Vratislav Holub Letošní řada iPhone 13 sice na první pohled není natolik atraktivní, avšak i přesto má řadu skvělých novinek, kterými se může hrdě pochlubit. Pojďme si proto společně posvítit na základní iPhone 13, co všechno zvládne a zdali se vůbec za těch necelých 23 tisíc vyplatí na něj přecházet.
Balení ve stručnosti
Co se týče balení a prvních dojmů, tak na tohle téma jste si již článečky mohli přečíst hned v den počátku prodeje. I přesto je ale vhodné tuto pasáž v naší recenzi nevynechat. Ve stručnosti by se dalo říci, že se právě balení od předchozí generace iPhone 12 téměř nikam neposunulo. Tehdy totiž Apple přestal přibalovat drátová sluchátka EarPods a napájecí adaptér, čímž dokázal zmenšit celkovou velikost a pochopitelně i snížit náklady. Ve stejném duchu je na tom i balení iPhonu 13. Uvnitř se tedy nachází samotný telefon, pod kterým nalezneme oficiální dokumentaci spolu s nálepkami či jehlou na SIM kartu a napájecí kabel typu USB-C/Lightning. Jednu malou změnu bychom každopádně přeci jen našli – Apple totiž s vidinou ekologie přestal samotné krabičky balit do průhledné fólie. Tu nově nahradil přilepením papírku, který už stačí jen odtrhnout.
Fotogalerie
Design a zpracování
Žádná sláva to není ani z hlediska designu. Abych to však uvedl na pravou míru, tak tímto rozhodně nemám na mysli, že by se podoba iPhonů 13 Applu nepovedla, ba naopak. Cupertinský gigant totiž vsadil na osvědčenou kartu – design iPhonu 12. Právě před rokem totiž přišla poměrně zásadní změna, kdy společnost ustoupila od zaoblených hran a přinesla svěží změnu v podobě hran ostrých. Obecně lze říci, že se právě podoba přiblížila dnes již legendárnímu iPhonu 5. Zdali to bylo lepší předtím, nebo nyní, je pak na pováženou. Já osobně tuto změnu vítám a k designu iPhonů X, XS/XR či 11 (Pro) bych se už proto vracet nechtěl.
Nám se na recenzi podařilo získat iPhone 13 v provedení PRODUCT(RED), u kterého bych snad nikdy nečekal, že si jej až natolik oblíbím. Tato barva totiž působí skutečně krásně a na telefonu přímo vynikne. V porovnání se stejným barevným provedením, které jsme mohli vidět v případě předchozích generací jablečných telefonů, je letos o několik kroků napřed. Design je každopádně silně subjektivní a je možné, že vy budete preferovat barvu jinou. Navzdory tomu si ale neodpustím jednu narážku. Jelikož Apple již delší dobu používá skleněná záda, která dávají smysl z hlediska funkčnosti, tak zároveň trpí jedním nedostatkem. Právě záda telefonů jsou doslova magnetem pro otisky prstů. Nejedná se ale o nic tak závažného, co by nešlo vyřešit obyčejným krytem.
Tělo telefonu je každopádně opět z hliníku. Další drobná změna pak ještě přichází v případě horního výřezu, který byl tentokrát zmenšen o 20 %. Apple tímto krokem reaguje na dlouholetou kritiku za neestetický vzhled onoho výřezu neboli notche. Ten je tady s námi již od roku 2017, kdy byl představen tehdy revoluční iPhone X, přičemž od této chvíle se nikterak nezměnil. Tedy až doposud. Sám si ale pokládám otázku, zdali má podobné zmenšení vlastně smysl. Na první pohled totiž není pomalu ani vidět a při používání tak i tak zanikne. Změna navíc nepřináší žádný funkční benefit, tedy že bychom například viděli procenta baterie a podobně. Každý na tuto novinku však může nahlížet jinak. Osobně se totiž řadí do táboru jablíčkářů, kteří s výřezem neměli nikdy problém a zkrátka jej respektovali. I tak ale pevně věřím, že bychom se relativně brzy mohli dočkat iPhonu bez notche, který by byl nahrazen průstřelem, zatímco technologie pro Touch ID by zůstaly skryté přímo v displeji.
Váha, rozměry a používání
Stejně jako u loňské generace se základní iPhone 13 pyšní displejem s úhlopříčkou 6,1″. Dle mého názoru se jedná o takzvaně ideální velikost, která je dostatečně komfortní pro běžné používání a nošení. Když si na to posvítíme podrobněji, tak jeho rozměry jsou 146,7 x 71,5 x 7,65 mm, přičemž váha činí 173 gramů. Opět si tato data můžeme srovnat s iPhonem 12, který byl o 0,25 mm štíhlejší a o 11 gramů lehčí. Měl jsem každopádně příležitost otestovat obě řady a musím uznat, že se jedná o naprosto zanedbatelné rozdíly, které se při běžném používání ztratí.
Rád bych se ještě vyjádřil na adresu samotného designu z hlediska používání. Stejně tak, jako jsem psal v loňské recenzi iPhonu 12 mini, tak si stejný názor držím doposud. Ostré hrany zkrátka fungují a fungují dobře. Mi osobně je tento přístup k designu podstatně bližší, přičemž telefon nejen že působí hezky, ale také se poměrně pohodlně dobře drží a skvěle se s ním pracuje. Tím každopádně nechci hanit vzhled iPhonu X, XS/XR či 11 (Pro). Samozřejmě se však opět jedná o věc názoru a obě varianty mají bezesporu své plusy a minusy.
Displej: Stále stejná písnička s drobným plus
V případě displeje Apple opět vsází na svůj Super Retina XDR, který se nacházel i u iPhonu 12. Jak jsem již zmínili výše, jeho úhlopříčka v případě základního modelu činí 6,1″, přičemž opět se pochopitelně jedná o OLED panel s rozlišením 2532 x 1170 pixelů při 460 pixelech na palec (ppi). Nechybí ani všem známé technologie jako HDR, True Tone, Haptic Touch či široký barevných rozsah (P3 gamut). Jelikož se navíc jedná o OLED displej, tak samozřejmě také nabízí poměrně výrazný kontrastní poměr v hodnotě 2 000 000:1. Oleofobní úprava proti šmouhám je pak dnes již standardem. Při prezentování technických specifikací jsem záměrně vynechal jednu vlastnost. Řeč je v tomto směru o maximálním jasu displeje, který se dočkal drobného vylepšení, kdy konkrétně poskočil z hodnoty 625 nitů na 800 nitů. V případě zobrazení HDR obsahu se pak jedná o stejných 1200 nitů. Kdybych ale tvrdil, že jde tento rozdíl vidět, tak bych lhal. Při běžném používání jsem jej zkrátka nezpozoroval. I přesto však musím uznat, že je displej na slunci relativně dost čitelný, ale pochopitelně je nutné počítat i s určitou nečitelností, především tedy při vyobrazení nejrůznějších detailů, které nemusí být tolik vidět.
Mohlo by vás zajímat
Kdybychom měl obecně shrnout displej iPhonu 13, tak jej musím pochopitelně pochválit. Jablečné telefony se již delší dobu prezentují poměrně povedenými obrazovkami, na které se zkrátka poměrně dobře kouká. Aby toho navíc nebylo málo, tak je navíc kryje i takzvaný Ceramic Shield, což představuje speciální vrstvu pro zvýšení odolnosti. Oproti předchozí generaci se ale displej prakticky nikam neposunul a žádné výrazné vylepšení tedy nepřináší. V tomto směru bych nesmírně ocenil, kdyby Apple nasadil ProMotion displej z modelů iPhone 13 Pro a 13 Pro Max i do základní „třináctky.“ Díky němu se totiž obnovovací frekvence dokáže měnit takříkajíc adaptivně na základě právě vykreslovaného obsahu, a to konkrétně v rozsahu od 10 do 120 Hz, kdežto iPhone 13 nabízí displej s 60Hz obnovovací frekvencí. Právě ProMotion displej se u modelů Pro povedl na výbornou a trošku mě mrzí, že ostatní modely ostrouhaly. Například konkurence něco podobného nabízí i v případě telefonů pod 10 tisíc korun.
Výkon: Posun vpřed, který (zatím) nepotřebujeme
O bezproblémový chod zařízení se primárně stará čip Apple A15 Bionic, který by dle slov cupertinského giganta měl nabídnout o 50 % vyšší výkon než v současné době nejvýkonnější konkurence. Nalijme si ale čistého vína. (Nejen) jablečné telefony totiž vždy byly v otázce výkonu o několik úrovní napřed před svou konkurencí, což Applu zkrátka nikdo nemůže vzít. Má to ale jeden háček. Dostali jsme se totiž do takové doby, kdy je nárůst výkonu prakticky nepatrný a při běžném používání jej nelze nikterak zpozorovat. Osobně musím uznat, že již takový iPhone 12 fungoval zcela bezchybně a svižně běží doposud. Nabízí se proto ještě otázka, zdali má navyšování výkonu vlastně vůbec smysl.
Odpověď je poměrně jednoduchá – jednoznačně ano. Je nutné vzít v potaz, že technologie stárnou neuvěřitelně rychle a to, co je dnes high-end, může být za 10 let nepoužitelné. Podobně je to i ve světě čipů. Navíc to má ještě jeden důvod. iPhony se mohou nadále pochlubit dlouholetou podporou, díky které dostávají aktuální softwarové aktualizace po dobu zhruba pěti let od svého představení. Jak jde ale doba dopředu, spolu s ní se posouvá i software neboli operační systém, který tak po určité době může mít vyšší nároky. Právě v tomto směru může výkonnější čip přijít více než vhod a i po letech provozu si tak hravě poradit s nejrůznějšími úkony.
Fotogalerie
Pojďme se ale ještě podívat do praxe. Ačkoliv na svém iPhonu X hry téměř nehraju, tak čas od času věnuji chvíli titulu Call of Duty: Mobile. Při spuštění této hry na iPhonu 13 jsem ještě před začátkem hraní nahlédl do nastavení, kde jsem nastavil maximální detaily a pustil se do toho. Výsledek pak pravděpodobně nikoho nepřekvapí. Vše totiž zkrátka běželo, jak má – nesetkal jsem se s žádným zásekem, telefon se nepřehříval a já si tak mohl vychutnat ničím nerušené hraní. Nyní se však pojďme přesunout k číslům. Aby naše recenze byla kompletní, tak jsme samozřejmě nemohli zapomenout na klasický benchmarkový test, pro který jsem konkrétně použil populární Geekbench. Při testování procesoru iPhone 13 při testu na jedno jádro získal 1734 bodů a v testu na více jader 4662 bodů. Nutno podotknout, že se jedná o poměrně povedený pokrok vpřed ve srovnání s iPhonem 12, který se pyšnil „pouze“ 1585 a 3967 body. Co se pak týče výkonu grafického procesoru, tak ten v testu Metal získal 10639 bodů. Loňský iPhone 12 si pak přišel na 9241 bodů. Ze samotných dat je pak patrné, jak se zhruba iPhone 13 zlepšil. Ještě jednou bych však rád připomněl, že ačkoliv vyšší výkon prozatím není vidět, tak jej za pár let rozhodně oceníme.
Úložiště
Skvělá zpráva každopádně přichází v případě úložiště. Apple totiž konečně vyslyšel dlouholeté prosby samotných jablíčkářů a zdvojnásobil jeho velikost v případě základních modelů. iPhone 13 tedy nově startuje na 128 GB (namísto 64 GB, které nabízel iPhone 12), přičemž připlatit si můžeme za 256GB a 512GB verzi. Tuto změnu vnímám nesmírně pozitivně. V posledních letech se totiž nezlepšuje pouze výkon, ale především se klade důraz na fotoaparát. Ten se dokáže postarat o stále lepší a lepší fotografie či videa, která pochopitelně zabírají více místa. Za tento posun můžeme Apple pouze pochválit!
Fotoaparát
Jak už jsem naznačil výše, v posledních letech se klade silný důraz na možnosti fotoaparátů, což si uvědomuje nejen Apple, ale i ostatní výrobci smartphonů. Pojďme se tedy podívat na pravděpodobně nejzajímavější část této recenze. Ještě předtím bych však rád upozornil, že se stále jedná o „pouhý telefon,“ který má své limitace. I přesto musím uznat, že po stránce kvality se posouváme do nevídaných rozměrů. Ještě před lety by si pravděpodobně nikdo nedokázal ani představit, že se jednou telefony dokážou postarat o tak kvalitní fotografie.
Apple se totiž v případě iPhonu 13 chlubí tím, že se jedná o jeho doposud nejvyvinutější dvojitou fotosoustavu vůbec. Změna jde navíc vidět již na první pohled, kdy jsou čočky zadního fotoaparátu umístěny diagonálně, kdežto loňská řada je měla uspořádány pod sebou. Díky tomu dokázal cupertinský gigant získat více místa pro použití větších snímačů. Konkrétně se jedná o 12Mpx širokoúhlý senzor s clonou f/1.6 s optickou stabilizací obrazu posuvem snímače v kombinaci s 12Mpx ultra-širokoúhlým senzorem s clonou f/2.4, 120° zorným polem a rychlejším snímačem (ve srovnání s iPhonem 12). Co se pak týče přední TrueDepth kamery, tak ta znovu vsází na 12Mpx snímač s clonou f/2.2. Když se ještě podíváme na to, co nám prezentuje Apple, tak podle těchto informací by zadní širokoúhlý objektiv měl být schopen pojmout o 47 % více světla, přičemž ultra-širokoúhlý si pak polepšil v případě focení v horších světelných podmínkách. Otázkou každopádně zůstává, zdali to vůbec odpovídá realitě.
Nadále ještě musím upozornit na jednu důležitou skutečnost. Nejsem totiž žádným fotografem, nýbrž běžným uživatelem, který si čas od času „cvakne“ nějakou tu fotografii. I přesto musím Apple za jeho pokrok v oblasti fotoaparátu objektivně pochválit, jelikož to, co dokáže iPhone 13, je v mnoha případech až úchvatné. Ihned po vyfocení je patrné, jak na snímcích dokonale vyniká i ten sebemenší detail, lze si povšimnout skvělého zpracování barev a zapomenout také rozhodně nesmím na noční režim, který dokáže vzít za své. Co mi zde ale bohužel chybí, je možnost focení makro snímků. Ta byla letos přidána do modelů iPhone 13 Pro a 13 Pro Max, avšak klasická „třináctka“ má opět smůlu.
Fotky přes den:
Fotogalerie
Umělé světlo:
Fotogalerie
Portrét:
Fotogalerie
Noční režim & selfie:
Fotogalerie
Prohlédněte si, čeho je schopen noční režim:
Fotografické styly
V případě fotoaparátu ještě nesmíme zapomenout na zajímavou novinku v podobě takzvaných fotografických stylů. S jejich pomocí lze samotné fotografie skvěle oživit a vdechnout jim tak nový život. Opět podle oficiálního popisu od Applu tyto styly dokážou zesílit, anebo případně ztlumit barvy na fotografiích. Nutno však upozornit, že se nejedná o klasické efekty. U fotografických stylů se totiž navzdory různým úpravám zachovává standardní tón pleti, kdežto efekty mění snímek jako celek. Osobně vidím benefit v tom, že si s novinkou lze skutečně vyhrát, přičemž podle mě si člověk, který s iPhonem rád fotí, se s touto novinkou dokáže skvěle zabavit. Já měl zprvu k fotografickým stylům spíše skeptický přístup. Stačilo však funkci párkrát otestovat, pochopit její možnosti a můj názor se rázem otočil o 180°. Přesto si ale stojím za jediným – nejedná se o něco, co bude pravidelně využívat každý uživatel.
Natáčení videa & filmařský režim
Další dominantou jablečných telefonů je schopnost natáčení videa ve vysoké kvalitě. iPhone 13 si konkrétně dokáže poradit s nahráváním HDR videa v Dolby Vision až při rozlišení 4K se 60 snímky za sekundu (fps), přičemž rozlišení i fps jde v případě potřeby snížit. Rozhodně také nesmíme zapomenout zmínit optickou stabilizaci obrazu s posuvem snímače v případě širokoúhlého objektivu, což znatelně posouvá kvalitu kupředu. Právě posuv snímače dokáže vyrovnat třes rukou, který by jinak kvalitu pochopitelně snižoval. Následně nechybí známé funkce v podobě zvukového zoomu, QuickTake videa a možnost až dvojnásobného oddálení optickým zoomem či až trojnásobný digitální zoom. Samozřejmostí je i možnost nahrávání slow-mo videa v 1080p při 120/240 fps, časosběrných videí se stabilizací či s nočním režimem.
Pojďme si ještě posvítit na samotnou kvalitu. Jak jsem už zmínil výše, právě v oblasti natáčení videí jsou iPhony o několik kroků napřed. Objektivně tedy musím uznat, že iPhone 13 v tomto rozhodně není výjimkou a dokáže se tedy postarat o prvotřídní videa. Zdali ale já osobně nějaký rozdíl, případně posun pozoruji, tak to říct nemohu. Na telefonu totiž natáčím jen občas. Co však mohu potvrdit je optická stabilizace s posuvem snímače, která zkrátka funguje a funguje skvěle.
Filmařský režim
Nyní se pojďme přesunout k tomu podstatně zajímavějšímu, čímž je opěvovaný filmařský režim. Když Apple tuto novinku představoval, dokázal si tak okamžitě získat pozornost, a to nejen z řad samotných jablíčkářů. Co to ale filmařský režim vlastně je? Tento mód dokáže nahrávat HDR videa v Dolby Vision a automaticky vytvářet prvotřídní efekty hloubky ostrosti a přechodů v zaostření. Jakmile tedy začneme nahrávat, telefon se zaostří na subjekt v záběru, přičemž to dokáže zvládnout automaticky, nebo nám subjekt stačí označit. Kolem tohoto subjektu se okamžitě vytváří efekt hloubky ostrosti, který jemně rozmazává okolí. Pokud však náš subjekt například otočí hlavu na jinou postavu, tak iPhone automaticky přeostří scénu a dotváří skvěle vypadající filmový efekt.
Je ale nutné si uvědomit jednu důležitou věc. Stále se jedná o „pouhý“ telefon, od kterého nemůžeme očekávat zázraky, tedy alespoň prozatím. Přesně z tohoto důvodu se iPhonu ne vždy pořadí správně zaostřit, kvůli čemuž se dané video natočit zkrátka nepovede. To ale naštěstí neznamená, že bychom se o něj museli pokoušet znova, jelikož vše můžeme vyřešit během pár sekund přímo na telefonu. Videa natočená ve filmařském režimu lze totiž i zpětně upravovat. Při editaci tak lze vybrat, na které subjekty se má scéna zaostřit, kdy se má naopak přeostřit a podobně.
Filmařský režim bezesporu představuje parádní novinku, která dokáže potěšit řadu jablíčkářů. Již při samotném představení mě tato funkce fascinovala a musím uznat, že jsem se na ni upřímně těšil. Při testování jsem si ale uvědomil jednu zásadní věc. Právě filmařský režim je totiž něčím, co běžný uživatel prakticky nikdy nevyužije. Možnost spíše cílí na tvůrce videí a amatérské herce, pro které se může jednat o parádní novinku, díky které mohou posunout svou tvorbu na další úroveň. V opačném případě pro efekt ale nevidím velké využití. I přesto jej ale hodnotím kladně a jsem rád, že něco podobného se do jablečných telefonů dostalo.
Baterie
Ačkoliv iPhone 13 přináší pouze pár drobných vylepšení, tak musím uznat, že téměř všechny z nich stojí za to. Další povedenou novinkou je větší výdrž baterie, která má v porovnání s iPhonem 12 nabídne až o 2,5 hodiny větší výdrž (v případě modelu iPhone 13 mini se jedná o 1,5 hodiny delší výdrž než iPhone 12 mini). V praxi jsem se tedy nesetkal s jediným dnem, během kterého bych můj iPhone musel v průběhu nabíjet. Vždy, když jsem po dni přišel k posteli, stačilo mi telefon zapojit k nabíječce, a i přesto jsem na něm viděl něco málo přes 20 %. Pod tuto hodnotu jsem se dostal pouze jednou, a to když jsem celý den iPhone intenzivně testoval, respektive hrál nejrůznější hry, zkoušel aplikace, prováděl benchmarkové testy či sledoval videa na YouTube. Dle mého názoru se tak jedná o poměrně úctyhodný výsledek.
Tím každopádně nechci tvrdit, že z hlediska výdrže baterie je iPhone obecně nejlepším telefonem na trhu. To samozřejmě není pravda. Některé konkurenční telefony s operačním systémem Android totiž dokážou nabídnout takovou výdrž, o které se nám jablíčkářům pravděpodobně ani nesnilo. I tak ale vnímám výdrž „třináctky“ jako dostačující a nemám s ní sebemenší problém. Dokážu si každopádně představit situaci, kdybych na telefonu skutečně strávil celý den – v takovém případě by situace už mohla být o něco horší.
Kvalita zvuku
Zapomenout bychom neměli ani na kvalitu zvuku. iPhone 13 samozřejmě nabízí stereo audio, stejně tak jako jeho předchůdci. Jeden reproduktor se nachází nad horním výřezem a druhý pak na spodní straně rámečku telefonu. Z hlediska kvality na tom jablečná novinka není vůbec špatně a nabízí tak relativně dostačující kvalitu zvuku. Přesto ale nesmíme počítat s ničím, co by nás dokázalo natolik okouzlit. Jedná se jen o běžné reproduktory telefony, které si sice poradí s přehráváním skladeb, podcastů či videí, avšak zázraky bychom od něj očekávat neměli. Na běžné činnosti však bohatě postačí.
Resumé
Je tedy iPhone 13 plnohodnotným nástupcem loňské „dvanáctky,“ anebo má své mezery, bez kterých to zkrátka nepůjde? Zároveň se ještě nabízí otázka, zdali je tento telefon vůbec hoden cenovky téměř 23 tisíc korun. Obecně na tom iPhone 13 není vůbec špatně – nabízí dostatečný výkon, pyšní se kvalitním displejem, umí se postarat o kvalitní fotografie i videonahrávky a špatně na tom není ani z hlediska výdrže baterie. Tomuto kousku tak nelze upřít, že se jedná o parádní telefon s řadou skvělých možností, ale…
Má to jeden háček. Když telefon představíme obecně, tak se jeví jako perfektní možnost za zmiňovaných 23 tisíc korun. Když jej ale postavíme vedle loňského iPhonu 12, tak už tak skvěle nevypadá. Oproti „dvanáctce“ totiž přináší minimum inovací, bez kterých bych se já osobně klidně obešel. Obecně bych kvůli tomu iPhone 13 spíše označil za iPhone 12S. Nejzajímavější novinkou je totiž jen filmařský režim, který ale bohužel prakticky nikdo z nás nevyužije, a přecházet na novou generaci například jen kvůli kapánek menšímu výřezu či lehce větší baterii mi osobně smysl nedává. Úplně jiná písnička je to však v případě, kdybych hledal náhradu za iPhone 11 a starší. V takovém případě se právě „třináctka“ jeví jako ta úplně nejlepší varianta, která mimo tradičních novinek potěší i dvojnásobným úložištěm (v případě základního modelu). Kdyby však Apple vsadil na 120Hz ProMotion displej i u klasické „třináctky,“ rozhodně by si tím dokázal získat přízeň podstatně větší skupiny jablíčkářů. Následně by byl ale problém v tom, že by iPhone 13 Pro byl prakticky bez své hlavní novinky.
