Amaya Tomanová Když se řekne Apple poloviny první dekády tohoto století, většině lidí se vybaví Steve Jobs a bílé sluchátkové kabely iPodů. Za úspěchem firmy ale stál také muž, který na pódiu příliš vidět nebyl. Tim Cook dohlížel na to, aby Apple dokázal své produkty vyrábět, dodávat a prodávat ve velkém. Dne 14. října 2005 za to získal i odpovídající titul: stal se provozním ředitelem společnosti, tedy COO.
Mohlo by vás zajímat
Povýšení tehdy nepřineslo dramatickou změnu v tom, co Cook každý den dělal. Jobs při jeho oznámení připomněl, že tuto práci fakticky vykonává už více než dva roky a oficiální uznání si dávno zaslouží. Zároveň vyzdvihl jejich více než sedmiletou spolupráci. Cook měl nově z pozice COO odpovídat za celosvětový prodej a provoz Applu, vést divizi Macintosh a podílet se na celkovém řízení společnosti.
Muž, který nechtěl plné sklady
Do Applu přišel v roce 1998 po krátkém působení u Compaqu. Firma se tehdy teprve vzpamatovávala z obtížného období a potřebovala zvládnout mnohem víc než návrh atraktivních počítačů. Musela dát do pořádku také způsob, jakým nakupovala součástky, plánovala výrobu a hospodařila se zásobami.
Právě tady Cook vynikal. Během několika měsíců po jeho příchodu klesla hodnota zásob Applu ze 400 milionů na 78 milionů dolarů. Na první pohled jde o čísla zajímavá hlavně pro účetní. Ve skutečnosti ale vypovídají o zásadní změně fungování firmy.
Elektronika ve skladu totiž rychle stárne. Součástky zlevňují, zákazníci čekají na nové modely a neprodané počítače vážou peníze, které by společnost mohla využít jinde. Cook proto přirovnával správu zásob k obchodu s mléčnými výrobky: jakmile zboží překročí svou dobu čerstvosti, nastává problém. Jeho cílem nebylo mít sklady plné, ale zajistit, aby se v nich výrobky zdržovaly co nejkratší dobu.
Fotogalerie
Jobsova pravá ruka s jiným stylem
Cook působil vedle Jobse nenápadněji. Nebyl dalším manažerem, který by se snažil napodobit jeho vystupování. Jeho síla spočívala v důslednosti, vyjednávání a schopnosti dotáhnout složité provozní úkoly do konce. To ovšem neznamenalo, že by byl měkký. Od dodavatelů i vlastních týmů požadoval výsledky a dokázal na ně výrazně tlačit.
Pro Apple byla tato kombinace mimořádně cenná. Sebelepší produkt totiž nestačí, pokud pro něj chybějí součástky, výroba nestíhá nebo se nedostane včas k zákazníkům. Jobs kladl vysoké nároky na podobu výrobků a Cook pomáhal vytvářet podmínky, aby je firma vůbec dokázala dodávat v potřebném množství.
Povýšení z října 2005 ještě nebylo příslibem nejvyšší funkce. Jasně však ukázalo, jak důležité postavení si Cook vybudoval. O necelých šest let později, v srpnu 2011, převzal po Jobsovi vedení Applu.
Tuto kapitolu uzavřel 1. září 2026, kdy funkci generálního ředitele předal Johnu Ternusovi a sám se stal výkonným předsedou představenstva. Říjnové povýšení z roku 2005 tak dnes připomíná jeden z rozhodujících kroků kariéry člověka, který nejprve změnil fungování Applu v zákulisí a následně jej patnáct let vedl.
Jan Vajdák 
Jaromír Miko 
Vratislav Holub 
