Když Steve Jobs v lednu 2007 představil první iPhone, stála kanadská společnost Research In Motion (později přejmenovaná na BlackBerry) na absolutním vrcholu. Její telefony s fyzickou klávesnicí a zabezpečeným e-mailem ovládaly korporátní sféru i vládní agentury. Místo toho, aby vedení kanadského výrobce v novince od Applu rozpoznalo zásadní technologický posun, reagovalo arogancí, skepsí a naprostým nepochopením měnících se preferencí zákazníků.
Počáteční skepse a obvinění ze lži
Zakladatelé společnosti Mike Lazaridis a Jim Balsillie zpočátku odmítali uvěřit tomu, co Apple ukázal. Lazaridis byl přesvědčen, že Jobs při prezentaci specifikací mlží. Nevěřil, že by zařízení s tak velkým barevným displejem a plnohodnotným webovým prohlížečem dokázalo nabídnout použitelnou výdrž baterie na jedno nabití. Vedení BlackBerry rovněž tvrdilo, že datový nápor způsobený iPhonem nevyhnutelně položí mobilní síť operátora AT&T.
Hlavní strategická chyba však spočívala v přesvědčení, že lidé nebudou ochotni psát na skleněné ploše. Vedení kanadské firmy razilo názor, že seriózní manažer se nikdy nevzdá hmatové odezvy mechanické QWERTY klávesnice. Zabezpečení firemních dat a efektivní práce s textem byly pro BlackBerry vším. Konzumaci multimédií a aplikace pro běžné spotřebitele považovalo za okrajovou záležitost.
Mohlo by vás zajímat
Katastrofální odpověď jménem BlackBerry Storm
Tlak na reakci přišel od amerického operátora Verizon, který přišel o exkluzivitu na iPhone a požadoval po Kanaďanech alternativu. Výsledkem ukvapeného vývoje byl model BlackBerry Storm uvedený na trh na podzim 2008. Šlo o první dotykový telefon značky, který se pokusil simulovat stisk fyzické klávesy pomocí technologie SurePress, kdy se celý displej při dotyku fyzicky promáčkl dolů.
Hardware i software telefonu se ukázaly jako naprostá pohroma. Mechanismus displeje byl nespolehlivý, systém zamrzal a reakce na dotyk byly zoufale pomalé. Mnoho zákazníků zakoupené kusy okamžitě reklamovalo a Verizon musel vyměnit prakticky všechny prodané přístroje, což stálo stovky milionů dolarů a zasadilo reputaci BlackBerry tvrdou ránu.
Příliš pozdní probuzení a pád do bezvýznamnosti
Místo radikální přestavby zastaralého operačního systému vedení firmy dlouho těžilo ze setrvačnosti a silných prodejů na rozvíjejících se trzích. Mezitím se však trh nevratně posunul. Apple společně s dravě nastupujícím systémem Android od Googlu vytvořil rozsáhlý ekosystém aplikací, který zákazníci požadovali i pro pracovní účely.
Když BlackBerry v roce 2013 konečně přišlo s moderním operačním systémem BlackBerry 10 a celodotykovými modely, byl trh již beznadějně rozdělený mezi iOS a Android. Podíl společnosti na trhu se smartphony se propadl k nule. Společnost nakonec musela výrobu vlastních telefonů zcela ukončit a přeorientovat se na kybernetickou bezpečnost a podnikový software.