrobcích OEM, aby optimalizovali software pro daný hardware, a právě to se jim ne vždy daří.

Uzavřený ekosystém společnosti Apple umožňuje těsnější integraci, a proto iPhony nepotřebují super výkonné specifikace, aby se vyrovnaly špičkovým telefonům se systémem Android. Vše je v optimalizaci mezi hardwarem a softwarem, proto iPhony mohou mít klidně poloviční RAM oproti tomu, co nabízí Android, a pořad šlapou jednoduše rychleji. Apple kontroluje výrobu od začátku do konce a může tak také zajistit efektivnější využití zdrojů. Vývojáři navíc musí při vydávání aplikací dodržovat přísnější postup, nemluvě o tom, že nemusí optimalizovat své aplikace pro nespočet různých zařízení.

Celé to ale neznamená, že všechna zařízení se systémem iOS mohou překonat všechna zařízení se systémem Android. Některé telefony se systémem Android skutečně ohromující výkon mají. Obecně jsou však iPhony se systémem iOS rychlejší a plynulejší než většina telefonů se systémem Googlu, pokud sledujeme stejné cenové relace. I když takový iPhone 13 mini pořád může být díky použitému čipu A15 Bionic téměř stejně výkonný jako iPhone 13 Pro Max, a to je od sebe dělí rozdíl 12 tisíc Kč.

Čísla jsou jen čísla 

Je tedy rozdíl, pokud mezi sebou budeme srovnávat iPhony se Samsungy, Honory, Realme, Xiaomi, Oppo a dalšími společnostmi. Neznamená to ale, že by se to nemělo změnit. V případě Samsungu už asi ne, ale je zde Google a jeho čip Tensor. Pokud totiž Google dělá vlastní telefon, vlastní systém a teď i vlastní čip, je to stejná situace, jaká je u Applu s jeho iPhony, iOS a čipy řady A. Protože nám ale Google ukázal teprve první generaci svého čipu, nedalo se očekávat kdoví jaké pokoření let zkušeností Applu. Nicméně co nebylo loni, může být klidně letos.)

Bohužel i Samsung se s jeho čipsetem Exynos hodně snažil, jenže usoudil, že je to pro něho přece jen příliš. Letošní Exynos 2200, který je právě použitý v řadě Galaxy S22 pro evropský trh, je sice pořád jeho, ale už za přispění jiných, konkrétně AMD. Nedá se tedy říci, že by se jednalo o stejnou „ligu“ jako o Applu a Googlu. Pak je zde ještě samozřejmě ten Android, i když s vlastní nadstavbou One UI.

Čísla jsou tedy jen jedno, a jejich výše zákonitě nemusí rozhodovat o všem. K výsledkům testů je nutné také přičíst fakt, že každý používáme své zařízení jinak, a tak mnohdy vlastně na tom výkonu až tak záviset nemusí. Jak je navíc poslední dobou vidět, i když se výrobci ve výkonosti svých zařízení předhánějí, jak mohou, ve finále to mnoho uživatelů vlastně nemusí ani nijak ocenit. Na mysli máme samozřejmě nejen absenci AAA her na mobilních platformách, ale i to, že o ně vlastně hráči ani nemají zájem. 

Diskuze k článku

celý text





Čtěte více