Amaya Tomanová Společnost Apple představila 31. srpna roku 2004 nový iMac G5. V tenké, dvoupalcové konstrukci se ukrýval celý systém včetně 17″ nebo 20″ displeje, což byl v té době pro běžné uživatele zcela nový koncept. Zatímco iMac G3 byl rozměrný kvůli CRT monitoru a iMac G4 umístil hardware do základny s pohyblivým ramenem, iMac G5 sjednotil všechny komponenty přímo za obrazovku. Tento design, připomínající spoustě lidí tehdejší ikonu mezi hudebními přehrávači, měl jasně navázat na úspěch iPodu a přitáhnout nové zákazníky.
Mohlo by vás zajímat
Phil Schiller, tehdejší viceprezident Applu pro marketing, v tiskové zprávě prohlásil: „Stejně jako iPod předefinoval přenosné hudební přehrávače, nový iMac G5 předefinuje, co uživatelé očekávají od stolního počítače.“ A skutečně – 17″ a 20″ širokoúhlé displeje působily na svou dobu luxusně, přístup k hardware byl neobvykle snadný (stačilo povolit tři šrouby a odklopit zadní kryt) a díky iCloudu, FireWire, USB 2.0 i volitelné podpoře AirPortu a Bluetooth se z iMacu stal moderní multimediální středobod domácnosti.
Uvnitř se nacházel 1,8GHz procesor PowerPC G5, grafická karta Nvidia GeForce FX 5200 Ultra, 256 MB RAM a 160GB pevný disk. Apple musel kvůli vyšším teplotám integrovat tři tiché ventilátory, které přiváděly chladný vzduch přes mřížku reproduktorů a zadní otvory. Právě iMac G5 se stal posledním iMacem s architekturou PowerPC a zároveň posledním, který zvládal nativně spouštět aplikace z Mac OS 9. Už v roce 2005 Apple oznámil přechod na procesory Intel, čímž se uzavřela jedna významná kapitola historie jablečných počítačů.
Fotogalerie
O rok později byla do poslední revize přidána i integrovaná webkamera iSight, čímž se iMac G5 ještě více přiblížil podobě dnešních all-in-one počítačů. Pro mnoho uživatelů šlo o první kontakt se světem Maců – a Apple díky „haló efektu“ iPodu dokázal oslovit úplně novou generaci zákazníků.
